Studuje na Dopravní fakultě Jana Pernera, je ambasadorem univerzity a potkat ho můžete taky na Seznamováku, party Welcome to UPCE nebo na Gaudeamu. A kromě toho? Honza Němec pravidelně usedá do lodě a vesluje. Už třetím rokem.

Jakou tradici má veslování na Univerzitě Pardubice?

Tento sport se začal profilovat přibližně před deseti roky, rozkvět však zaznamenává v posledních letech. Přestože je jeho historie poměrně mladá, nesnižuje to jeho kvality.

Změnilo se něco od doby, kdy se začalo na škole veslovat?

Když jsem se do oddílu dostal, bylo tam pár kluků, co vyprávěli o dobré minulosti. Tak jsme náborem nových veslařů i veslařek začali psát historii klubu ještě legendárnější.

Kolik má univerzitní veslařský tým členů?

Počet členů se velmi mění, což je to dáno tím, kdo je po jakou část roku v tomto sportu aktivní. Aktivních členů je například patnáct, ale v oddíle máme někdy i třicet členů.

Kdo tvoří tým?

Univerzitní veslařský tým tvoří převážně nováčci, kteří se k veslování dostali například díky výuce na Katedře tělovýchovy a sportu naší univerzity. Někdy na školu přichází i veslaři z jiných oddílů ze svých rodných měst a veslují současně i za univerzitu. 

Na jaké lodi jezdíte?

Skif je loď pro jednoho veslaře, který má dvě párová vesla. Dvojskif je loď větší. Tam sedí za sebou dva skifaři. Na párové čtyřce sedí čtyři pároví veslaři, pro lajky můžeme říci, že čtyři skifaři. U nás v oddíle je více oblíbené nepárové veslování. Dvojka – kde má každý sportovec jedno veslo, je nejtěžší disciplína. Pak čtyřka s kormidelníkem nebo bez. Prestižní závody se jezdí na osmiveslici.

Jaké podmínky máte k trénování?

Máme obrovskou výhodu, že loděnice je přímo u řeky Labe asi deset minut pěšky od školy a kampusu. Cesta na tréninky nezaberou moc času a voda je navíc na tréninky velice příznivá. K dispozici máme více než deset lodí, pravidelně používáme čtyři až šest lodí. Přes zimu trénujeme v univerzitní tělocvičně, a to je pro nás ještě pohodlnější. 

Jak často trénujete?

V zimě jsme v tělocvičně dvakrát až třikrát týdně, na vodě pak z pravidla dvakrát týdně. Ale tréninky se hodně přizpůsobují volnému času veslařů nebo závodům.

Jaké jsou vaše dosavadní úspěchy?

Našim cílem je složit posádku na závody, trénovat a závody si užít. Jinak se nám letos i v minulém roce podařilo umístit se na Českých akademických hrách i v Poháru univerzit v halovém veslování.

Kdo může začít na univerzitě s veslováním?

Na univerzitě může začít veslovat úplně každý. Musí hlavně chtít makat, poslouchat trenéra a zapadnout do kolektivu. Na skifu začínají už malé děti, ale sportovní stavba těla a výška je výhodou.

Který závod je pro vás nejprestižnější?

Bezpochyby Univerzitní osmy v rámci pražských primátorek. Ale oblíbené máme závody univerzitních osem v Brně nebo halové závody na trenažerech, které pořádají vysoké školy.

U vědy by se všem vysokým školám mělo měřit stejným metrem. Rozhodující není velikost univerzit, ale výsledky vědců. Ty mohou být i u škol v regionech na vynikající úrovni. „Kvalitního hodnocení dosahují také naši lidé, a to napříč fakultami,“ říká v rozhovoru rektor Univerzity Pardubice Jiří Málek, který se nově stal místopředsedou České konference rektorů.

Česká konference rektorů v novém složení poprvé zasedla na začátku srpna. Jak se cítíte v nové pozici?

Pro mě to není úplně nové, už jednou jsem byl místopředsedou České konference rektorů. Cítím se tedy přirozeně. A shodou okolností budu mít na starosti stejnou oblast, jakou jsem měl již v minulosti, vědu, výzkum a tvůrčí činnost. Je to práce nad rámec toho, co musí člověk dělat jako rektor středně velké univerzity.

Co jste na úvod projednávali?

Museli jsme si rozdělit portfolia, a dále jsme řešili, co nás čeká v následujícím akademickém roce. První zasedání k jednotlivým bodům a oblastem bude na začátku října. Jednou z nejdůležitějších věcí, kterou máme na programu zasedání, je hodnocení vysokých škol podle schválené  metodiky 2017+.

Cílem nového vedení by mělo být spravedlivější rozdělení peněz mezi vysoké školy. Názor na hodnocení je různý a ozývaly se nespokojené hlasy.

Tato problematika je hodně široká a rozebrat ji by vyžadovalo mluvit o ní několik hodin. Chceme férová pravidla, která by platila pro všechny lidi a pro všechny instituce stejně. Mělo by to být tak, že se bude podporovat tvůrčí činnost napříč celou zemí a hlavně její kvalita. Nemělo by tolik záležet na tom, kde konkrétní výsledek vzniká. Bylo by nespravedlivé hodnotit vysokou školu jenom podle toho, že má letitou historii, nebo že sídlí v hlavním městě. Všem by se mělo měřit stejným metrem.

Do teď tomu tak nebylo? Měla například Univerzita Karlova oproti naší univerzitě nějaká privilegia?

Takhle bych to nechtěl formulovat. Jde o to, aby zmíněné pravidlo platilo i  v budoucnosti. Nechtěl bych se vymezovat vůči Univerzitě Karlově, která je nejstarší u nás a má také nejrozsáhlejší výzkumný potenciál. Je to samozřejmě také dáno tím, že spolupracuje s dalšími pražskými institucemi, kde je spousta výzkumných ústavů Akademie věd, a také přirozeně intenzivnější pohyb lidí, znalostí, vědomostí i peněz než na regionálních univerzitách. To však neznamená, že by jinde nemohla být univerzita s oborem na špičkové úrovni, která může soutěžit s velkými školami. Ba dokonce v něčem může být ještě lepší. Nedá se tedy kategorizovat absolutně. Pravidla by však měla být pro všechny stejná.

Bylo nezvolení rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy do čela předsednictva České konference rektorů skutečně vzpourou malých škol vůči Univerzitě Karlově?

Takové názory zaznívaly, ale nemyslím si, že by tomu tak opravdu bylo. Univerzita Pardubice má s Univerzitou Karlovou velmi dobré vztahy. Jsem členem vědecké rady této vysoké školy a velmi si toho považuji. Jezdím na pravidelná zasedání a myslím si, že v řadě věcí jsou skvělí. V jiných vynikáme my nebo jiné vysoké školy.  Spíše to vnímám jako přirozený vývoj. Lidé se v institucích mění a je normální, že se střídá i předsednictvo České konference rektorů a v pozici předsedy nesetrvává pouze rektor největší univerzity v zemi. Změny už mimochodem proběhly i v minulosti. Bývalý rektor České zemědělské univerzity prof. Jan Hron, předchůdce současného předsedy Petra Skleničky, byl ve funkci předsedy ČKR dvakrát.

Napjatá situace je dlouhodobě mezi rektory vysokých škol a prezidentem. Už se tato situace uklidnila?

Já doufám, že ano. A že pozvánku na Pražský hrad 28. října snad dostanou všichni rektoři. Lidé by spolu měli mluvit, na druhé straně respektuji individuální rozhodnutí. Nedělal bych z toho ukvapené závěry, rektoři hodně cestují, mají spoustu zahraničních cest a ten důvod nepřítomnosti může být třeba i pracovní.

Jste v České konferenci rektorů garantem komise pro vědu, výzkum a inovace. Kde se podle vás nachází současná česká věda?

Stav české vědy je úměrný historickému vývoji a úrovni financování. Nemáme se rozhodně za co stydět a na řadě pracovištích se dělá velmi kvalitní věda, která snese srovnání se světem. Rozhodně nepatřím k lidem, kteří by hořekovali nad tím, jak je u nás nízká úroveň v oblasti vědy, a že máme malou mezinárodní spolupráci. V poslední době se naopak hodně investovalo a vznikla celá řada nových výzkumných center. Máme dobře našlápnuto na slibný budoucí vývoj. Oblast vědy musíme ale postupně pěstovat. Nevěřím moc velkým manažerským rozhodnutím, ale přirozenému organickému vývoji.

V rámci vědy je nutné podporovat všechny obory. Přesto jsou na školách ve kvalitě vědních disciplín rozdíly. Který obor je v současnosti nejlépe hodnocený?

Na naší škole má největší vědecký výkon chemie, ať už ji budeme měřit kvalitou publikací a jejich počtem nebo citačním ohlasem. Je to zpětná vazba pro vědce, která říká, jak čtené jsou práce odborníků. Následují historické vědy, které na naší škole reprezentuje řada významných badatelů. Ti si už vychovali své žáky – mají velký přesah institucionální, ale i mezinárodní. O jejich práci je zároveň zájem i v komerční sféře. Píší totiž knihy, které jsou nejen zajímavé pro odborníky, ale také se velmi dobře prodávají, což je indikátor toho, že zajímají i laiky.  

Nově se také otevřelo Centrum pro etiku na Fakultě filozofické, což je zcela mimořádný projekt s mezinárodním přesahem. Rozhodně bych nepodceňoval ani rozsáhlou spolupráci s aplikační sférou. Tímto směrem se orientuje zejména Fakulta elektrotechniky a informatiky, ale také Dopravní fakulta Jana Pernera či Fakulta ekonomicko-správní. Jako rektor jsem v minulém roce ocenil například práci skupiny docenta Hájka, a to za publikace v oblasti ekonomiky regionů.

Jak si stojí menší fakulty Univerzity Pardubice?

Odborníci z Fakulty zdravotnických studií také publikují a některé jejich práce s přesahem do medicíny jsou hodně citovány. Nejmenší Fakulta restaurování je velmi aktivní v tvůrčí činnosti a má řadu projektů. Když se podíváme na poměr mezi penězi, které získávají na pedagogickou a tvůrčí činnost, tak jsou na tom možná ještě o něco lépe než chemie. Také se rádi našimi fakultami pochlubíme veřejnosti.

Pokud byste měl obory hodnotit v rámci celé České republiky, byl by žebříček jiný?

Na první místo bych asi také vyzdvihl chemii. Je nejlépe hodnocená a snese srovnání s mezinárodním prostředím. Na velmi dobré úrovni je ale i fyzika a lékařské vědy. Možná snad humanitní a společenské vědy na tom ve srovnání se zbytkem světa tak dobře nejsou. Museli bychom se ale dívat na konkrétní obory.

Předsednictvo České konference rektorů by mělo v říjnu jednat s ministrem školství Robertem Plagou. Čeho se toto první jednání dotkne?

My intenzivně a pravidelně jednáme zejména s jeho náměstkem Pavlem Dolečkem. Mimochodem první týden v září probíhalo na Univerzitě Pardubice jednání kolem kulatého stolu a připravuje se nový strategický záměr ministerstva po roce 2021. Jsem velmi rád, že tato schůzka představitelů vysokých škol byla právě u nás, vedli jsme zajímavou diskuzi.

Můžete být konkrétní?

Týkala se právě vědy a výzkumu. Bavili jsme se o strategiích do budoucna a o financování. Tedy o penězích, které přichází jako institucionální. Samy školy se mohou rozhodnout, jak je využijí. A dále o projektových financích, které získáme soutěží. Zkrátka aby ten poměr byl rozumný. O tom byla poměrně široká debata.

Funkční období je dvouleté. Co byste chtěl během této poměrně krátké doby prosadit?

Myslím, že dvouleté období je rozumné, vždycky by se lidé ve vedení měli střídat. Vnímám to jako službu. Mám v sobě pokoru, která mě řídí v mých krocích. Nejsem zde proto, abych prosadil svůj názor, ale snažím se vyslechnout také názory ostatních. A chtěl bych dosáhnout toho, abychom se dokázali o všech věcech rozumně domluvit. Důležité je  debatovat se zástupci veřejných, ale i soukromých vysokých škol a shodnout se. Není to ale vždy jednoduché, protože diskuze více jak čtyřiceti lidí může být docela komplikovaná. Udělám ale vše proto, abychom nacházeli shodu.

S předsedou České konference rektorů Petrem Skleničkou se tedy zatím shodujete?

Určitě. Jsem vstřícný člověk, který dokáže naslouchat i odlišným názorům a najít průnik. To jako rektor vysoké školy musím dělat také. V akademické sféře moc nevěřím na manažerskou centralizační roli, kdy se rozhoduje téměř „polovojensky“. Vždy je třeba hledat rozumnou dohodu s ostatními aktéry.

Studijní program Erasmus přilákal do Česka v akademickém roce 2017/2018 rekordní počet vysokoškoláků ze zahraničí. Do tuzemských institucí a na vysoké školy přijelo skoro 11 tisíc studentů, což je nejvíc za dvacet let fungování programu. Podle Domu zahraniční spolupráce jde nejčastěji o studenty ze Španělska, Francie a Slovenska. Láká je široká nabídka předmětů v angličtině, ale i nízké ceny a pověst Česka jako jedné z nejbezpečnějších zemí světa. Data za uplynulý akademický rok budou k dispozici až v září.

Za poslední čtyři roky vzrostl počet zahraničních studentů přijíždějících přes program Erasmus do Česka o téměř 30 %. Zatímco v akademickém roce 2014/2015 se jich zúčastnilo studijního pobytu nebo praktické stáže 8359, v minulém akademickém roce (2017/2018) to bylo už 10 839.
Za tu dobu přijelo nejvíc studentů ze Španělska – téměř šest a půl tisíce, dále pak z Francie, Slovenska, Turecka a Německa. Nejmenší zájem je u studentů z Lichtenštejnska, těch přijelo pouhých 12.

„Evidujeme výrazný nárůst. Zahraniční studenti oceňují širokou nabídku předmětů vyučovaných v cizím jazyce, zajištění ubytování na univerzitních kolejích, atraktivní polohu České republiky v srdci Evropy a snadnou dopravní dostupnost,“ vysvětluje zájem studentů vedoucí komunikačního oddělení Domu zahraniční spolupráce Lucie Durcová. Podle ní je Česko populární i proto, že je cenově příznivé. Svou roli hraje také skutečnost, že se řadí mezi nejbezpečnější země světa.

Vzhledem k téměř každoročnímu nárůstu očekává Dům zahraniční spolupráce podle Durdové vyšší počet zahraničních studentů i v letošním akademickém roce, celková čísla ale budou k dispozici až v září.

V minulém akademickém roce přijížděli studenti nejčastěji na Univerzitu Karlovu v Praze, druhou nejoblíbenější byla Masarykova Univerzita v Brně a třetí České vysoké učení technické v Praze. „V první desítce nejoblíbenějších univerzit se objevuje zastoupení měst takto: pětkrát Praha, třikrát Brno, jednou Ostrava a jednou Olomouc,“ shrnula Durcová.

Atraktivní jsou i jiná města než Praha

U studentů oblíbená Univerzita Karlova eviduje za letošní akademický rok oproti tomu předešlému sice jen minimální nárůst, z 925 na 935 studentů, zato ale podle předběžně přihlášených očekává v následujícím roce výrazně vyšší zájem. „Dle počtu v tuto chvíli nominovaných studentů na rok 2019/2020 se domníváme, že zde opět k nárůstu dojde a překonáme hranici 2000 přijíždějících studentů Erasmus za jeden akademický rok,“ uvedla Ivana Herglová z Odboru zahraničních vztahů Univerzity Karlovy.

Pro zahraniční studenty jsou ale stále atraktivnější i města mimo Prahu. Například na Univerzitě Pardubice vzrostl zájem o Erasmus o třetinu. „V posledních třech letech je rekordní zájem o Erasmus pobyt. Ročně přijede asi 200 studentů,“ uvedla vedoucí vnějších vztahů Univerzity Pardubice Martina Macková.

„Do Pardubic láká cizince také kultura a poznávání, protože město je dopravní křižovatkou, odkud je dobré spojení kamkoliv po republice i v rámci Evropy. Zahraniční studenti si oblíbili národní večery, výlety do Prahy, Karlových Varů, na Sněžku nebo třeba do Českého Švýcarska, které univerzita organizuje,“ dodala Macková.

Dlouhodobě se Česko umísťuje v počtu přijíždějících zahraničních studentů na 11. místě ze 34 států v programu. „V roce 2016/2017 jsme 11., ale pro rok 2017/2018 jsme se určitě museli v žebříčku posunout minimálně o jedno místo nahoru, protože to k nám přijelo 10 839 Erasmus studentů,“ komentovala poslední dostupná data Lucie Durcová z Domu zahraniční spolupráce. 

Článek byl převzat z CT24.ceskatelevize.cz

Stále přijímáme přihlášky do bakalářského studia. Jednotlivé fakulty Univerzity Pardubice vypisují 2. kola přijímacích řízení následovně. 

Představujeme portál pro uchazeče evolUPCE. Web, kde se dočteš vše o přijímačkách a oborech. Přidej se k nám, buď součástí evolUPCE. 

Podej si přihlášku ke studiu

Studenti Fakulty elektrotechniky a informatiky si začátkem jara založili esportový tým a nyní se rozhodli podělit se s námi o příběh jeho vzniku a dosavadních úspěchů.

Přišlo to z nenadání, když se na Facebooku objevila akce ohledně esportu v místním studentském klubu Áčko pořádaná organizací ESA (Esport Student Association). Informace o tom, že vůbec existuje zaběhlá studentská liga v soutěžení v počítačových hrách, dala impulz abychom se i my, studenti z Pardubic zapojili do lítého boje na tomto poli.

Díky informovanosti a zájmu jedinců se hráči her Hearthstone (HS) a League of Legends (LoL) spojili s už zaběhlými hráči Counter-Strike: Global offensive, kteří před rokem měřili své síly na LAN turnaji k výročí 10 let založení Fakulty elektrotechniky a informatiky. Tehdy se daly věci do pohybu díky iniciativě Michala Semonského, který kontaktoval Ing. Lukáše Čegana, Ph.D, proděkana pro vnitřní rozvoj a vnější vztahy a započal náš vznik.

Rád bych vám představil náš tým a podělil se o úspěchy (minimálně v našich očích), kterých jsme za letní semestr dosáhli. Tento semestr se konaly 3 akce, ve kterých se jednotlivci v HS a team hráčů LoL zúčastnili bojů v 3E lize a menšího přátelského utkání proti hráčům z Hradecké Univerzity.

Naši hráči LoL týmu se v 3E lize umístili na 15. pozici z 25 týmů a ačkoliv se jednalo o první hry proti týmům, které už za sebou měly souhru ze zimního semestru, neoznačil bych tento výkon za neúspěch ani úspěch. Tři hráči se taktéž zúčastnili 3E ligy ve hře Hearthstone. Zkušený Michal "Misaks" Syrovátko byl úspěšný, podařilo se mu prosadit a získat nádherné 2. místo. Našim zbylým hráčům se nepodařilo prosadit do vedení tabulky a dostat se do finále.

Nejúspěšnější jsme však byli na přátelském utkání v Hradci Králové v herním klubu Murloc, kde jsme zvítězili nad studenty z Univerzity Hradec Králové, a to ve hrách LoL a HS v poměru 2:0 a 3:1. Tímto bych chtěl poděkovat všem, kdo se zúčastnili vzniku tohoto spolku a reprezentovali nás.

Děkuji.

Jiří "Freewolf" Kubek

Stále kvalitnější a především aktuální přístroje čekají v laboratořích Fakulty elektrotechniky a informatiky na její studenty. Nově mohou například vyvíjet nejrůznější detekční systémy, ocitnout se v moderních výrobách či efektivně zpracovávat obrazová data. Fakulta jim totiž zakoupila řadu užitečných senzorů a dalších elektrotechnických prvků.   

Vloni se podařilo pořídit senzory a akční členy rozšiřující existující laboratorní stanoviště s robotickým manipulátorem. „Pracoviště jsme mimo jiné vybavili bezpečnostními prvky používanými v moderních výrobách v průmyslové praxi. Instalovali jsme optické závory detekující přítomnost člověka v prostoru manipulátoru,“ vysvětluje proděkan pro vědu a tvůrčí činnost Petr Doležel. „Hlavně je ale nyní díky soustavě senzorů založených na různých fyzikálních principech možno přesně a rychle detekovat a lokalizovat předměty určené k manipulaci.“ Studenti tak mohou na úrovni srovnatelné s průmyslovou praxí realizovat vysoce ceněné úkony typu Pick and Place či Bin Picking.

Vyvíjené systémy poslouží třeba dopravě

Fakulta dále zakoupila sestavu pro efektivní zpracování obrazových dat umožňující v reálném čase zpracovávat obrazový signál ve vysokém rozlišení, extrahovat z něj užitečné vlastnosti a následně extrahované informace klasifikovat. „Studenti tak mohou v laboratořích vyvíjet například systémy pro detekci chodců ve vozovce, detektory dopravních značek, klasifikátory výrobků a podobně,“ dodává proděkan.

Obnovy speciálního hardware v laboratořích dosáhla pardubická fakulta prostřednictvím projektů interní rozvojové soutěže. Snaží se tak studentům nabídnout stále modernější prostředí pro vzdělávání a reagovat na aktuální potřeby trhu. Navíc každoročně aktualizuje obsah odborných předmětů s nejnovějšími trendy a pracuje na vysoké odbornosti svých vyučujících.

Prosazují se nové přístupy

Informatické obory i obory automatizace a kybernetiky totiž zažívají v posledních letech nebývalý rozvoj. Také proto, že se prosazují nové přístupy zahrnující zejména umělé neuronové sítě, evoluční výpočetní techniky, hluboké učení nebo počítačové vidění. „Souvisí to ale i s dynamickým vývojem hardwarového vybavení. Sem patří například výpočetní akcelerátory založené na vysoce paralelizovaném přístupu k vykonávání výpočetních operací, aktivní síťové prvky umožňující distribuované přístupy ke zpracování dat či pokročilé senzory umožňující 2D i 3D rekonstrukci snímaných veličin v reálném čase,“ doplňuje proděkan.

Vážení zájemci o studium,

děkan Fakulty elektrotechniky a informatiky prodlužuje termín pro podání přihlášek do 2. kola přijímacího řízení do bakalářských oborů:

Informační technologie

Řízení procesů

a zároveň do 1. kola přijímacího řízení do nového studijního programu:

Aplikovaná elektrotechnika

Přihlášky můžete podávat do 29. 8. 2019.

Přihlášky ke studiu lze podávat osobně na studijním oddělení fakulty nebo na standardním formuláři (tiskopis SEVT) na adresu: Univerzita Pardubice, Fakulta elektrotechniky a informatiky, Studentská 95, 532 10 Pardubice. K přihlášce je třeba přiložit doklad o zaplacení poplatku za přijímací řízení.

Poplatek za přijímací řízení činí 500,- Kč.

Poplatek se poukazuje na účet Univerzity Pardubice:
název a sídlo peněžního ústavu: Komerční banka Pardubice
číslo účtu: 37030561/0100
variabilní symbol: 6920
specifický symbol: rodné číslo uchazeče (u papírové přihlášky)
spojová pošta: Pardubice 530 02

Poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením je nevratný.

Pro přijímací řízení zůstávají v platnosti směrnice FEI  Pravidla pro přijímací řízení do 1. ročníku bakalářských a navazujících magisterských studijních programů 2019/2020.

(https://fei.upce.cz/fei/deska/prijimaci-rizeni.html)

Co účastníkům dal Erasmus+? 

• Více než 70 % si po návratu lépe uvědomuje, čemu se chtějí v profesním životě věnovat
• 80 % získalo zaměstnání do tří měsíců po získání diplomu
• Přes 90 % se lépe naučilo pracovat s lidmi z jiných kultur a cítí se Evropany

Program Erasmus+ zvyšuje úspěšnost studentů v osobním i profesním životě a pomáhá vysokým školám více inovovat. Vyplývá to ze dvou nových nezávislých studií, které zveřejnila Evropská komise.

Obě rozsáhlé studie, založené na hodnocení a připomínkách téměř 77 000 studentů a vysokoškolských pracovníků a více než 500 organizací, měřily a analyzovaly přínos programu pro jeho hlavní účastníky. Z výsledků je patrné, že díky Erasmu+ jsou mladí lidé v Evropě více připraveni na novou digitální éru a umí se lépe prosadit v budoucím pracovním životě. Program má také pozitivní vliv na vysoké školy, které díky němu více inovují, intenzivněji se zapojují do mezinárodních projektů a lépe reagují na potřeby pracovního trhu.

Závěry studií s potěšením komentuje komisař pro vzdělávání, kulturu, mládež a sport Tibor Navracsics: „Je úžasné pozorovat, jak se mladí lidé, kteří programem prošli, dokážou úspěšně pohybovat na moderním trhu práce a v rozmanitější společnosti. Absolventi Erasmu+ se cítí být lépe připraveni na nové výzvy, mají lepší profesní vyhlídky a více si uvědomují, co jim Evropská unie v každodenním životě přináší. Vysoké školy zapojené do tohoto programu se vyznačují nejen větší otevřeností světu, ale ze své pozice mohou také lépe reagovat na potřeby pracovního trhu.“

Studie ukázaly především toto:

• Erasmus+ pomáhá studentům s profesní orientací a pomáhá jim rychleji získat práci.

Více než 70 % studentů, kteří se programu zúčastnili, si podle svých slov lépe uvědomuje, čemu se chce po návratu ze zahraničí ve své budoucí pracovní kariéře věnovat. Zkušenosti odjinud těmto studentům také umožňují přehodnotit svá studia tak, aby více odpovídala jejich ambicím. Ze studie zkoumající vliv Erasmu+ na vysokoškolské vzdělávání také vyplynulo, že 80 % absolventů bylo zaměstnáno do tří měsíců od získání diplomu a 72 % absolventů považuje zahraniční zkušenosti za faktor, který jim pomohl získat první práci. Devět z deseti absolventů programu Erasmus+ uvedlo, že dovednosti a zkušenosti získané v cizině uplatňuje v každodenní práci. Program řeší nesoulad mezi požadovanými a nabízenými schopnostmi tím, že se soustředí na rozvoj „měkkých“ a mezioborových dovedností, které zaměstnavatelé potřebují.

• Erasmus+ zesiluje pocit přináležitosti k Evropě

Přes 90 % studentů, kteří se do programu zapojili, se také naučilo lépe pracovat a spolupracovat s lidmi z jiných kultur a cítí se být Evropany. Nejsilněji se tento výsledek programu projevuje u studentů, kteří před jeho absolvováním nebyli o smyslu EU příliš přesvědčeni, a u studentů, kteří se vydali na pobyt do země s většími kulturními rozdíly. Nejvíce se s EU ztotožňují absolventi Erasmu+ pocházející z východní Evropy. 

• Erasmus+ podporuje digitální transformaci a sociální začlenění

Většina zapojených vysokých škol je díky projektům spolupráce v rámci tohoto programu lépe připravena na digitální transformaci. Využíváním nových technologií a inovativních výukových metod se zlepšuje jejich schopnost inovovat a spolupracovat na mezinárodní úrovni. Akademičtí pracovníci, kteří využili Erasmu+, do svých hodin častěji zvou lidi z praxe – zaměstnance z různých podniků do své výuky zapojuje 60 % z nich. Z jejich „nemobilních“ kolegů tak činí jen 40 %. Více než 80 % akademiků uvádí, že se na základě zkušeností ze zahraničí rozpracovávají inovativnější studijní osnovy. Dvě třetiny zúčastněných vysokých škol navíc konstatovaly, že celounijní projekty rovněž přispívají k většímu sociálnímu začlenění a ve vysokém školství pomáhají bránit diskriminaci.

Ze studií dále vyplynulo, že bývalí studenti, kteří se zúčastnili programu Erasmus+, jsou se svým zaměstnáním spokojenější než ti, kteří jej neabsolvovali. Jejich povolání mají také větší mezinárodní rozměr a je u nich dvakrát pravděpodobnější, že budou pracovat v zahraničí. Program Erasmus+ rovněž podporuje podnikání. Každý čtvrtý projekt spolupráce přispěl k podnikatelskému vzdělávání a zintenzivnil podnikání. Třetina projektů pomohla vytvořit spin-offy či start-upy.

Souvislosti

V rámci programu Erasmus+ se během let 2014 až 2018 vydaly na studijní pobyt, praktickou stáž nebo výukový pobyt v zahraničí přes 2 miliony studentů a pracovníků vysokých škol. Ve stejném období bylo poskytnuto financování EU na téměř 1 000 strategických partnerství Erasmus+ mezi vysokoškolskými institucemi a na 93 znalostních aliancí mezi vysokými školami a podniky. Více než 40 % z těchto partnerství a aliancí vybavovalo studenty a akademické pracovníky prospektivními dovednostmi v souvislosti s problematikou životního prostředí a změny klimatu, s energetikou a zdroji, s digitalizací a s podnikáním.

Dvě zmiňované studie (studie zkoumající vliv Erasmu+ na vysokoškolské vzdělávání a studie zkoumající strategická partnerství a znalostní aliance Erasmus+ ve vysokoškolském vzdělávání) posuzovaly dopad programu na dvě hlavní skupiny účastníků: jednotlivce a organizace.

V první studii bylo analyzováno téměř 77 000 účastnických reakcí, včetně odpovědí zhruba 47 000 studentů, 12 000 absolventů a 10 000 vysokoškolských pracovníků. Závěry druhé studie se zakládají na reakcích 258 strategických partnerství a znalostních aliancí Erasmus+ (zastupujících 504 organizací), kterým bylo v letech 2014–2016 poskytnuto financování, a na 26 podrobných případových studiích.

Článek byl převazt z europa.eu. 

Už tento týden Česká republika volí 21 zástupců do Evropského parlamentu. Vysoké školy připravují studenty pro kvalifikovaná povolání v období tzv. vzdělanostní ekonomiky, podporují samostatné, společensky odpovědné a kritické myšlení, jež má zásadní význam pro ekonomickou, politickou a kulturní soudržnost evropských společenství. I proto zástupci českých univerzit vyzývají studenty, aby byli aktivní a k volbám přišli.

„Společná Evropa je úžasný prostor pro výměnu informací, zkušeností i šance k rozvoji. Naši studenti mají možnost přes program Erasmus rozšiřovat svoje znalosti nebo řešit svoje vědecké projekty na jiné univerzitě v jakékoliv zemi starého kontinentu,“ říká rektor Univerzity Pardubice prof. Jiří Málek.

 Na evropských vysokých školách dnes studuje více než 20 milionů lidí. Celkem 61 tisíc studentů i akademických pracovníků vysokých českých škol mělo možnost poznat výuku na evropských i mimoevropských univerzitách nebo vyjelo do  zahraničí na pracovní stáže.
„Fakt, že je Česká republika členem Evropské unie, získává také naše věda a výzkum,“ připomíná rektor Jiří Málek. „Zapojením do rámcových programů unie a excelentních výzkumných projektů Evropské výzkumné rady se úroveň našich vědeckých týmů zvyšuje. Zkvalitňuje se také výuka, zejména v doktorských studijních programech. Proto je tak důležité projekt společné Evropy podporovat,“ apeluje na účast ve volbách prof. Jiří Málek.
 
Programy Erasmus+ a Erasmus Mundus umožnily získat mezinárodní zkušenost desítkám tisíc studentů i akademických pracovníků. Čeští vysokoškolští pedagogové využili podporu z programu Erasmus a možnost přednášet v zahraničí i začlenit se do mezinárodního výzkumu v rámci 13 tisíc výjezdů.

Česká konference rektorů pokládá také volby do Evropského parlamentu za klíčové kvůli rozvoji vzdělávání v České republice. Je nesmírně důležité, aby Českou republiku v nadcházejícím volebním období na evropské úrovni zastupovali kvalifikovaní a kompetentní lidé, kteří budou schopni ve spolupráci se zástupci ostatních evropských zemí pracovat na vytváření silného vzdělávacího systému pro znalostní ekonomiku, která obstojí v rostoucí globální konkurenci s velkými, stále razantněji se prosazujícími ekonomickými mocnostmi. Česká konference rektorů proto vyzývá všechny občany, zejména studenty a zaměstnance vysokých škol, aby využili svého demokratického práva a zúčastnili se voleb do Evropského parlamentu a aby při rozhodování o tom, komu dát svůj hlas, vybírali z těch kandidujících stran, které prosazují rozvoj a prohlubování evropské spolupráce,“ uvedli v prohlášení zástupci českých vysokých škol.

V uplynulých deseti letech Česká republika čerpala pro tuto oblast z evropských fondů podporu v celkové výši 85 miliard korun. Evropská unie svými projekty podpořila zejména rozvoj studijních programů, nejprve mimo Prahu (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ve výši 16 miliard korun), posléze v celé České republice (Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání – 37 miliard korun). Pomohla také vytvořit bázi moderní vědecké infrastruktury a zaměstnat špičkové výzkumníky (Operační program Výzkum a vývoj pro inovace – 32 miliard korun). Díky těmto projektům se podařilo modernizovat vysoké školství České republiky a přispět ke konkurenceschopnosti vysokých škol České republiky v mezinárodním měřítku.

Úplné znění prohlášení Česko konference rektorů najdete v odkazu. 

Dne 17. 4. 2019 se v prostorách Fakulty elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice pod záštitou děkana fakulty Ing. Zdeňka Němce, Ph.D.  uskutečnil workshop projektu „CZ.02.1.01/0.0/0.0/17_049/0008394 - Spolupráce Univerzity Pardubice a aplikační sféry v aplikačně orientovaném výzkumu lokačních, detekčních a simulačních systémů pro dopravní a přepravní procesy (PosiTrans)“. Workshopu se zúčastnili členové výzkumných týmů z Fakulty elektrotechniky a informatiky a Dopravní fakulty Jana Pernera, ale také zástupci partnerských institucí z aplikační sféry a další hosté patřící k odborné komunitě.

Během dopoledního programu workshopu byly představeny pokroky v řešení obou výzkumných záměrů projektu. Nejprve v rámci výzkumného záměru „Výzkum metod detekce a lokalizace pro aplikace v inteligentních dopravních systémech“ vystoupili se svými příspěvky doc. Ing. Aleš Filip, CSc., Ing. Tomáš Zálabský, Ph.D. a prof. Ing. Antonín Kavička, PhD.,  následně v rámci výzkumného záměru „Modelování dopravních systémů a logistických procesů“ doc. Ing. Josef Bulíček, Ph.D. a Ing. Roman Hruška, Ph.D. Všechny příspěvky byly podpořeny rozsáhlou diskusí. V odpolední části programu svůj pohled na problematiku prezentovali zástupci partnerských průmyslových podniků a byly diskutovány i některé administrativní aspekty řešení projektu. Pro zájemce zejména z řad hostů byla také připravena prohlídka po infrastrukturním zázemí Fakulty elektrotechniky a informatiky a program byl uzavřen neformální debatou u kulatého stolu, která se protáhla do pozdních odpoledních hodin.

 Lze konstatovat, že workshop splnil očekávání a pro řešení projektu PosiTrans byl přínosem.

Ing. Galina Mužáková

Projektový manažer