Bylo mu třicet a odjel na zahraniční stáž do Španělska. Listopadové události roku 1989 tak musel sledovat jen zdálky. Z tisku se dozvídal o tom, co se nejen v tehdejším Československu děje. „Nebylo jasné, jak to dopadne. Ale i dnes bych spoléhal na mladé lidi,“ říká v rozhovoru současný rektor Univerzity Pardubice Jiří Málek.

Pamatujete si, co jste dělal v pátek 17. listopadu?

Naprosto přesně. Byl jsem jako odborný pracovník tehdejší VŠCHT v Pardubicích na roční stáži ve Španělsku. Působil jsem na chemické fakultě Univerzity v Seville. Tenkrát se mnou nemohla odjet manželka ani dcera. Docela pečlivě jsem v médiích sledoval, co se u nás děje. V tu dobu jsem už mluvil poměrně dobře španělsky, četl jsem místní tisk, poslouchal rádio, sledoval televizi a z té doby mám také schované výstřižky, což je dnes zajímavý dokument toho, jaký byl pohled na události z druhé strany tehdejší tzv. železné opony.

Jaký to byl pohled?

Těch článků o středoevropských zemích bylo tehdy poměrně dost. Občas byly události v Československu i na titulních stranách novin jako například El PAÍS nebo ABC.  Nejednalo se pouze o zpravodajství. V sobotních přílohách bylo možné si přečíst velmi dobře napsané politické komentáře. To bylo pro mě něco zcela neznámého z našeho domácího tisku, když pominu dobu pražského jara.  Ve Španělsku se tehdy dýchalo velmi svobodně a připadalo mi, že si nejen na univerzitách všichni považují svobody, kterou mají. V roce 1989 uplynulo pouhých 22 let od vypsání prvních demokratických voleb ve Španělsku, které byly formálním završením demokratického přechodu od předchozí diktatury.

Měl jste zprávy také od rodiny?

S ženou jsme si často volali a ona mě informovala o tom, co se tady děje. Ve španělských novinách nebyly zmínky jen o Československu, takže jsem jí zase já říkal i o tom, co se odehrává jinde, například v Polsku nebo v Rumunsku. A jak říkal Pavel Tigrid, u nás byla „karavana zatvrzelých“. Představitelé moci se křečovitě bránili jakýmkoliv změnám. Sledoval jsem s napětím, co se stane. Už před tím, než došlo v Praze k brutálnímu zásahu bezpečnostních složek, bylo jasné, že jsou věci v pohybu. Média ale byla v rukou komunistické strany a tehdejší novináři se snažili vše zpochybnit. Kdyby Praha neměla podporu regionů, nepřipojila se divadla a vysoké školy, tak by to dopadlo nejspíš jinak. Dodnes mě mrzí, že jsem nebyl doma, u této historické události.

Chtěl jste se vrátit?

To nešlo. Nemohl jsem jen tak odjet. Původně jsem měl skončit v září, ale pobyt se mi během jara podařilo prodloužit až do konce roku. S velkým rozechvěním jsem musel situaci sledovat z cizí země. Právě připravuji svoji životopisnou knížku a v té píšu o tom, jak jsem tyto přelomové události vnímal. Navíc to zasáhlo i do mé práce.

Jak?

Měl jsem odeslat do redakce časopisu odbornou publikaci, ale jistě pochopíte, že jsem v tu chvíli myslel na jiné věci.  Pak jsem viděl v novinách tu obrovskou demonstraci, balkon Melantrichu, na kterém stáli řečníci, a pod nimi bylo moře lidí. Tušil jsem, že něco „rupne“. Doufal jsem, že se to podaří.

Ještě v souvislosti s pobytem ve Španělsku mě napadá – vy jste neměl problém vycestovat?

Měl jsem velké štěstí, dokončil jsem doktorát a začal pracovat. Chtěl jsem samozřejmě také někam vyjet na post-doktorskou stáž a nabrat zkušenosti. Nakonec přišla pozvánka od španělské vlády, stipendium, které bylo na jméno a nešlo na nikoho převést. Od října 1988 jsem měl nastoupit na stáž na Univerzitě v Seville ve výzkumné skupině profesora J.M. Criada. Bez podpory tehdejšího rektora profesora Jiřího Klikorky by se mi zcela jistě nikam vycestovat nepodařilo.

Když jste se vrátil, co se pro vás změnilo?

Samozřejmě, že jsem už ze zahraničí komunikoval s kolegy. Ale nesmíme zapomenout, že to bylo daleko složitější než dnes – tehdy neexistoval internet a e-maily, takže posílání dopisů bylo zdlouhavé a navíc nepraktické a poměrně drahé.  Hned po návratu jsem se zapojil do všech aktivit. Byl jsem v prvním vysokoškolském senátu, byl jsem u toho, když vznikala z jednofakultní VŠCHT škola vícefakultní.

Byla společnost připravena na změny v politickém systému?

Nikdy nemůže být připravena. Ne na tak velké změny. Lidé, kteří revoluci dělali, byli připraveni mentálně. Dokázali rozpoznat, co je nutné odstranit, aby došlo ke změnám ve společnosti. Revoluce nás posunula mezi civilizované země. A měli bychom si toho opravdu vážit.

Myslíte si, že dnešní studenti by se dokázali režimu vzepřít stejně, jako tenkrát vysokoškoláci?

Věřím mladým lidem. Podle mě není dobré říkat, že za našeho mládí bylo všechno jinak. Říkat, že tato generace je například nespolehlivá. I dnes bych vsázel na mladé lidi. Spíš než na ty, kteří už jsou konformní, jsou závislí na spoustě věcí a mají různé závazky. Studenti sehráli velkou roli v celém hnutí. Bez nich by 17. listopad nebyl a neměl by ani tak úspěšný konec. Proto se právě dnes snažíme připravit knižní vydání stávkových deníků, které naši studenti tehdy v roce 1989 psali. Dokázali rozpoznat provokatéry, jednali racionálně a správně. To, že jejich aktivita byla o několik dní zpožděná oproti centru dění, to je přirozené.

Jakou největší změnu podle vás revoluce přinesla?

Získali jsme znovu svobodu. Přemýšlel jsem, který z těch požadavků tehdejších studentů byl zásadní. Bylo jich sedm, ale důležitý byl ten s číslem čtyři.  Byl to požadavek zrušení vedoucí role komunistické strany v Ústavě. Každý totalitní systém se totiž snaží monopolizovat moc, snaží se ji maximálně soustředit ve svých rukou. A právě tohle dokázali lidé, kteří za sametovou revolucí stáli, rozpoznat. Tak se mohla otevřít cesta ke svobodným volbám a k demokracii.

Každý si ale demokracii vykládá jinak…

Ale i v demokracii musí být nějaká pevná pravidla. Tohle právě lidé často nevnímají. Důležitá je svoboda a možnost volby. To však znamená docela náročné rozhodování, které může kolikrát dopadnout všelijak. Můžeme být vítězstvím některých stran překvapeni, přesto má cenu bojovat. Má cenu jít zase k volbám a pokusit se věci měnit. Nabytá svoboda ale například také otevřela mladým lidem, a nejen jim, možnost cestovat. Říkám vždy našim studentům, aby ji využili, když ji mají. Ať vyjedou v rámci studijních programů do zahraničí a načerpají vědomosti – nejen ty odborné, ale i kulturní.

Vnímáte tehdejší studenty jako hrdiny?

Jistě. Byli to lidé, kteří se nebáli jít do velkých změn a dokázali předložit své požadavky. Přitom nebylo vůbec jasné, jak to dopadne. Starší generace v sobě neměla takovou touhu něco změnit. Přeci jen měla negativní zkušenost s Pražským jarem, které skončilo normalizací a vyhazovem spousty lidí z práce. Řada lidí nemohla studovat a „hříchy proti režimu“ se braly jako dědičné. To je drželo zpět. Proto byli tak důležití studenti a jejich odvaha. Já si jich nesmírně vážím. Jsem rád, že si s námi tehdejší události připomínají. A taky jsem rád, že jsem to zažil a že se právě tento zlom stal během mého života.

Mají smysl například demonstrace, které byly letos na Letné a Václavském náměstí v Praze?

Myslím, že když se lidé dokáží dobrovolně sejít a vyjádřit nějaký názor, nemůže se to pominout. Je to věc, kterou by měli politici reflektovat a měli by lidem naslouchat. To je demokracie. Nemám rád pohrdání lidmi. Politici, vůči kterým jsou tyto akce namířené, by se nad sebou měli minimálně zamyslet, jestli třeba něco nedělají špatně.

prof. Ing. Jiří Málek, DrSc.

Vystudoval obor Anorganická chemie na tehdejší Vysoké škole chemicko-technologické v Pardubicích (dnes Univerzita Pardubice) a působil ve Společné laboratoři chemie pevných látek VŠCHT Pardubice a Akademie věd. V roce 1997 byl jmenován docentem, v roce 2000 získal vědeckou hodnost DrSc. (doktora chemických věd) a o dva roky později byl jmenován profesorem pro obor fyzikální chemie. Pobýval dlouhodobě v zahraničí, kde přednášel a vědecky pracoval na Universidad Hispalense v Seville, Universitat Politécnica de Catalunya v Barceloně a National Institute for Material Science v japonské Cukubě. Jiří Málek se zabývá výzkumem kinetických jevů v nekrystalických materiálech a podchlazených sklotvorných kapalinách. Působil jako řešitel mnoha vědeckých projektů a podílí se na organizaci významných mezinárodních konferencí. Je autorem nebo spoluautorem více jak 200 původních vědeckých prací v uznávaných mezinárodních časopisech a odborných monografiích. Tyto práce byly citovány 6000x.  V minulých letech byl prorektorem pro vnější vztahy rozvoj, pro výzkum a vnější vztahy, také pro vědu a zahraniční vztahy. Funkci rektora Univerzity Pardubice zastával také v letech 2006 - 2010. Je ženatý, má dvě dcery. Ve volném čase se věnuje četbě, cestování a fotografování

Zdroj videa: Facebook Statutární město Pardubice

Je tu další ročník Ceny Wernera von Siemense, ve které již 20 let jsou odměňovány akademické a vědecké talenty.

Přihlaste svou práci do soutěže a ucházejte se o hodnotné finanční odměny. Mezi vítěze bude rozdělený téměř milion korun!
Více info na http://bit.ly/Cena_WVSiemense_2019

Vážení kolegové a studenti,

srdečně Vás zveme na další setkání Wiki klubu.

Dozvíte se mimo jiné informace o programu Studenti píší Wikipedii, příležitost pro vzájemnou a kreativní spolupráci studentů a učitelů. Každou druhou středu v počítačové učebně Univerzitní knihovny

18:00–19:30

06.11.2019

20.11.2019

04.12.2019

18.12.2019

Srdečně zvou

Petr Urbanec
Attila Pató

Výzva k Akademické obci FEI UPa

Konání voleb do Akademického senátu
Fakulty elektrotechniky a informatiky
a
voleb do Akademického senátu
Univerzity Pardubice za volební celek FEI

Akademický senát Fakulty elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice vyhlašuje společný termín konání voleb do AS UPa a AS FEI na

4. a 5. 12. 2019

Kandidovat i volit mohou pouze členové akademické obce fakulty (více viz Volební řád AS UPa a Volební řád AS FEI). 

Vyzýváme všechny členy akademické obce fakulty, aby podávali návrhy kandidátů do Akademického senátu Fakulty elektrotechniky a informatiky a Akademického senátu Univerzity Pardubice.

Písemné návrhy na kandidáty může podávat každý člen nebo skupina členů akademické obce fakulty. Návrhy se podávají písemně členům volební komise nejpozději deset dní před prvním dnem konání voleb (tj. do 22. 11. 2019, 12:00 hodin).

Návrh kandidáta musí obsahovat následující údaje: do kterého senátu je kandidát navržen, jméno a příjmení kandidáta, jméno a příjmení navrhovatele a podpis navrhovatele.

Volební komise zveřejní kandidáty nejpozději sedm dní před konáním voleb (tj. do 27. 11. 2019) na úřední desce univerzity a na veřejně přístupném www serveru fakulty.

Termín a místo konání voleb:      

• středa 4. 12. 2019, 9.00 – 15.00 hodin,
• čtvrtek 5. 12. 2019, 9.00 – 15.00 hodin.

Oba dva termíny budou volby probíhat v budově FEI, nám. Čs. legií 565, ve vestibulu před velkou zasedací místností, 2. NP.

Volební komise FEI:

• Ing. Petr Veselý (KST, místnost 03 023) – předseda,
• Ing. Roman Diviš (KST, místnost 03 054),
• Ing. Zbyněk Kopecký (KIT, místnost 03 058),
• Ing. Luboš Rejfek, Ph.D. (KE, místnost 02 030),
• Ing. Dominik Štursa (KŘP, místnost 02 043),
• RNDr. Jaromír Zahrádka, Ph.D. (KMT, místnost 03 047).

V Pardubicích, dne 22. října 2019

Ing. Petr Veselý, předseda volební komise FEI

Den boje studentů za svobodu a demokracii. Třicet let od sametové revoluce. Univerzita Pardubice si historické události Listopadu roku 89, které vedly k pádu komunistického režimu, připomene netradičním programem. Pro své studenty, zaměstnance, ale i veřejnost připravila zajímavé akce včetně nejednoho překvapení.

„Každý rok si výročí sametové revoluce připomínáme a každý rok se o tom, co jsme při tom prožili, hodně píše i vysílá. Chtěli jsme tedy tentokrát evokovat atmosféru a dát studentům příležitost k jejich vlastnímu prožitku. Věřím, že méně mentorování je prostě více,“ říká prorektorka pro rozvoj Univerzity Pardubice Andrea Koblížková.

V sobotu 26. října 2019 proběhl v Betlémské kapli v Praze koncert k 30. výročí sametové revoluce ve spolupráci s Českým vysokým učením technickým v Praze a Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze. Akce k uctění památky obětí totalitních režimů zaznamenala obrovský úspěch. 

Následuje 7. listopadu beseda s uznávaným amatérským filmařem a spistovatelem a disidentem Oskarem Georgem Siebertem. Setkání pořádá Fakulta filozofická od 14 hodin a je otevřena i veřejnosti. 

Ve středu 13. listopadu se v prostorách Fakulty chemicko-technologické od 17 hodin otevře výstava 33 fotografií Olgy Havlové. Autory snímků jsou známí čeští fotografové, kteří zachytili někdejší první dámu v době, kdy začínala fungovat její nadace. Zobrazují manželku prezidenta Václava Havla s dětmi, dospělými lidmi se zdravotním postižením, ale i s osobnostmi, jakými byli například princezna Diana či Alain Delon.

V pátek 15. listopadu se uskuteční tradiční akademický obřad, během kterého rektor Jiří Málek předá diplomy s titulem Ph.D., představí nové docenty a profesory. Zároveň udělí speciální ceny akademikům i studentům. Vzpomínat se bude také u pamětní desky v srdci kampusu. Představitelé univerzity, studenti, hosté, ale i veřejnost symbolicky zazvoní zvonečky s klíčem. Stejně tak, jako se zvonilo klíči na náměstích před třiceti lety. Slavnostní den vyvrcholí koncertem Komorní filharmonie Pardubice v aule Univerzity Pardubice.

V pondělí 18. listopadu se koná sportovní den pro studenty a zaměstnance, který bude nabitý turnaji ve volejbalu, badmintonu, stolním tenise nebo závodu na veslařském trenažéru. V areálu vodních sportů a tenisu na břehu Labe odstartuje v 10 hodin přespolní běh na 4 km.

O den později v úterý 19. listopadu se mohou vysokoškoláci, ale i obyvatelé města těšit na velké dobové překvapení. Na zámku pak bude od 18 hodin beseda s lidmi, kteří stáli při zakládání Občanského fóra. Besedu s námi spoluorganizuje Východočeské muzeum v Pardubicích. Do debaty se zapojí také bývalý rektor Univerzity Pardubice profesor Oldřich Pytela.  

Ještě týž den univerzita vyhlásí nejlepší sportovní týmy a sportovce za uplynulý akademický rok. Slavnostní vyhlášení výsledků 61.ročníku Standarta rektora se uskuteční od 17 hodin na Fakultě chemicko-technologické. 

Sametovou revoluci a pád komunistického režimu má připomenout také výstava fotografií. Umístěna bude od 15. listopadu na frekventovaném místě, na třídě Míru v Pardubicích, kde kolemjdoucí uvidí dobové kreslené vtipy pamětníků a účastníků listopadových událostí.

Stávkové deníky oživí kolektivní paměť

Při příležitosti oslav vychází kniha mapující listopadové události včetně stávkových deníků Vysoké školy chemicko-technologické v Pardubicích (listopad 1989 – leden 1990). Stávkové deníky psala skupina studentů, která se aktivně podílela na přípravě a realizaci protirežimních protestních akcí na tehdejší VŠCHT (dnes UPa). Texty doplňují fotografie a ukázky dobové satiry. Publikace nabídne pohled na činnosti bývalých studentů a oživí kolektivní paměť. Z hlediska historie se stane cenným pramenem. Stávkové deníky se představí v úterý 19. listopadu od 10 hodin ve Východočeském divadle. Následovat bude představení „Tančírna“, které odráží běh dějin a reflektuje historické události 20. století, včetně předrevoluční společenské reality. Představení je určené pro Univerzitu Pardubice a její hosty.

Krátké videovzkazy s bývalými studenty Univerzity Pardubice, pamětníky listopadu 89, kteří promlouvají k současným studentům, poběží na sociálních sítích a na obrazovkách na fakultách. „Je to projev uznání a úcty k odvaze a zodpovědnosti těch, kteří nám všem chtěli dát možnosti svobody – tedy volby. A tu volbu nyní máme, celoživotním úkolem je naučit se s ní zacházet,“ vysvětluje prorektorka pro rozvoj Univerzity Pardubice Andrea Koblížková.

Současně vzniká také mimořádné číslo časopisu Univerzity Pardubice, jehož obsahem budou rozhovory s osobnostmi, akademiky, ale i studenty, kteří na dobu před třiceti lety zavzpomínají.

Historicky první e-gamingové derby univerzit je za námi. Univerzita Pardubice zvítězila v napínavém souboji na půdě soupeře Univerzity Hradec Králové 2:1. Klání hráčů počítačových her v průběhu celého streamu sledovalo minulý pátek 1368 unikátních diváků, celkový počet zhlédnutí vyšplhal na číslo téměř 3000.

„Blízkost našich měst a univerzit vybízí ke spolupráci i k soupeření v jakémkoliv sportu nebo disciplíně,“ říká prorektorka Univerzity Pardubice Andrea Koblížková.

Toto unikátní esportovní derby zaznamenalo velké množství pozitivních reakcí od všech účastníků. Celý průběh boje o historicky první titul byl streamován na adrese www.twitch.tv/esportsa přes deset hodin. Záznam z celého dne je zde stále k vidění. V jednu chvíli sledovalo živý přenos 151 fanoušků a další stovka diváků byla přímo v aule hradecké univerzity.

Na programu derby byly herní tituly Hearthstone, League of Legends a Counter Strike: GO, kdy v nich proti sobě stálo pět soupeřů na každé straně. Celý den začal velmi vyrovnaným zápasem v CS:GO, ve kterém utržila vítězství UHK. Zprvu v jednostranném zápase League of Legends pro UHK se vše změnilo. Tým UPCE esports otočil v posledních minutách průběh prvního zápasu a udržel se ve vedení i nadále. 2:0 v LoL dorovnalo průběh celkového derby na 1:1.

Hearthstone poté rozhodnul o celkovém výsledku derby 2:1 ve prospěch Univerzity Pardubice, která se stala vítězem historicky prvního esport derby na vysoké škole.

„Jde vlastně o standardní ligový sport, který v České republice zastřešuje meziuniverzitní Esportovní studentská asociace (ESA),“ vysvětlil v Česku stále populárnější aktivitu organizátor Roman Klíma, člen organizace Student Gaming Academy působící při hradecké univerzitě.

Prohlédněte si fotoreport z akce

Že Fakulta elektrotechniky a informatiky ukrývá takové poklady, jsem vůbec netušila. Nacházím tu třeba bezodrazovou komoru, kterou by jistě ocenil nejeden hudebník. U robotických ramen mě zase napadá, jestli budou zlaté české ručičky v budoucnu vůbec ještě potřeba? Hlavou mi vrtá i to množství antén na střeše. A takových specialit má fakulta hned několik.

Na prohlídku FEIky se vydávám v červnu. Dlouhé chodby tu tou dobou zejí prázdnotou. Až na pár studentů, kteří čekají na zkoušku. V prvním patře se setkávám s doktorandem Karlem Jurycou, který momentálně pracuje v projektu PosiTrans. Věnuje se signálovému zpracování a klasifikaci cílů u primárních radarových systémů. Na fakultě už nějaký ten pátek působí, dobře ji zná, a tak mohl sledovat, jak se v posledních letech její vybavení vylepšuje. „Je to reakce na současnost i budoucnost progresivních oborů automatizace, informačních a komunikačních technologií i velmi specializovaných systémů pro určování polohy a radarových systémů,“ vysvětluje rozsah investic v posledních dvou letech děkan fakulty Zdeněk Němec. „Na fakultě se silně zaměřujeme na aplikačně orientovaný výzkum, a proto jsme nově vybavovali i všechny výzkumné laboratoře, které určitě obstojí i v mezinárodním srovnání,“ dodává děkan. To ostatně potvrdila i nedávná návštěva dvou doktorských studentů z Gent University v Belgii: „Na to, že FEIka nepatří k největším fakultám, vybavení má výborné!“ A tak jsem se rozhodla ho také prozkoumat.

Čekání na signál

Karel si pro mě připravil pár speciálních míst. A hned při první zastávce musím dát belgické návštěvě za pravdu. Vcházím do bezodrazové komory a tu jen tak někde nenajdu. Zvláštní, zcela odrušené prostředí, kde slyším jen sebe, ale tak nějak jinak. Vlastně jako bych byla pod vodou. Když se tu sama zavírám, dělá se mi po chvíli špatně. A zjišťuju, že mi ten ruch vlastně chybí. Hezky se tu vyřvete a uklidníte. Ale pro relaxaci studentů a pedagogů toto místo rozhodně neslouží. „Tady student může například zjistit, jestli anténa, kterou si navrhl a odsimuloval dle předchozích teoretických znalostí, funguje správně. Jestli klíčové parametry sedí nebo se liší od simulačního modelu,“ popisuje účel komory můj průvodce Karel. „Signál tu absolutně nic neruší. Nedochází zde totiž k vícecestnému šíření elektromagnetického signálu, jelikož je tento rušivý signál absorbován útlumovými jehlany na všech stěnách komory. A díky dokonalé izolaci nemůže pronikat žádný rušivý signál z vnějšího prostředí,“ doplňuje. Nutno dodat, že mnoho hudebníků by za takovou místnost dalo nevím co. A na obdobném principu funguje vlastně i rozhlasové studio.

Hned vedle je téměř utajené království oboru automatizace. To je na fakultě také novinkou. Ještě není zcela kompletní. Vidím tu nějaké kamery a následně se dovídám, že poslouží k detekci, lokalizaci a klasifikaci objektů a osob pomocí celé řady nejmodernějších metod zpracování signálů a obrazu. Využívá například 3D senzory, hloubkovou kameru, celou plejádu vizuálních a infra průmyslových kamer, ale také smart senzory kombinující paralelně více detekčních principů. A k čemu to všechno slouží? Bude tak možno navrhovat širokou paletu řešení od rozpoznávání dopravních značek, kontrolu kvality výrobků, bin picking úlohy, detekci až po klasifikaci osob, zabezpečení prostoru a podobně.

Střecha plná antén

Chce se mi říct wau! Ale to už stoupáme po schodech do nejvyššího patra. Je odtud krásný výhled na město, ale i na střechu plnou nejrůznějších antén. Ty jsou pro výzkum i výuku na fakultě hodně důležité. Poskytují totiž zajímavá a hlavně reálná data. Právě se nacházíme v laboratoři monitorování rádiového signálu, kde se data zaznamenávají a dále zpracovávají. „Máme tu řídicí jednotku, která sbírá informace z antén. Poté se připojí softwarová rádia – přijímače nebo vysílače. Zaznamenává se tu obrovské množství dat. Aby bylo možné je dále zpracovat, potřebujeme digitizér a velmi výkonný počítač s obrovským monitorem pro lepší vizualizaci naměřených dat,“ vysvětluje Karel. „Když je potřeba sehnat reálná data, bývá to občas problém. A u nás to jde. Můžeme si tu udělat docela zajímavý přehled toho, co se tu všude vysílá. Navíc ta softwarová rádia se dají použít i na měření v terénu a nasimulovat vysílání a jeho příjem,“ dodává Karel s tím, že tuto laboratoř využívají zejména studenti magisterského studia a doktorandi.

Robotický manipulátor

Musím říct, že horní patra budovy nabízejí hodně zajímavého. Najdeme tu například laboratoře katedry řízení procesů. V jedné z nich objevuju hned dvě robotická ramena. „Tento robot se dvěma pažemi dokáže spolupracovat s člověkem. Používá se pro montáž drobných součástkových dílů. Na jednom rameni má kameru, aby dokázal umisťovat díly přesněji a reagovat například na překážky,“ popisuje Karel robotický manipulátor. „Ten druhý je jednodušší. Rovněž slouží jako manipulátor. Je také bezpečný pro spolupráci s člověkem, zároveň má vyšší nosnost,“ dodává Karel. Na obou systémech se studenti učí, jak průmyslové roboty fungují a jak se programují, ať už pomocí dotykového ovladače nebo počítače. Studenti začínají jednoduchými úlohami, kdy pouze ovládají pohyb ramene. Postupně se naučí uchopovat a přemisťovat objekty. K detekci objektu mohou využít různých typů 3D kamer. Když zvládnou základy, mohou řešit mnohem složitější úkoly, například, že se obě ramena vzájemně synchronizují a spolupracují.

Odborné znalosti, především z oboru automatizace, studenti využijí i při řešení úkolů v další laboratoři. Jsou tu k dispozici modely, na kterých se naučí řídit základní procesní veličiny jako teplota, tlak, průtok, výška hladiny, poloha a rychlost otáček. Vše je připojené k počítači a studenti poté, co vytvoří program, jej mohou otestovat simulačně a následně vyzkoušet na reálném zařízení. „Tím si procvičí nejenom teoretické znalosti, ale také se naučí řešit reálné problémy,“ přibližuje druhou laboratoř katedry řízení procesů Karel.

Od osciloskopu k vlastním prototypům

Cestou dolů se zastavujeme ještě v laboratoři komunikačních technologií, v níž zpravidla začínají bakaláři. Učí se tu základy sdělovací techniky, čili jakým způsobem přenést informaci z jednoho místa na druhé po metalické nebo radiové přenosové cestě. Tréninkový kit EMONA umožňuje studentům namodulovat signál (tzn. signál s informací, kterou chceme přenést) a poté modulovaný signál demodulovat a zjistit, zda byla informace přenesená správně. Právě na osciloskopu to všechno mohou pozorovat. „Studenti to znají především teoreticky, někteří ze střední školy a tady si na laboratorních úlohách vyzkouší a pochopí, jak konkrétní modulace funguje,“ komentuje naše předposlední zastavení Karel a upozorňuje mě na nové vybavení pracoviště multimetry či generátory signálů. Tyto výukové pulty mají výhodu, že jsou propojeny s řídicím počítačem a také s učitelským pultem. Vyučující tak může vidět na svém monitoru výstupy z osciloskopů jednotlivých měřicích pracovišť a efektivněji pomoci studentům se zadanou úlohou.

Prohlídka pomalu končí. Naší poslední zastávkou je pracoviště prototypové výroby. Nacházejí se tu tři na pohled velmi podobné přístroje, které vyžadují stabilní teplotu. Oproti horku, které panovalo venku, tady bylo docela chladno, a tak azyl by tu rád hledal kdekdo. Chodí sem však především studenti, aby tu například vyrobili desku plošných spojů svých výrobků a prototypů. „Tento laser pomáhá opracovat měď na deskách plošných spojů. CNC fréza pak slouží k mechanickému opracování a vrtání desek plošných spojů pro osazení součástkami. A pokud je deska oboustranná, pak je samozřejmě potřeba, aby obě strany byly propojené pomocí tzv. pokovených otvorů, a to zařídí tento třetí přístroj,“ vysvětluje jednotlivé úkony Karel. Pro studenty to znamená velké ulehčení. „Dřív museli své návrhy posílat nějaké firmě a ta jim desku plošných spojů vyrobila. Dnes studenti přijdou na toto pracoviště a do půl hodiny odcházejí s deskou, kterou mohou sami osadit součástkami. Pokud zjistí, že se jim něco nepovedlo, vrátí se a udělají desku znovu,“ dodává Karel.

Jsme na konci prohlídky. Jsem nadšená! Obdivuji studenty i pedagogy. A líbí se mi, že tvůrčímu prostředí fakulta nahrává. Není nic lepšího než to zažít na vlastní kůži. A to můžete i vy. Podívat se do laboratoří totiž může každý. Stačí sledovat webové stránky univerzity nebo fakulty a počkat si na speciální akce, jako jsou například Dny otevřených dveří.

Fakulta elektrotechniky a informatiky hostila ve spolupráci s Jednotou českých matematiků a fyziků, Gymnáziem Dašická a Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy 13. ročník Středoevropské matematické olympiády MEMO. Olympidáda se do Čech vrátila po deseti letech a zúčastnili se jí žáci z deseti zemí - Česká republika, Chorvatsko, Litva, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Slovinsko, Slovensko a Švýcarsko. 

Během olympiády proti sobě soutěžili jednotlivci i družstva. V družstvech získali Češi tři bronzové medaile a v jednotlivcích se nejvíce zadařilo Vojtěchu Davidovi, který vybojoval 20. místo. Celkově se Češi umístili na pátem místě. Zlatou medaili v družstvech vyhrálo Polsko a o první příčku v soutěži jednotlivců se podělilo celkem pět soutěžících z Chorvatska, Polska, Slovenska a Maďarska.

„Jsem rád, že se tato mezinárodní olympiáda koná právě v Pardubicích, a že na půdě naší fakulty můžeme hostit mladé matematické talenty ze střední Evropy. Pevně věřím, že moderní technické a prostorové zajištění naší fakulty vytvoří důstojné zázemí pro toto matematické klání, a že všichni účastnící této akce si odvezou hezké vzpomínky na město Pardubice a samotnou soutěž. Akce, jako je Středoevropská matematická olympiáda, zcela jistě napomáhají ve zvyšování renomé fakulty v odborném mezinárodním prostoru a také věřím, že tyto akce přispívají k otevírání naší fakulty novým zahraničním studentům. “ uvedl Ing. Zdeněk Němec, Ph.D. děkan Fakulty elektrotechniky a informatiky.

Děkan Ing. Zdeněk Němec, Ph.D., přivítal na Fakultě elektrotechniky a informatiky 12. září 2019 ředitele a učitele technických předmětů ze středních škol a gymnázií Pardubického kraje. Akci zorganizoval společně s Ing. Bohumilem Bernáškem, radním pro školství Pardubického kraje, který by rád využil moderní zázemí učeben a laboratoří přímo v Pardubicích, a přispěl tak k vyššímu počtu uchazečů o studium na fakultě a tím i řešení nedostatku absolventů v oborech informatiky, elektrotechniky a automatizace. Dlouhodobě dochází k nárůstu poptávky po odbornících z technických oborů, ve kterých Fakulta elektrotechniky a informatiky spolupracuje s řadou významných firem.

Během prohlídky fakulty mohli zástupci středních škol nahlédnout do špičkově zařízených laboratoří, kde si mohli prohlédnout vybavení, které využívají nejen naši studenti, ale také vědečtí pracovníci v rámci spolupráce s aplikační sférou. Další prostory pro přednášky, počítačové učebny i laboratoře jsou již nyní využívány pro odborné konference, pořádání seminářů, kroužky či soutěže.

Příští týden se na jeden večer otevřou brány vědeckých institucí, univerzit a vysokých škol. Přidávají se 27. září k jedné z nejvýraznějších vědecko-popularizačních akcí v Česku Noc vědců 2019. Návštěvníky, dospělé i děti, čekají zábavné science-show, filmové projekce, fotografie, diskuze, přednášky, workshopy, výstavy, experimenty i osobní setkání s významnými vědci. Do letošní patnácté Noci vědců se zapojí rekordní tři desítky škol a institucí. Loňský ročník navštívilo po celém Česku více než šedesát tisíc lidí, ten letošní by měl být ještě populárnější. 

Akce je zdarma a stáhněte si speciální aplikaci pro chytré telefony s programem a mapou pro všechna města. 

Noc vědců na Univerzitě Pardubice

Brány Univerzity Pardubice se veřejnosti otevřou na novém místě, v Technologickém areálu Doubravice. Na téměř padesátce stanovišť s pokusy, ukázkami a hrátkami se návštěvníci dozví, co obnáší chovat se šetrně k planetě. Program fakult a partnerů univerzity doplní show Michaela Londesborougha, která se v loňském roce těšila enormnímu zájmu. 

Během posledního zářijového pátku čeká návštěvníky Noci vědců opravdu pestrá vědecká jízda. A tak se zájemci ekologicky přenesou na zajímavá místa díky virtuální realitě a s chemiky objeví nové materiály ohleduplné k životnímu prostředí. K vidění bude třídička odpadu, výroba papíru a představí se možnosti 3D tisku. Chybět nebudou zajímavé workshopy, kvízy, rébusy a šifry a děti se zabaví v kreativním koutku. Po úspěchu z předchozího ročníku znovu přijede Michael Londesborough se svou show. Divákům opět strhujícím způsobem přiblíží "Zázrak života". 

Program, v němž návštěvníci zapomenou na starosti a pobaví se vědou a poznáváním, začíná v 16 hodin a potrvá v Technologickém areálu v Doubravicích až do 22 hodin. Vstup na akci je zdarma. Demonstrace a vědecké ukázky budou jak venku, tak uvnitř v laboratořích univerzity, a tak si návštěvníci program užijí i za případné nepřízně počasí.

Program Noci vědců Univerzity Pardubice naleznete na webových stránkách univerzity Noc vědců 2019: Šetrně k planetě nebo na univerzitní facebookové události.

Je možné mít program pohodlně i ve svém mobilu. Stačí si zdarma stáhnout mobilní aplikaci Noc vědců na Google Play. Souhrnné informace o celostátní akci jsou na webu http://noc-vedcu.cz/.

Do Doubravic bude v pátek cesta snadná! Nechte auto doma a vypravte se za námi v duchu tématu Šetrně k planetě. Svezte se do Technologického areálu speciální autobusovou linkou. Nebo třeba na kole, koloběžce, pěšky, běžky. V galerii níže na stránce naleznete jízdní řád naší autobusové linky.

Parkovací stání budou k dispozici v omezeném počtu.

Národním koordinátorem akce jsou Ostravská univerzita a VŠB-TUO.
Akci finančně podporuje Pardubický kraj, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. 
Další finační regionální podporu vyjádřila společnost RETIA, FOXCONN a UniCRE.

Text: článek magazínu Universitas/ Oddělení propagace a vnějších vztahů.