Co účastníkům dal Erasmus+? 

• Více než 70 % si po návratu lépe uvědomuje, čemu se chtějí v profesním životě věnovat
• 80 % získalo zaměstnání do tří měsíců po získání diplomu
• Přes 90 % se lépe naučilo pracovat s lidmi z jiných kultur a cítí se Evropany

Program Erasmus+ zvyšuje úspěšnost studentů v osobním i profesním životě a pomáhá vysokým školám více inovovat. Vyplývá to ze dvou nových nezávislých studií, které zveřejnila Evropská komise.

Obě rozsáhlé studie, založené na hodnocení a připomínkách téměř 77 000 studentů a vysokoškolských pracovníků a více než 500 organizací, měřily a analyzovaly přínos programu pro jeho hlavní účastníky. Z výsledků je patrné, že díky Erasmu+ jsou mladí lidé v Evropě více připraveni na novou digitální éru a umí se lépe prosadit v budoucím pracovním životě. Program má také pozitivní vliv na vysoké školy, které díky němu více inovují, intenzivněji se zapojují do mezinárodních projektů a lépe reagují na potřeby pracovního trhu.

Závěry studií s potěšením komentuje komisař pro vzdělávání, kulturu, mládež a sport Tibor Navracsics: „Je úžasné pozorovat, jak se mladí lidé, kteří programem prošli, dokážou úspěšně pohybovat na moderním trhu práce a v rozmanitější společnosti. Absolventi Erasmu+ se cítí být lépe připraveni na nové výzvy, mají lepší profesní vyhlídky a více si uvědomují, co jim Evropská unie v každodenním životě přináší. Vysoké školy zapojené do tohoto programu se vyznačují nejen větší otevřeností světu, ale ze své pozice mohou také lépe reagovat na potřeby pracovního trhu.“

Studie ukázaly především toto:

• Erasmus+ pomáhá studentům s profesní orientací a pomáhá jim rychleji získat práci.

Více než 70 % studentů, kteří se programu zúčastnili, si podle svých slov lépe uvědomuje, čemu se chce po návratu ze zahraničí ve své budoucí pracovní kariéře věnovat. Zkušenosti odjinud těmto studentům také umožňují přehodnotit svá studia tak, aby více odpovídala jejich ambicím. Ze studie zkoumající vliv Erasmu+ na vysokoškolské vzdělávání také vyplynulo, že 80 % absolventů bylo zaměstnáno do tří měsíců od získání diplomu a 72 % absolventů považuje zahraniční zkušenosti za faktor, který jim pomohl získat první práci. Devět z deseti absolventů programu Erasmus+ uvedlo, že dovednosti a zkušenosti získané v cizině uplatňuje v každodenní práci. Program řeší nesoulad mezi požadovanými a nabízenými schopnostmi tím, že se soustředí na rozvoj „měkkých“ a mezioborových dovedností, které zaměstnavatelé potřebují.

• Erasmus+ zesiluje pocit přináležitosti k Evropě

Přes 90 % studentů, kteří se do programu zapojili, se také naučilo lépe pracovat a spolupracovat s lidmi z jiných kultur a cítí se být Evropany. Nejsilněji se tento výsledek programu projevuje u studentů, kteří před jeho absolvováním nebyli o smyslu EU příliš přesvědčeni, a u studentů, kteří se vydali na pobyt do země s většími kulturními rozdíly. Nejvíce se s EU ztotožňují absolventi Erasmu+ pocházející z východní Evropy. 

• Erasmus+ podporuje digitální transformaci a sociální začlenění

Většina zapojených vysokých škol je díky projektům spolupráce v rámci tohoto programu lépe připravena na digitální transformaci. Využíváním nových technologií a inovativních výukových metod se zlepšuje jejich schopnost inovovat a spolupracovat na mezinárodní úrovni. Akademičtí pracovníci, kteří využili Erasmu+, do svých hodin častěji zvou lidi z praxe – zaměstnance z různých podniků do své výuky zapojuje 60 % z nich. Z jejich „nemobilních“ kolegů tak činí jen 40 %. Více než 80 % akademiků uvádí, že se na základě zkušeností ze zahraničí rozpracovávají inovativnější studijní osnovy. Dvě třetiny zúčastněných vysokých škol navíc konstatovaly, že celounijní projekty rovněž přispívají k většímu sociálnímu začlenění a ve vysokém školství pomáhají bránit diskriminaci.

Ze studií dále vyplynulo, že bývalí studenti, kteří se zúčastnili programu Erasmus+, jsou se svým zaměstnáním spokojenější než ti, kteří jej neabsolvovali. Jejich povolání mají také větší mezinárodní rozměr a je u nich dvakrát pravděpodobnější, že budou pracovat v zahraničí. Program Erasmus+ rovněž podporuje podnikání. Každý čtvrtý projekt spolupráce přispěl k podnikatelskému vzdělávání a zintenzivnil podnikání. Třetina projektů pomohla vytvořit spin-offy či start-upy.

Souvislosti

V rámci programu Erasmus+ se během let 2014 až 2018 vydaly na studijní pobyt, praktickou stáž nebo výukový pobyt v zahraničí přes 2 miliony studentů a pracovníků vysokých škol. Ve stejném období bylo poskytnuto financování EU na téměř 1 000 strategických partnerství Erasmus+ mezi vysokoškolskými institucemi a na 93 znalostních aliancí mezi vysokými školami a podniky. Více než 40 % z těchto partnerství a aliancí vybavovalo studenty a akademické pracovníky prospektivními dovednostmi v souvislosti s problematikou životního prostředí a změny klimatu, s energetikou a zdroji, s digitalizací a s podnikáním.

Dvě zmiňované studie (studie zkoumající vliv Erasmu+ na vysokoškolské vzdělávání a studie zkoumající strategická partnerství a znalostní aliance Erasmus+ ve vysokoškolském vzdělávání) posuzovaly dopad programu na dvě hlavní skupiny účastníků: jednotlivce a organizace.

V první studii bylo analyzováno téměř 77 000 účastnických reakcí, včetně odpovědí zhruba 47 000 studentů, 12 000 absolventů a 10 000 vysokoškolských pracovníků. Závěry druhé studie se zakládají na reakcích 258 strategických partnerství a znalostních aliancí Erasmus+ (zastupujících 504 organizací), kterým bylo v letech 2014–2016 poskytnuto financování, a na 26 podrobných případových studiích.

Článek byl převazt z europa.eu. 

Už tento týden Česká republika volí 21 zástupců do Evropského parlamentu. Vysoké školy připravují studenty pro kvalifikovaná povolání v období tzv. vzdělanostní ekonomiky, podporují samostatné, společensky odpovědné a kritické myšlení, jež má zásadní význam pro ekonomickou, politickou a kulturní soudržnost evropských společenství. I proto zástupci českých univerzit vyzývají studenty, aby byli aktivní a k volbám přišli.

„Společná Evropa je úžasný prostor pro výměnu informací, zkušeností i šance k rozvoji. Naši studenti mají možnost přes program Erasmus rozšiřovat svoje znalosti nebo řešit svoje vědecké projekty na jiné univerzitě v jakékoliv zemi starého kontinentu,“ říká rektor Univerzity Pardubice prof. Jiří Málek.

 Na evropských vysokých školách dnes studuje více než 20 milionů lidí. Celkem 61 tisíc studentů i akademických pracovníků vysokých českých škol mělo možnost poznat výuku na evropských i mimoevropských univerzitách nebo vyjelo do  zahraničí na pracovní stáže.
„Fakt, že je Česká republika členem Evropské unie, získává také naše věda a výzkum,“ připomíná rektor Jiří Málek. „Zapojením do rámcových programů unie a excelentních výzkumných projektů Evropské výzkumné rady se úroveň našich vědeckých týmů zvyšuje. Zkvalitňuje se také výuka, zejména v doktorských studijních programech. Proto je tak důležité projekt společné Evropy podporovat,“ apeluje na účast ve volbách prof. Jiří Málek.
 
Programy Erasmus+ a Erasmus Mundus umožnily získat mezinárodní zkušenost desítkám tisíc studentů i akademických pracovníků. Čeští vysokoškolští pedagogové využili podporu z programu Erasmus a možnost přednášet v zahraničí i začlenit se do mezinárodního výzkumu v rámci 13 tisíc výjezdů.

Česká konference rektorů pokládá také volby do Evropského parlamentu za klíčové kvůli rozvoji vzdělávání v České republice. Je nesmírně důležité, aby Českou republiku v nadcházejícím volebním období na evropské úrovni zastupovali kvalifikovaní a kompetentní lidé, kteří budou schopni ve spolupráci se zástupci ostatních evropských zemí pracovat na vytváření silného vzdělávacího systému pro znalostní ekonomiku, která obstojí v rostoucí globální konkurenci s velkými, stále razantněji se prosazujícími ekonomickými mocnostmi. Česká konference rektorů proto vyzývá všechny občany, zejména studenty a zaměstnance vysokých škol, aby využili svého demokratického práva a zúčastnili se voleb do Evropského parlamentu a aby při rozhodování o tom, komu dát svůj hlas, vybírali z těch kandidujících stran, které prosazují rozvoj a prohlubování evropské spolupráce,“ uvedli v prohlášení zástupci českých vysokých škol.

V uplynulých deseti letech Česká republika čerpala pro tuto oblast z evropských fondů podporu v celkové výši 85 miliard korun. Evropská unie svými projekty podpořila zejména rozvoj studijních programů, nejprve mimo Prahu (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ve výši 16 miliard korun), posléze v celé České republice (Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání – 37 miliard korun). Pomohla také vytvořit bázi moderní vědecké infrastruktury a zaměstnat špičkové výzkumníky (Operační program Výzkum a vývoj pro inovace – 32 miliard korun). Díky těmto projektům se podařilo modernizovat vysoké školství České republiky a přispět ke konkurenceschopnosti vysokých škol České republiky v mezinárodním měřítku.

Úplné znění prohlášení Česko konference rektorů najdete v odkazu. 

Dne 17. 4. 2019 se v prostorách Fakulty elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice pod záštitou děkana fakulty Ing. Zdeňka Němce, Ph.D.  uskutečnil workshop projektu „CZ.02.1.01/0.0/0.0/17_049/0008394 - Spolupráce Univerzity Pardubice a aplikační sféry v aplikačně orientovaném výzkumu lokačních, detekčních a simulačních systémů pro dopravní a přepravní procesy (PosiTrans)“. Workshopu se zúčastnili členové výzkumných týmů z Fakulty elektrotechniky a informatiky a Dopravní fakulty Jana Pernera, ale také zástupci partnerských institucí z aplikační sféry a další hosté patřící k odborné komunitě.

Během dopoledního programu workshopu byly představeny pokroky v řešení obou výzkumných záměrů projektu. Nejprve v rámci výzkumného záměru „Výzkum metod detekce a lokalizace pro aplikace v inteligentních dopravních systémech“ vystoupili se svými příspěvky doc. Ing. Aleš Filip, CSc., Ing. Tomáš Zálabský, Ph.D. a prof. Ing. Antonín Kavička, PhD.,  následně v rámci výzkumného záměru „Modelování dopravních systémů a logistických procesů“ doc. Ing. Josef Bulíček, Ph.D. a Ing. Roman Hruška, Ph.D. Všechny příspěvky byly podpořeny rozsáhlou diskusí. V odpolední části programu svůj pohled na problematiku prezentovali zástupci partnerských průmyslových podniků a byly diskutovány i některé administrativní aspekty řešení projektu. Pro zájemce zejména z řad hostů byla také připravena prohlídka po infrastrukturním zázemí Fakulty elektrotechniky a informatiky a program byl uzavřen neformální debatou u kulatého stolu, která se protáhla do pozdních odpoledních hodin.

 Lze konstatovat, že workshop splnil očekávání a pro řešení projektu PosiTrans byl přínosem.

Ing. Galina Mužáková

Projektový manažer

Studetni FEI – Vojtěch Kršík, Ondřej Chrbolka, Miroslav Jiránek, Filip Skála a Vojtěch Laňka – se spolu s dalšími pěti studenty UPa v rámci programu Language and Culture Jazykového centra UPa, zúčastnili minulý týden pobytu na švédské Univerzitě Uppsala ve vzdáleném kampusu na malebném ostrově Gotland. Program plný společných přednášek, cvičení a projektů především se švédskými studenty katedry vzdělávání vyústil ve vytvoření pěti krátkých videí na různorodá interkulturní témata. Studenti porovnávali přístup jednotlivých kultur například ke zdravotní či sociální péči, k LGBT komunitě, ke vzdělávání, náboženství a volnočasovým aktivitám. Společně také pronikli do způsobu výuky neortodoxní katedry Game Designu a měli možnost obohatit svůj život o nové zkušenosti. Studenti nejen ve všech aktivitách obstáli, ale svým nadšeným a profesionálním přístupem své kolegy ve Švédsku nadchli. Věříme, že tato zkušenost obohatila studijní porfolio studentů na celý život.

Markéta Denksteinová

Jazykové centrum, UPa

V úterý 23. 4.  a ve středu 24. 4. 2019 bude Studijní oddělení FEI uzavřeno z důvodu pracovní cesty.

Microwave and Radio Electronics Week 2019

Pardubice, Czech Republic

www.marew.cz

Mezinárodní vědecká konference „Microwave and Radio Electronics Week 2019 - MAREW 2019“ na Fakultě elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice.

Ve dnech 16. až 18. dubna 2019 se na Fakultě elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice koná mezinárodní vědecké symposium s názvem „Microwave and Radio Electronics Week 2019 - MAREW 2019“.

V rámci třídenního mezinárodního setkání odborníků probíhají přednášky zaměřené na rádiové a radarové systémy, mikrovlnnou techniku, zpracování signálů, moderní komunikační technologie nebo informační technologie.

Akci MAREW 2019 podporuje svou účastí řada významných firem z celé České republiky, které pořádají specializované workshopy. Setkání více než 120 odborníků pořádá Fakulta elektrotechniky a informatiky ve spolupráci s dalšími českými a slovenskými technickými univerzitami. Každodenně probíhají přednášky významných odborníků z institucí a univerzit z 19 zemí, jako jsou Indie, Rusko, Ukrajina, Malajsie, Velká Británie, Francie atd.

Zdeněk Němec

General Chair of the MAREW 2019

Jan Pidanič

TPC Chair of the MAREW 2019

K efektivnějšímu provozu v mladoboleslavském závodě firmy ŠKODA AUTO, a.s. přispěli svým výzkumem experti z Fakulty elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice. Výsledky projektu zaměřeného na optimalizaci svozu prázdných obalů v rámci podnikové logistiky už firma začala využívat.

„Fakulta má jako jednu z priorit přímou spolupráci s aplikační sférou, protože to umožňuje uplatnit výsledky vlastního výzkumu při řešení konkrétních problémů podniků. Tento typ součinnosti přispívá k aktuálně velmi žádané participaci výzkumných institucí na navrhování inovací v rámci různých průmyslových odvětví,“ říká děkan Fakulty elektrotechniky a informatiky Ing. Zdeněk Němec, Ph.D.

Pro výrobní závod odborníci Univerzity Pardubice prověřovali prognostický plán výroby, který je mimo jiné spojený s přesuny prázdných obalů. Součástky potřebné pro výrobu jsou totiž dodávány do výrobních hal ve specializovaných znovupoužitelných obalech. Po jejich vyprázdnění se přesouvají do skladů prázdných obalů, odkud je kamiony odvážejí nazpět externím subdodavatelům.

Vyřešit bylo nutné nejen organizaci skladování, manipulační činnost a plánování odvozů prázdných obalů, ale také vše vymyslet tak, aby se kamiony zdržely v areálu závodu co nejkratší dobu a firma skladovala jen minimální počet prázdných obalů. Odborníci z Fakulty elektrotechniky a informatiky zkoumali možné scénáře organizace logistických procesů spojených s prázdnými obaly pomocí počítačových simulací. Jejich prostřednictvím prověřovali důležité provozní ukazatele jako dobu pobytů kamionů v závodě, čekací doby kamionů před jednotlivými sklady a měnící se stavy zaplněnosti skladů. Nakonec mladoboleslavskému závodu navrhli optimalizovanou strategii plánování svozů prázdných obalů jednotlivými kamiony z více skladů v závodě.

„Navržené inovace v oblasti strategie plánování svozných jízd kamionů a doporučení ohledně navýšení počtů nakládko-vykládkových míst v silně vytížených skladech mají velký potenciál ke zvýšení efektivity logistických procesů týkajících se prázdných obalů. Proto je spolupráce s Univerzitou Pardubice na logistických projektech pro nás vždy přínosná a inspirativní,“ uvedl Jiří Cee, vedoucí Logistiky značky ŠKODA a dlouholetý externí spolupracovník univerzity.

Řešený projekt nám prostřednictvím příslušných počítačových simulací poskytl objektivizující argumenty ohledně charakteristik prognózovaného provozu, jejichž získání by jinak bylo velmi obtížné. Získané poznatky aktuálně uplatňujeme při plánování příslušných logistických procesů,“ dodal koordinátor projektu Martin Berný ze společnosti ŠKODA AUTO, a.s.

Na Fakultě elektrotechniky a informatiky se oblasti dopravních simulací dlouhodobě věnuje specializovaný výzkumný tým. Jeho členové při řešení různých aplikačních projektů úzce spolupracují s odborníky z dalších pracovišť, a to zejména z Dopravní fakulty Jana Pernera a z Fakulty riadenia a informatiky Žilinské univerzity.

Poptávka po aplikačním výzkumu, jehož výsledky přispívají k zavádění inovací a zvyšování konkurenceschopnosti podniků, se v posledních letech stále zvyšuje. Univerzita Pardubice podporuje projekty smluvního výzkumu, v jejichž rámci dochází k transferu technologií a znalostí, které jsou výsledkem výzkumně-vývojových činností různých univerzitních pracovišť.

Ve čtvrtek 11. 4. 2019 se ruší úřední hodiny studijního oddělení FEI v celém rozsahu.

Pardubická univerzita vznikla přesně před čtvrtstoletím. Tradice vysokého školství v krajském městě jde ale ještě mnohem dál. Začalo to u chemie.

31. března 1994 se z úzce zaměřené Vysoké školy chemicko-technologické stala Univerzita Pardubice. Ta dnes poskytuje vysokoškolské vzdělání nejen v technických oborech, ale také v oblasti humanitních věd, zdravotnictví a dokonce i restaurování uměleckých děl. Šest fakult sídlí v krajském městě, nejmenší fakultu má pardubická univerzita v Litomyšli.

Pardubice městem chemie a studentů

Už na podzim roku 1945 přišly pardubické chemické továrny s nápadem na založení Vysoké školy chemické přímo v Pardubicích. „Ještě nějakou dobu trvalo, než se škola připravila. Protože vysoká škola, to není jen o budovách, vybavení, přístrojích a technice, ale hlavně vždy o lidech. A to jak učitelích, tak studentech,“ dodává rektor Univerzity Pardubice Jiří Málek.

Vysoká škola chemická v Pardubicích byla z rozhodnutí československé vlády zřízena 27. června 1950. V příštím roce tedy pardubická univerzita oslaví 70. výročí vysokoškolského vzdělávání. První přednášky začaly 15. října 1950, a to v adaptovaných prostorách pekařské a cukrářské průmyslovky. Tehdy měla Vysoká škola chemická 120 posluchačů.

V roce 1951 vysoká škola získala budovu bývalé státní průmyslové školy na náměstí Čs. legií v Pardubicích, kterou Univerzita Pardubice využívá dodnes. Celý areál prošel v posledních 10 letech rozsáhlou rekonstrukcí a dnes je z ní moderní komplex, kde souzní historická i novodobá architektura. Primárně dnes objekt slouží Fakultě elektrotechniky a informatiky, Centru materiálů a nanotechnologií a je místem dalších vzdělávacích a tvůrčích činností převážně pro doktorandy.

V listopadu 1953 se status školy změnil. Vzniká známá VŠChT, Vysoká škola chemicko-technologická. Začalo na ní působit mnoho významných vědců a pedagogů, kteří založili první specializované katedry. Postupně se původní čtyřleté studium změnilo v pětileté a studenti si mohli vybírat ze sedmi specializací chemie a technické chemie.

Nové budovy a kampus

S narůstajícím počtem studentů musela VŠChT řešit i otázku budování nových učeben, rozšíření zázemí školy a také ubytování pro své posluchače. Na počátku 60. let vznikl na okraji Pardubic pavilon pro technologické katedry a k historické budově na náměstí Čs. legií bylo přistavěno severní a západní křídlo. Na pravém břehu Labe se staví vysokoškolské koleje, menza a také sportoviště.

V lednu 1991 v Pardubicích vzniká nová fakulta. K Fakultě chemicko - technologické přibyla Fakulta územní správy, o dva roky později přejmenovaná na Fakultu ekonomicko-správní. Součástí vysoké školy se také stává Ústav cizích jazyků (později přejmenovaný na Ústav jazyků a humanitních studií, který se stal základem dnešní Filozofické fakulty). V roce 1993 vzniká Dopravní fakulta Jana Pernera.

V březnu 1994 se z Vysoké školy chemicko-technologické stává oficiálně Univerzita Pardubice. „Jsem rád, že Univerzita Pardubice má v názvu jméno města, tak, jak je to běžné ve světě. Jsme na to opravdu pyšní,“ dodává rektor pardubické univerzity Jiří Málek.

V roce 2002 Univerzita Pardubice zakládá další dva vysokoškolské ústavy, Ústav elektrotechniky a informatiky a Ústav zdravotnických studií. V červenci 2005 se k univerzitě připojila také Fakulta restaurování, která původně v Litomyšli vznikla jako soukromá škola. Dnes je nejmenší fakultou pardubické univerzity.

Ve stejném roce dochází k přejmenování Fakulty humanitních studií na Fakultu filozofickou, v roce 2007 se z Ústavu zdravotnických studií stala samostatná Fakulta zdravotnických studií. Od ledna 2008 má Univerzita Pardubice sedm fakult, nejmladší fakultou je Fakulta elektrotechniky a informatiky, která vznikla z Ústavu elektrotechniky a informatiky.

Nejen moderní kampus u Labe

V 90. letech získala škola nový komplex budov na pravém břehu Labe a tím možnost dalšího rozvoje. Na podzim roku 1997 byla otevřena moderní Univerzitní knihovna, o dva roky později univerzitní aula a další posluchárny. Nový areál Fakulty chemicko-technologické při svém otevření v roce 2008 získal prestižní ocenění Grand Prix architektů.

Následovaly další investiční projekty, které podpořil stát a Evropská unie. Vzniklo nové univerzitní výukové zázemí, a to jak v městské části Polabiny, tak v centru města i v Technologickém areálu v Doubravicích. Nové ateliéry a vybavení získala i Fakulta restaurování v Litomyšli.

Univerzita Pardubice je jediná vysoká škola univerzitního typu v Pardubickém kraji. Za dobu své existence, samozřejmě se svoji předchůdkyní, Vysokou školou chemicko-technologickou, vychovala desítky tisíc odborníků. „Z hlediska rozpočtu a finančních prostředků Univerzita Pardubice stále roste. V posledních letech se počty studentů udržují poměrně na stálých číslech, což souvisí s demografickým vývojem ve společnosti,“ vysvětluje rektor univerzity.

„Jsem pyšný na naše špičková pracoviště, vážím si práce učitelů a také badatelské práce. Univerzita je totiž o propojení těchto dvou činností. Kdybych měl vybrat, na co jsem hrdý a co obdivuji, tak to jsou právě vědecké projekty, které mají přesah do výuky. Máme jich celou řadu, některé projekty jsou umístěné na tzv. evropské Roadmap, mapě evropských výzkumných infrastruktur."

„Na naší univerzitě působí odborníci, kteří publikují v těch nejprestižnějších vědeckých časopisech na světě, účastní se světových konferencí, ale jezdí za nimi i další odborníci ze zahraničí. To je věc, která mě dělá velkou radost,“ dodává rektor Univerzity Pardubice Jiří Málek. 

Článek byl převzat z redakce Český rozhlas Pardubice.

Jít studovat Fakultu elektrotechniky a informatiky byl pro Honzu Hovada zpočátku jen experiment. Když zjistil, kdo je a kam směřuje, pokračoval v magisterském a doktorském studiu na Fakultě ekonomicko-správní. U studentů ho však zarazila mizerná znalost cizích jazyků, a tak se rozhodl to změnit. Vstoupil do světa on-linu, založil web prectime.cz a k dnešnímu dni pomohl již 50 tisícům studentům zlepšit angličtinu, němčinu a španělštinu.

Co jste na univerzitě studoval?

Abych řekl pravdu, tak jsem na konci střední nevěděl, kam se vrhnout konkrétně dál. Byl to tedy spíše experiment s jedinou jistotou, počítače mě vždycky bavily. Prvně jsem studoval tříletý obor Informační technologie, kde jsem se hodně trápil s programováním. Po jeho dokončení jsem se rozhodl přejít na Systémové inženýrství na Fakultě ekonomicko-správní, abych zde dokončil své pětileté studium. Mezitím jsem potkal člověka z Googlu, který mi vysvětlil programování během dvou dnů naprosto jiným způsobem. Inspiroval a motivoval mě natolik, že jsem měl důvod studovat doktorský program v oboru Aplikovaná informatika.

Už odmala vás to táhlo k počítačům?

Celé dětství jsem proseděl u počítače, byla to vždy moje vášeň, kterou mnozí opovrhovali a snažili se mě od klávesnice odtáhnout. Od raného věku jsem tedy stavěl své počítače, luštil ceníky všech prodejců po republice, hrál on-linové hry a později dělal i produktivnější věci napříč různými obory.

Čím vás oslovila právě pardubická univerzita?

V dané době jsem pracoval pro německou firmu v místě mého bydliště kousek od Krkonoš. Zároveň jsem často létal pracovně do Číny a USA. Na zahradě stavěl hvězdárnu, protože jsem se věnoval focení hlubokého vesmíru. Pardubická univerzita byla jasná volba především díky možnosti snadného dojíždění.

Jak vzpomínáte na školu?

První tři roky byly náročné. Přes den jsem byl ve škole, v noci na hvězdárně a často jsem měl i pracovní cesty různě po světě. Nebýt spolužáků, pravděpodobně bych bakalářské studium nikdy nedokončil. Druhá část cesty byla mnohem příjemnější, protože jsem věděl o trochu více, kdo jsem a kam směřuji. Magisterské a doktorské studium byla vlastně výhradně zábava kombinovaná s celou řadou mých aktivit mimo školu. To pro mě bylo důležité. Mít kontakt s praxí.

Jste autorem vzdělávacího projektu prectime.cz, který pomáhá lidem zlepšit třeba angličtinu. Co vás motivovalo ho založit?

Největším motorem byla absence práce s motivací, inspirací a moderními metodami při výuce (neurověda, psychologie, práce s člověkem jako takovým). Vzhledem k jasné představě byl svět on-linu jasnou volbou s možností plošného zacílení na celou ČR. Během doktorátu jsem viděl, že znalost cizích jazyků je mezi studenty dost mizerná a tím je pro studenty omezený i přístup ke kvalitním informacím ze zahraničí. Zároveň jsem potkával mnoho lidí v praxi, kteří měli plný kufřík certifikátů, ale báli se mluvit. Chtěl jsem změnit pohled na výuku nejen jazyků, ale i jako celku. Tak aby si každý při vzdělávání dobře vedl na všech úrovních.

Jak dlouho trvalo, než projekt spatřil světlo světa?

Bylo to vcelku šťavnaté. Dva roky před zahájením tvorby prectime.cz jsem zkolaboval z přepracování a dával se dlouhou dobu do kupy. Přečetl jsem mezitím 700 knih, vyzkoušel řadu experimentů, jak na sobě, tak později na svých klientech, a začal jsem přemýšlet, jak žít dál. Opustil jsem svoji práci, svůj byt v Pardubicích a nechal za sebou svůj starý život. Druhý den po získání doktorského titulu v jednom z nejpoptávanějších oborů na trhu jsem se šel přihlásit na „pracák“, abych ušetřil alespoň na zdravotním. V té době o nás již psali přední média, ale neměli jsme stále produkt. Trvalo půl roku, než jsme vše nastartovali pomocí crowdfundingu a bylo možné dělat v poklidu to, co nás baví. Tzn. vyplatit si svoji minimální výplatu, mít co jíst, kde spát a být pánem svého času. Nic víc nebylo potřeba k tomu, aby se produkt co nejvíce optimalizoval.

Zapojením do projektu slibujete zlepšení za tři měsíce během pouhých 15 minut denně. Na jaké metodě je výuka založena?

Používáme celou řadu metod z psychologie, neurovědy, metalearningu (efektivního učení). Vše kombinujeme s analýzou velkých dat, kdy analyzujeme 30 000 knih a textů, v kterých hledáme ty důležité vazby. K tomu všemu přidáváme i umělou inteligenci (AI) a všechny texty či interaktivní cvičení namlouváme v mnoha přízvucích právě pomocí AI.

Kolik lidí vašimi kurzy už prošlo?

K březnu 2019 máme za sebou více než 50 000 studentů.

Co potřebuji, abych se mohla zapojit?

Stačí počítač, telefon, připojení k internetu a případně i aplikace Skype. Svým studentům totiž platíme rozhovory s rodilými mluvčími, které probíhají právě přes internet na pravidelné bázi během samotného kurzu.

Kromě angličtiny nabízíte výuku i jiných jazyků. S kolika lidmi spolupracujete?

Nechceme dělit výuku do různých balíčků, to se nám nelíbí. Aktuálně nabízíme angličtinu, němčinu a španělštinu. Studenti mají přístup ke všem jazykovým kurzům a mohou se mezi nimi přepínat. Prezenčním studentům do 26 let vycházíme extra vstříc a nabízíme jim i dodatečné slevy. Spolupracujeme s mnoha lidmi, ve většině případů na dálku. Nemáme žádné kanceláře a trvalé prostory. Pracujeme on-line, žijeme off-line.

Jak moc je náročné starat se o takový portál?

Záleží, jak si to člověk nastaví. Mojí prioritou je mít časový prostor pro kreativní práci. Pro práci, která pomůže lidem vyřešit jejich problém, a mě bude ona tvorba co nejvíce bavit. Mám rád automatizaci, takže se snažím většinu stereotypních úkolů přenechat strojům. I tak je ale náročné udržovat své znalosti neustále aktualizované a být připravený řešit problémy na mnoha frontách od programování webových i mobilních aplikací, správu serverů, big data analýzy, marketing, účetnictví, support a další.

Pracujete v současné době na nějakém jiném projektu, nebo vás plně zaměstnává prectime.cz?

Pracuji na více projektech, které mi dávají smysl. Velmi pečlivě si vybírám, kam investuji svých cca 5 efektivních pracovních hodin denně. Vytvářím projekt bettermind.cz, kde pomáhám lidem pracovat se stresem za 30 dnů. Vedu své klienty v rámci projektu metalearning.cz. Zdarma vytvářím obsah z knih a experimentů, které provádím na Youtube metalearning_cz. Část svého času dávám zdarma lidem, kteří mají existenční problémy týkající se stresu. K tomu pomáhám vytvářet on-line projekty ostatním zajímavým lidem včetně plného naprogramování platformy a vedení. Obecně se ale stále pohybuji v oblasti vzdělávání.

Vracíte se někdy do Pardubic?

Jednou za čas se zastavím navštívit bývalé kolegy a spolužáky. Je v tom určitě trocha nostalgie.

Spolupracujete s univerzitou?

Aktuálně s fakultami nespolupracuji, možná někdy v budoucnu, cesty se různě kříží v ten správný čas.

Chcete něco vzkázat současným i budoucím studentům?

Experimentujte a vnímejte, co vás baví, uvědomte si, kdy opravdu žijete. Pokud to najdete, pomozte v oné oblasti i dalším lidem. Když to uděláte dobře, jako vedlejší efekt přijde celá řada zajímavých příležitostí a možností.

Co plánujete dál?

Věci se dějí tak nějak rychleji, než bych si představoval. Díky tomu mám hrubý přehled na max. 6 měsíců, ale upřímně, často nevím, co bude za týden. Můj plán je ale vcelku jednoduchý, jít každý den spát s tím pocitem, že bych daný den neměnil. V současné chvíli tento pocit nacházím ve vzdělávání, pomáhání lidem a tak trochu nomádském způsobu života, kdy díky charakteru své práce mohu volně cestovat.

Jan Hovad (32) je absolventem bakalářského studia Fakulty elektrotechniky a informatiky. Na Fakultě ekonomicko-správní se postupně dopracoval až k doktorátu a titulu PhD. ¨Už na škole ho uchvátil svět on-linu a jeho parketou se stalo vzdělávání lidí v různých rovinách. Před třemi lety s kamarádem založil vzdělávací web prectime.cz, který se zaměřuje na výuku angličtiny, němčiny a španělštiny. Chtěl jím změnit pohled na výuku nejen jazyků, ale i jako celku. Tak, aby si každý při vzdělávání vedl dobře na všech úrovních. K letošnímu březnu těmito kurzy prošlo na 50 tisíc studentů. Kromě tohoto pracuje ještě na několika dalších projektech najednou. Spolupracuje s mnoha lidmi. Ve většině případů na dálku, nemá totiž žádnou kancelář. A díky tomu může cestovat po celém světě.