V nedožitých 91 letech zemřel dne 28. března 2022 mistr reliéfní plastiky, přední český medailér a autor medailí a spoluautor pečetě Univerzity Pardubice - akademický sochař Zdeněk Kolářský, s nímž Univerzita Pardubice měla tu čest spolupracovat uplynulých více než 20 let.

S Univerzitou Pardubice spolupracoval mistr Kolářský téměř čtvrt století, již od roku 1999. V letech 1999-2000, pro padesátileté výročí založení školy, navrhl pro univerzitu jak bronzovou Pamětní medaili univerzity, tak stříbrnou Medaili za zásluhy o Univerzitu Pardubice „PRO MERITIS“. Poté následovala série malých medailí příležitostných - pro univerzitu jednostranná a oboustranná pro její fakulty (2006-2010). V roce 2004 pro vestibul univerzitní auly v Pardubicích vytvořil umělec monumentální reliéf Arnošta z Pardubic, po němž nese největší přednášková síň univerzity své jméno. Pro rok 2010 a šedesátileté výročí založení vysoké školy vznikl ve spolupráci s mistrem Kolářským speciální kalendář. V roce 2009-2010 byla podle Kolářského návrhu rovněž vytvořena ražba pozlaceného typáře univerzitního pečetidla coby součást nové pečetní soupravy Univerzity Pardubice, která tak vznikla spojením díla dvou významných akademických sochařů – Zdeňka Kolářského a Jindřicha Plotici, autora univerzitních insignií. V roce 2011 pak vydala Fakulta filozofická Univerzity Pardubice za významného přispění samotného umělce obsažnou celobarevnou monografii „Mezi orlem a pannou“ prezentující výběr z rozsáhlého autorského díla Zdeňka Kolářského a podílela se na vzniku samostatného kabinetu a stálé expozice mincovního a medailérského díla Zdeňka Kolářského ve Východočeském muzeu v Pardubicích.

Akademický sochař Zdeněk Kolářský (nar. 1931), mistr reliéfní plastiky a přední český medailér, žil a tvořil v rodném Kostelci nad Orlicí, kam se v polovině devadesátých let natrvalo vrátil z pražské metropole. Rozsah jeho díla, jímž zaujímá významnou pozici mezi českými medailéry, je neuvěřitelně široký a stopy jeho děl se dají vysledovat prakticky po celém světě, ať již v soukromých sbírkách, nebo expozicích veřejných numismatických fondů.

Zdeněk Kolářský vystudoval železnobrodskou sklářskou školu, kde zprvu maloval a brousil sklo, poté pod vedením profesora Jana Černého zpracovával tavené sklo do forem, což byl tehdy ojedinělý postup při tvorbě skleněné plastiky. Tomu se věnoval i při studiu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru prof. Karla Štipla. Po absolutoriu se začal zabývat též volnou a propagační grafikou a tyto zkušenosti zdatného kreslíře a grafika mnohonásobně zúročil na své další tvůrčí cestě sochaře a medailéra.

V roce 1964 se umělec poprvé zúčastnil soutěže na pamětní minci vyhlášené Československou státní bankou a se svým návrhem hned zvítězil. Následovaly realizované návrhy jak oběžných korunových, tak pamětních mincí, obsáhlá je Kolářského medailérská práce pro mezinárodní výstavy poštovních známek Praga či další filatelistické výstavy u nás.

Jako autor rozsáhlé tvorby reliéfního umění vytvořil pro různá města nejen svého rodného kraje, pro různé události a příležitosti řadu děl – pamětních desek, plastik, reliéfů, plaket a medailí, jeho díla zdobí i významné pražské budovy a prostory. Nejčetnějšími položkami v Kolářského díle jsou realizace medailí, pamětních desek, volných plastik a bust významných osobností, návrhy medailí oslavil známé výtvarné, hudební i literární tvůrce, stejně jako představitele české i světové vědy. Samostatnou kapitolu tvoří umělcova dlouholetá spolupráce s řadou českých univerzit na vzniku insignií, medailí a pečetidel.

Zdeněk Kolářský získal za svůj život řadu čestných cen a mezinárodních uznání, v září 2017, v předvečer státního svátku ČR, převzal z rukou předsedy Senátu Parlamentu České republiky Milana Štěcha Stříbrnou pamětní medaili Senátu Parlamentu České republiky.

Zdeněk Kolářský - autor univerzitních medailí | Univerzita Pardubice (upce.cz)

Díky premiérové akci inspirované celostátní aktivitou dobrovolníků Ukliďme Česko je kampus Univerzity Pardubice zase o něco hezčí. Moc děkujeme ekologicky smýšlejícím vysokoškolákům, kteří se neváhali i při nepříznivém počasí zapojit.

Nejpočetnější skupinou, která včera nasbírala plné pytle odpadků, byli studenti a akademici z Fakulty chemicko-technologické. Podívejte se na momentky z akce. 

Bývalé koleje Univerzity Pardubice začnou sloužit jako bytové jednotky pro ukrajinské občany prchající před válkou. Budova poskytne zázemí více než 200 lidem.

Dvanáctipatrovou budovu ve Studentské ulici, která dříve sloužila jako koleje a následně také jako administrativní budova, nabídlo vedení Univerzity Pardubice městu jako možné ubytování pro válečné uprchlíky, kteří do Pardubic přicházejí. Bývalé vysokoškolské koleje univerzita využívá jako náhradní prostory v případě, že se některá jiná budova rekonstruuje. „Nyní univerzita využívá spodní tři patra, která uvolníme během května. Jinak bude budova volná pro ubytování minimálně do konce kalendářního roku. Dokážeme v ní ubytovat více než 200 lidí,“ upřesnil kvestor Univerzity Pardubice Petr Gabriel.  

Na každém patře výškové budovy je pět bytových jednotek, které disponují vlastní kuchyní a koupelnou se sprchovým koutem a toaletou. „Jsou to bytové jednotky s vlastním sociálním zařízením, takže věřím, že je tato budova vhodným místem pro trvalejší pobyt a poskytne potřebným důstojné ubytování,“ řekl rektor Univerzity Pardubice Libor Čapek. V přízemí se nachází prostor recepce, kde bude neustále přítomna ostraha, a také další volné pokoje, v nichž univerzita plánuje zřídit dětskou hernu. 

Univerzita Pardubice zajistila vyklizení a úklid budovy a poskytla také drobný nábytek, jako jsou stoly, komody nebo skříně. O dovybavení bytů se postaralo město. Prostřednictvím Správy státních hmotných rezerv město zajistilo potřebné množství nafukovacích postelí a skládacích lůžek se spacáky. „Pro nás je to obrovská pomoc. Neumím si představit, že bychom jinde sehnali kapacitu 200 lůžek takto rychle. Chtěli bychom sem během dubna a května nastěhovat naše nové občany, kteří nyní bydlí v různých provizorních řešeních a jsou například ubytovaní v rodinách. Budou moci zůstat tady a některé rodiny s dětmi bychom mohli později přestěhovat do Husovy ulice, kde pro ně připravujeme městské byty,“ přiblížil primátor Města Pardubic Martin Charvát.

Nová univerzitní víceúčelová budova je úspěšně zkolaudovaná. Nyní se objekt dovybaví a od května bude sloužit studentům i zaměstnancům Univerzity Pardubice.

Bezbariérovou budovu budou moci využít studenti s handicapem, kteří uvnitř najdou speciální odpočinkovou místnost s polohovacím lehátkem a také centrum ALMA. V objektu bude sídlit také Kariérní centrum, Oddělení pro vzdělávání a Akademická poradna Univerzity Pardubice APUPA.

Všichni studenti pak budou moci na konzultace, společné úkoly nebo třeba na různé akce využít dvě společenské místnosti, které lze posunem pohyblivé stěny spojit do jedné velké. Pod okny navíc vyroste venkovní učebna, takže na Univerzitě Pardubice bude možné zároveň být na přednášce a slunit se.

Dne 6. dubna 2022 se bude konat již třetí workshop v rámci realizace projektu PosiTrans. Závěrečný workshop se uskuteční v prostorách Fakulty elektrotechniky a informatiky, kde budou členové výzkumných týmů Fakulty elektrotechniky a informatiky a Dopravní fakulty Jana Pernera i zástupci partnerských institucí prezentovat dosažené výsledky při řešení výzkumných záměrů. Cílem závěrečného workshopu je seznámení s průběhem realizace projektu, naplněním projektových aktivit a výsledků. Součástí workshopu bude otevřená diskuse členů projektového týmu, zástupců spolupracujících organizací a odborné veřejnosti o výzkumných záměrech a dalších kooperativních aktivitách projektu. 

Případní zájemci z řad odborné veřejnosti se mohou hlásit e-mailem na adresu: lucie.ruzickova@upce.cz, a to nejpozději do 1.dubna. 

Pozvánka s programem k dispozici zde:

V úterý 8. 3. 2022 se posouvá začátek úředních hodin studijního oddělení FEI na 13:00 hodin.

Ve funkci je měsíc a připadá si jako na horské dráze. Když už se zdálo, že pomalu končí pandemie koronaviru, začala válka. Dění na Ukrajině samozřejmě ovlivňuje taky akademickou sféru.

„Není čas na prostoje. Museli jsme se potýkat se situací na národní i mezinárodní scéně. Připravujeme rozpočet. Do toho se dostává inflace, růst cen energií. Přidává se vpád ruských ozbrojených sil na Ukrajinu. Pevně věřím, že nám to zatím jde,“ doufá nový rektor Univerzity Pardubice Libor Čapek.

S Ruskem nic

Na protest proti vojenské agresi se pardubická univerzita rozhodla vypovědět dohody o spolupráci s ruskými univerzitami. „Projednali jsme to i s děkany všech sedmi fakult. Jednomyslně jsme se shodli. Dohody jsou základem pro mobilitu studentů, spolupráci akademických pracovníků a podobně. Není tam dopad na současné studenty z jakékoliv země. Univerzity by sice měly být ze své povahy apolitické, ale momentální bezprecedentní vývoj vyžaduje určité kroky.“

Univerzita Pardubice symbolicky i konkrétně podpoří ukrajinské studenty. „Celkem jich u nás teď studuje 131. Domluvili jsme se na jejich podpoře. Zároveň podpoříme případné studenty z ukrajinských univerzit, kteří by měli zájem u nás dostudovat. Vyžaduje to shodu s našimi studijními programy v českém anebo anglickém jazyce. Můžou přejít do krátkodobého studijního pobytu a následně můžou od podzimu pokračovat ve standardním studijním programu,“ popisuje rektor.

Kromě toho funguje i Akademická poradna Univerzity Pardubice. Nabízí pomoc všem, kteří se kvůli válečnému konfliktu ocitli v těžké situaci. K dispozici jsou odborníci, psychologové. Nabídky už ve zvýšené míře využívají hlavně zahraniční studenti.

Návaznost a čerstvý vítr

Libor Čapek je jedenáctou osobností v čele pardubické vysoké školy. Ve funkci vystřídal Jiřího Málka. „Byl jsem členem předchozího vedení a velice rád bych navázal na dobré aktivity. Samozřejmě pevně věřím, že si lidé všimnou našeho relativně mladého týmu a že přineseme nějaké prvky inovace.“

Co se konkrétně bude dít? „Musíme jednoznačně profilovat univerzitu do jejích silných stránek, které má napříč všemi sedmi fakultami. Jsme multidisciplinární a je potřeba si jasně říct, ve kterém oboru chceme oslovit studenty pro profesní studijní programy víc zaměřené na praxi. Někde naopak cílíme na akademické studijní programy orientované na znalosti studentů. Ve vědě je podle mě potřeba víc shlukovat odborníky do větších skupin, ideálně napříč obory. Skupinka dvou tří lidí má omezené možnosti konkurování velkým mezinárodním skupinám.“

Nový rektor sám univerzitu v Pardubicích absolvoval. Stalo se tak roku 1998 v oboru fyzikální chemie. „Pak jsem měl tu čest pracovat 6 let v Praze v Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského ve skupině Blanky Wichterlové. Mohl jsem se podílet na významných evropských projektech. Mnohé znalosti a dovednosti jsem uplatnil při nástupu na Univerzitu Pardubice v roce 2005.“

Text je se svolením převzatý z Českého Rozhlasu Pardubice.

Na Univerzitě Pardubice studují ve stínu války na Ukrajině mladí lidé napříč kontinenty. Podporujeme naše studenty ve studiu, v jejich aktivitách, vážíme si, že si vybrali naši univerzitu pro svůj další osobnostní rozvoj.

Dovoluji si v tuto chvíli požádat všechny studenty, ale také pedagogy a akademiky bez ohledu na státní příslušnost, aby respektovali demokratické hodnoty a postoj naší země k tomuto válečnému konfliktu.

Zároveň žádám všechny o zachování takového postoje, který nebude diskriminovat jakoukoliv skupinu studentů nebo akademiků.

Žádám o toleranci, vstřícnost, slušnost. A děkuji vám za to.

prof. Ing. Libor Čapek, Ph.D.
rektor Univerzity Pardubice

foto Milan Reinberk

24. 2. 2022

My, ruští vědci a vědečtí novináři, vyjadřujeme rozhodný protest proti válečným akcím, které zahájily ozbrojené síly naší země na území Ukrajiny. Tento fatální krok vede k ohromným lidským obětem a podrývá základy vytvořeného systému mezinárodní bezpečnosti. Odpovědnost za rozpoutání nové války v Evropě leží plně na Rusku.

Pro tuto válku neexistují žádné rozumné důvody. Snahy využít situaci na Donbase jako důvod k rozšíření vojenské operace nepůsobí důvěryhodně. Je zcela zřejmé, že Ukrajina nepředstavuje hrozbu pro bezpečnost naší země. Válka proti ní je nespravedlivá a zcela nesmyslná.

Ukrajina byla a zůstává zemí nám blízkou. Mnozí z nás máme na Ukrajině příbuzné, přátele a kolegy ve vědecké práci. Naši otcové, dědové a pradědové společně bojovali proti nacismu. Rozpoutání války kvůli geopolitickým ambicím vedení Ruské federace, vedeným pochybnými historiosofickými fantaziemi, je cynickou zradou jejich památky.

Vážíme si ukrajinské státnosti, která spočívá na skutečně fungujících demokratických institucích. S porozuměním přijímáme evropskou volbu našich sousedů. Jsme přesvědčení o tom, že všechny problémy ve vztazích našich dvou zemí mohou být řešeny mírovou cestou.

Rozpoutáním války se Rusko odsoudilo k mezinárodní izolaci, do postavení psance. Znamená to, že my vědci se nyní nemůžeme normálně věnovat svojí práci: vždyť vědecké bádání je nemyslitelné bez plnohodnotné spolupráce s kolegy z jiných zemí. Izolace Ruska od okolního světa znamená dalekosáhlou kulturní a technologickou degradaci naší země bez jakýchkoliv pozitivních perspektiv. Válka s Ukrajinou je krokem do prázdna.

S hořkostí si uvědomujeme, že naše země, která spolu s dalšími republikami bývalého SSSR přinesla rozhodující vklad k vítězství nad nacismem, se nyní stala strůjcem nové války na evropském kontinentu. Požadujeme okamžité ukončení všech vojenských akcí namířených proti Ukrajině. Žádáme respektování suverenity a územní celistvosti ukrajinského státu. Žádáme mír pro naše země.

originál se seznamem podpisů (k 27. 2. 2022 4100 signatářů) na https://trv-science.ru/2022/02/we-are-against-war-all/