2. kolo přijímacího řízení na Fakultu elektrotechniky a informatiky je vypsáno pro tyto bakalářské studijní programy: 

Na základě zaevidované přihlášky budou uchazeči elektronickou formou pozváni k přijímací zkoušce a vyzváni k předložení maturitního vysvědčení, nebo dokladu, který jej nahrazuje.

Více k přijímacímu řízení naleznete ZDE.

Společně jsme oslavili významný milník v životě našich studentů. Předány byly diplomy novým bakalářům a inženýrům, kteří tak završili důležitou životní kapitolu.

Závěrečnou řeč za studenty pronesl Ing. Vojtěch Smetana a na závěr slavnostního obřadu jsme si užili krásné hudební vystoupení Ing. Jiří Pecina.

Přejeme vám do budoucna hodně štěstí, úspěchů a odhodlání jít za svými cíli!

S ohledem na skutečnost, že v letošním akademickém roce bylo obhájeno množství diplomových a bakalářských prací výjimečné kvality, byla řada z nich oceněna prestižními cenami.

V kategorii navazujících magisterských studijních programů byly za vynikající výsledky při vypracování a úspěšné obhajobě diplomových prací, s přihlédnutím k celkovému studijnímu prospěchu i úspěchu u státních závěrečných zkoušek, uděleny tři Studentské ceny rektora II. stupně a jedna Studentská cena rektora I. stupně.

Studentská cena rektora I. stupně 

Ing. Lubomír Snížek

Systém identifikace cílů vlastní – cizí (IFF) s elektronickým vychylováním svazku

Studentská cena rektora II. stupně

Ing. Dominik Fürst 

Webová aplikace pro uchovávání a sdílení audiovizuálních souborů

Ing. Michal Kaplan 

Řídicí jednotka pohonu přestavníku železniční výhybky

Ing. Nicholas Zahálka
Porovnání vybraných variant simulovaného žíhání na problému obchodního cestujícího

Děkan Fakulty elektrotechniky a informatiky se rozhodl ocenit trojici absolventů Cenou děkana za obhajobu vědecky, nebo prakticky zvláště přínosných závěrečných prací.

Cena děkana Fakulty elektrotechniky a informatiky

Bc. Martin Anděl

Mobilní aplikace pro správu a schvalování workflow

Bc. Noemi Dvořáková

Porovnání vlivu různých ztrátových funkcí v symbolické regresi

Bc. Samuel Picek

Řídicí jednotka dopravníkového pásu výrobní linky SMEMA

Za výjimečnou odbornou úroveň a kvalitní prezentaci svých bakalářských či diplomových prací si dvě ocenění odnesou také absolventi, které vybrala společnost RETIA, a.s., a další dvě ceny vybraným absolventům udělila společnost ELDIS Pardubice s.r.o.

Cena společnosti ELDIS Pardubice, s.r.o.

Bc. Matyáš Buryanec

Pájecí pec

Ing. Václav Hendrych

Optimalizace elektronického vychylování anténního svazku

Cena společnosti RETIA, a.s.

Bc. Filip Minařík 

Návrh odolného převodníku analogových veličin na Ethernet

Ing. Vojtěch Smetana

Neuronová síť typu transformer pro extrakci vlastností ze signálu

Mléko, nebo pivo? Jako správný Čech by si Lukáš Horník vybral samozřejmě pivo. Jeho práce se ale točí i okolo druhého nápoje. Kvůli němu dojíždí pravidelně třeba do Klatov. Kvůli pivu zase letěl do Etiopie. Kam to bude příště? Těžko říct. Absolventa Fakulty elektrotechniky a informatiky může řízení technologií a automatizace výroby zavést prakticky kamkoliv.

Jaké pivo mají v Etiopii?

Pil jsem hlavně Harar Beer, kvůli kterému jsem do Etiopie přijel. Dostanete tam ale i jiné značky, přestože průmyslová výroba piva má poměrně krátkou historii. 

Chutnalo vám?

Bylo trošku sladší, než na co jsme zvyklí u nás, ale furt dost podobné známým českým značkám, ne-li v některých případech lepší. Sladší charakter je dán použitím odlišné receptury. Do sladového šrotu se přidává kukuřičný šrot, čímž se částečně nahrazuje slad. Tato úprava nejen snižuje náklady, ale zároveň ovlivňuje výslednou chuť – pivo je jemnější a lehce nasládlé.

Jak to, že je pivo chuťově podobné našemu?

Pivovar v Hararu i ve městě Bedele totiž pomáhali v 80. letech stavět Čechoslováci a je to dodnes vidět na technologii výroby. Používají i české receptury, proto jsou v chuti jen malé rozdíly. 

Pijí Etiopané hodně piva?

Je to jejich velice oblíbený nápoj, ale považuje se za luxusní komoditu, takže ho pije spíše střední a vyšší třída obyvatel. Nižší vrstvy si oblíbily spíš žvýkání lístků katy jedlé, takzvané čat. Má podobné účinky jako amfetamin a prodejce této rostliny spatříte na každém rohu.

Jak vypadá pivovar v Hararu?

Pivovar je dominantou tohoto muslimského města. Nachází se na návrší ve výšce 1950 metrů nad mořem v zajímavé horské krajině. Avšak je to moderní pivovar. Všude je vzorně čisto a měděné kryty varen jsou stejně naleštěné jako u nás.

Co jste do pivovaru přijel dělat?

Přiváděl jsem k životu sběrač kondenzátu. To je ekonomické řešení, které zajistí využití zbytkové energie páry. Z veškerých technologií v pivovaru, kde se tvoří pára, je kondenzát sveden do jedné nádrže. Nad ní je výměník, který předehřívá technologickou vodu. 

Jak se vám s místními spolupracovalo?

Měl jsem k ruce dva elektrikáře. Moje požadavky na zapojení i odzkoušení realizovali bez problémů. Překvapil mě jen rozdílný pohled na montáže. V Etiopii jsou vázaní spíš na to, aby to hlavně fungovalo, estetika provedení pro ně až tak důležitá není (smích).

Létáte do Afriky často?

Byl jsem tam poprvé, ale na zakázkách v Africe se naše firma standardně podílí. Staráme se i o technologie v pivovaru Bedele. Již dříve jsem měl do pivovaru Harar letět, plány mi však tenkrát zhatil pozitivní test na covid. Tato návštěva pro mě byla po všech směrech zajímavá. Hlavně mi ukázala, jak se v Evropě máme dobře. Začal jsem si vážit maličkostí jako tekoucí teplé vody nebo vodovodu obecně, ne vždy voda totiž tekla.

Udělala na vás země i přesto dojem?

Když pominu komplikace cestou tam, kdy mi nejdřív zrušili vlak, na letišti v Addisu mi uletělo letadlo a na letiště Dire Dawa se mnou nepřiletěl kufr, tak ano, udělala. Je to úplně jiný svět. Najdete tu spoustu historických a přírodních památek. I místní jídlo je velice chutné.

Jaké je město Harar?

Staré město Harar je chráněné v programu UNESCO. Malými uličkami a domy mi připomínalo Řecko. Byli jsme se podívat v několika muzeích věnovaných kultuře Hararu a zavítali jsme i do místního ghetta. Celou dobu nám dělaly průvodce malé děti. Neustále po nás chtěly sušenky a jiné sladkosti, a později už si říkaly o peníze a pokřikovaly na nás money, money, money.

Zažil jste během pobytu něco neobvyklého?

Nezapomenutelným zážitkem byl určitě večer ve společnosti hyen, které jsme krmili masem napíchnutým na kusu dřeva. Bylo dechberoucí pozorovat, jak se díky člověku, který se zvířetem umí komunikovat, jeví tahle šelma jako krotké zvíře. Najednou máte pocit, že vám nemůže nic udělat.

Poslední dobou jezdíváte do Klatov, co vás zaměstnává tam?

Místní mlékárna. Je řízena jedním z posledních systémů DASOR, druhý je ještě v Temelíně. Řízení této technologie předěláváme, protože je velmi obtížné ji opravovat a programovat. Předělat tento řídicí systém je pro mě momentálně docela výzva. Všechny úpravy se musí dělat za plného provozu mlékárny, krávy totiž dojit nepřestanou (smích). 

O co se systém v mlékárně stará?

Řídicí systém v mlékárenských provozech je skutečně rozsáhlý. Naše systémy pokrývají kompletní technologický proces – od příjmu mléka z cisteren, přes pasterizaci, odstředění až po samotnou výrobu finálního produktu. Nezbytnou součástí je také centrální čisticí stanice, která zajišťuje sanitaci veškerého potrubí a zařízení, jež přicházejí do kontaktu s pasterizovanými mléčnými výrobky. Tento systém významně přispívá k minimalizaci rizika kontaminace a zajišťuje vysokou hygienickou úroveň výroby.

Na jaká další místa vás může vaše práce dostat?

Když se nad tím zamyslím, mohu s naprostým klidem říci, že jsme schopni realizovat projekty kdekoli na světě – zejména tam, kde je možné automatizovat technologie, na které se specializujeme, jako jsou právě mlékárny, cukrovary nebo pivovary. Kromě toho se podílíme také na specifických zakázkách, například na rekonstrukcích observatoří, které se převážně nacházejí v zahraničí. Další naší specializací je tzv. Plazmatron (neboli plazmový hořák pro žárové nástřiky kovových materiálů, jako je například wolfram), unikátní zařízení, které jsme realizovali až v Japonsku.

Splnil jste si touto prací svůj sen?

Splnil. Původně jsem chtěl být elektrikářem. Když jsem jako malý strčil hřebík do zásuvky, tato touha ještě zesílila (smích). Jako elektrikář jsem brigádně pracoval v jedné firmě v Chrudimi. Tam nám práci zadávali elektro-projektanti, kteří řídili celé zakázky. To mě fascinovalo a od té doby jsem věděl, že chci dělat elektro-projektanta. Práce mě velice baví a naplňuje. Nedokážu si představit, že bych dělal něco jiného. Práce je tak obsáhlá a vůbec není rutinní. Rutina mě totiž děsí.

Měl jste problém najít práci?

Vůbec žádný. Hned po státní závěrečné zkoušce si mě odchytil kolega z naší firmy. Na profesní síť LinkedIn mi neustále chodí pracovní nabídky. Tenhle obor je natolik žádaný, že se pořád vyplatí ho studovat.

Co byste poradil současným studentům fakulty?

Aby se nezaměřovali pouze na obor, který studují, ale vnímali i přesah svých znalostí do jiných oborů a vzájemné propojování informací. Spolupráce s kolegy z oboru je při studiu vždycky užitečná. Výhodné je spolupracovat i s praxí a vytvářet tak zajímavé diplomové práce. 

TEXT Zuzana Paulusová : FOTO archiv Lukáše Horníka

Tento text najdete v exkluzivním vydání časopisu Univerzity Pardubice MY UPCE, vydání z května 2025, v tištěné i on-line podobě.

Zástupci Mezinárodního evaluačního panelu v červnu zavítali na Univerzitu Pardubice. Návštěva byla součástí národního hodnocení výzkumných organizací. Hodnocení podle Metodiky VŠ2025+ kombinuje kvantitativní a kvalitativní přístup a jeho cílem je přispět ke zvyšování kvality a mezinárodní konkurenceschopnosti českých vysokých škol.

Vysoké školy jsou hodnoceny v pěti modulech (M1 – M5). Hodnocení vybraných výsledků (M1) a výzkumné výkonnosti (M2) se provádí každoročně. Všech pět modulů je pak komplexně posuzováno jednou za pět let prostřednictvím Mezinárodního evaluačního panelu. On-site visit, tedy návštěva přímo na místě, je důležitou součástí tohoto procesu a doplňuje písemné podklady o osobní zkušenost panelistů s akademickým a výzkumným prostředím dané vysoké školy. Výsledky této části hodnocení se promítnou do celkového hodnocení výzkumného prostředí na univerzitě.

Panel vedený prof. Miroslavem Červinkou z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové tvoří odborníci z různých vědních oblastí, z českých i zahraničních institucí. Seznam všech členů panelu je k dispozici na webu univerzity: www.upce.cz/en/upce/international-evaluation-panel-2025.

Během bohatého třídenního programu se uskutečnila řada setkání s vedením univerzity, děkany a proděkany všech sedmi fakult. Jednotlivé fakulty představily své výzkumné aktivity a zapojily se do diskusí zaměřených na Modul 3 (Společenská relevance). Diskuze k Modulu 4 (Viabilita) se zaměřila zejména na doktorské studium, jeho reformu, financování, nabídku doktorských programů v angličtině a mentoringový program. Podpora doktorandů je pro univerzitu dlouhodobou prioritou. 

V rámci Modulu 5 (Strategie a koncepce) byly představeny strategie a vize univerzity, financování výzkumu a vzdělávání, systém datových skladů, strategický plán a důraz na kvalitní a respektovanou vědecko-výzkumnou a tvůrčí činnost. Diskuze k modulům M3–M5 doplnila prezentace Centra transferu technologií a znalostí, které představilo komplexní systém podpory pro komercializaci výsledků výzkumu, správu duševního vlastnictví, vznik spin-off společností a spolupráci s aplikační sférou.

Panel navštívil také vybraná výzkumná pracoviště – tým prof. Michala Holčapka na Fakultě chemicko-technologické, Výukové a výzkumné centrum v dopravě v Doubravicích, Fakultu elektrotechniky a informatiky, Centrum materiálů a nanotechnologií (CEMNAT), výukový operační sál Fakulty zdravotnických studií a ateliéry Fakulty restaurování v Litomyšli.

„Tato návštěva představuje důležitý milník v procesu národního hodnocení. Členové panelu ocenili otevřenost a připravenost všech součástí univerzity k diskusi i kvalitu prezentovaných výzkumných aktivit,“ uvedl rektor Univerzity Pardubice prof. Libor Čapek.

Součástí programu byla také prezentace strategického záměru univerzity v oblasti vědy a výzkumu, přístup k internímu hodnocení výzkumné činnosti a využití analytických nástrojů pro řízení výzkumu. Panelisté diskutovali i personální politiku a systém podpory mladých vědeckých pracovníků. Zazněl rovněž důraz na orientaci univerzity na vysoce kvalitní a respektované vzdělávání, které je nedílnou součástí její dlouhodobé strategie. Samostatný blok byl věnován studentům, kteří s panelisty otevřeně diskutovali o svých zkušenostech se studiem, zapojením do výzkumu i mezinárodními mobilitami.

Studentky a studenti Univerzity Pardubice přivezli první cenné medaile z letošního ročníku Českých akademických her v Ostravě. 

Dařilo se plavcům, v disciplíně 50 metrů motýlek vybojoval zlatou medaili Albert Moc. V ženské kategorii pak Hana Kochwasserová obsadila třetí místo v disciplíně 100 metrů prsa.

Výjimečný výkon předvedli studující v disciplíně pohybové skladby. Za své vystoupení byli tanečníci oceněni zlatými medailemi.

České akademické hry se konají od 23. 6. do 27. 6. v Ostravě a tradičně nabízejí bohatý program v řadě sportovních disciplín – od atletiky a plavání, přes míčové a raketové hry až po individuální sporty. Na prestižní sportovní akci mezi sebou soupeří studenti českých vysokých škol.

Děkujeme sportovcům za skvělou reprezentaci Univerzity Pardubice a držíme pěsti i v dalších dnech her.

Zábavné pipetování, konstrukční kvíz, umělecké techniky restaurování a mnohem více si vyzkoušeli návštěvníci Vědecko-technického jarmarku na Pernštýnském náměstí v Pardubicích. Vědu na dotek připravilo všech sedm fakult Univerzity Pardubice. Tradiční akce opět přilákala davy zvědavců všech věkových kategorií. 

Vysokoškolští popularizátoři zavedli zájemce do tajemství mikrosvěta, nechyběly 3D modely ani vědecké hádanky. Malí vědátoři se mohli procházet starověkým chrámem ve virtuální realitě. Jarmark tak přinesl nejen zajímavý pohled na různé podoby vědy, ale zároveň inspiroval mladou generaci k touze po poznání a vzdělávání.

S velkou radostí jsme v sobotu 7. června prožili historicky 1. Srazu absolventů Univerzity Pardubice. Setkání s vámi, sdílení vzpomínek a sledování vašich životních a profesních cest pro nás bylo skutečně inspirující.

Děkujeme vám za účast, pozitivní atmosféru a energii, kterou jste do tohoto dne vložili. Věříme, že jste si den užili stejně jako my a těšíme se na další společná setkání. 

Srazem to nekončí, zveme vás do našeho absolventského programu. Zůstaneme ve spojení a navíc můžete využívat výhodné slevy u lokálních podniků a institucí.

Slavnostní akademický obřad PROMOCE a BAKALÁŘSKÁ SPONZE absolventů Fakulty elektrotechniky a informatiky proběhne ve středu 25. 6. 2025 od 10:00 hod. v Aule Arnošta z Pardubic.

• Sraz absolventů je v 9:00 hod. v posluchárně A1 univerzitní auly (proběhne nácvik obřadu a společné fotografování absolventů).
• Účast na slavnostním obřadu nebude umožněna pozdě příchozím a nevhodně oblečeným absolventům (nutný společenský oděv a obuv).
• Pro rodinné příslušníky a přátele absolventů se aula otevře čtvrt hodiny před začátkem obřadu. 
• Celý záznam z obřadu, včetně fotografií lze objednat v den konání obřadu ve vestibulu auly.
• Vzhledem k vážnosti akademického obřadu je třeba důkladně zvážit účast malých dětí, aby obřad nebyl rušen.

S velkou radostí jsme v sobotu 7. června prožili historicky 1. Sraz absolventů Univerzity Pardubice. Setkání s vámi, sdílení vzpomínek a sledování vašich životních a profesních cest pro nás bylo skutečně inspirující.

Děkujeme vám za účast, pozitivní atmosféru a energii, kterou jste do tohoto dne vložili. Věříme, že jste si den užili stejně jako my a těšíme se na další společná setkání.

Srazem to nekončí, zveme vás do našeho absolventského programu. Zůstaneme ve spojení a navíc můžete využívat výhodné slevy u lokálních podniků a institucí.

Hledají se bývalé spolužačky a spolužáci! 

Nepátrá se právě po vás? Přečtěte si inzeráty absolventů.

Podcast UPCE On Air

Zhlédněte záznam z dopolední debaty hostů prof. Ladislava Koudelky a dr. Dominika Štursy.

Fakulta elektrotechniky a informatiky s velkou lítostí oznamuje, že dne 1. června 2025 ve věku nedožitých 83 let zemřel pan prof. Ing. Karel Šotek, CSc., významný odborník z oblasti dopravy a aplikované informatiky.

Prof. Šotek se narodil 8. 8. 1942 v Třebíči, patřil mezi uznávané experty v dopravě a informačních technologiích v České republice a na Slovensku.

Svoji profesionální dráhu zahájil v roce 1970 ve Výzkumném ústavu dopravním v Žilině. V roce 1983 se stal ředitelem Ústavu rozvoje komunikací na Vysoké škole dopravy a spojů v Žilině a ve stejné instituci působil od roku 1990 jako vedoucí Katedry speciálních technologií.

Na Univerzitě Pardubice pracoval od roku 1993. V letech 2003 – 2006 působil jako děkan Dopravní fakulty Jana Pernera a v letech 2008 – 2016 jako proděkan Fakulty elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice, přičemž se spolupodílel na jejím založení.

Poslední rozloučení s panem profesorem Šotkem proběhne v úterý 10. června ve 12 hod. v pardubickém krematoriu.

Čest jeho památce. 

Link na kondolenční knihu:  https://www.fri.uniza.sk/kondolencie/karel-sotek