Program zasedání:
Věda se dá poznávat jeden v laboratořích. To úspěšně potvrdil další ročník Vědecko-technického jarmarku Univerzity Pardubice, kdy Pernštýnské náměstí zaplnily desítky pokusů, hlavolamů, vědeckých stanovišť a aktivit pro děti.
Popularizátorům ze všech sedmi fakult univerzity se podařilo vytvořit atraktivní program, který srozumitelnou a zábavnou formou přiblížil moderní technologie, přírodní vědy i technické obory. Jak funguje umělá inteligence? Co všechno dokážou mikroorganismy? A jakou cestu urazí bavlna, než se z ní stane tričko? Náměstí se proměnilo v otevřenou laboratoř plnou pokusů, objevů a interaktivních aktivit pro děti, školní skupiny i veřejnost. Program nabídnul například poznávání minulosti všemi smysly, cestu světem bankovek, pohled na Pardubický kraj z výšky nebo experimenty zaměřené na fyziku či fungování lidského zraku. Návštěvníci si vyzkoušeli také kreativní komunikaci prostřednictvím umění, seznámili se s požární ochranou nebo kreativně vyjádřili své pocity přes umění.
Součástí letošního ročníku byly nově také partnerské organizace a spolky zaměřené na vzdělávání dětí a mládeže, které program rozšířily o logické hry, stavebnice či pohybové aktivity.
Foto: archiv UPCE, fotograf Adrián Zeiner; archiv MMP, fotograf Tomáš Kubelka
a
se uskuteční v rámci jednoho obřadu dne 26. června 2026 v 10:30 hod. v Aule Arnošta z Pardubic. Sraz absolventů je z důvodu nácviku obřadu stanoven na9:30 hodin v posluchárně A1 univerzitní auly.
se uskuteční 26. června 2026 v 12:30 hod. v Aule Arnošta z Pardubic.
Sraz absolventů je z důvodu nácviku obřadu stanoven na 11:30 hodin v posluchárně A1 univerzitní auly.
Organizační pokyny:
Vítězové dubnové výzvy Rozhýbejme univerzitu převzali ocenění. Nejúspěšnější sportovce jednotlivých kategorií při slavnostním setkání vyzdvihl rektor univerzity prof. Libor Čapek. Do šestého ročníku výzvy se zapojilo všech sedm fakult a rektorát. Akce se zúčastnil dosud nejvyšší počet účastníků, 1 153 studujících a zaměstnaných, kteří zaznamenali rekordních 115 984 kilometrů.
Nejlépe si letos opět vedla Fakulta chemicko-technologická, která v součtu zvítězila ve všech třech sledovaných aktivitách – v chůzi, běhu i cyklistice. Druhé místo obsadila Fakulta ekonomicko-správní, třetí skončila Dopravní fakulta Jana Pernera.
Mezi nejlepší účastníky výzvy v kategorii jednotlivců, zahrnující zaměstnané i studující, patřili Bc. Aneta Venclová z FES, která v chůzi zdolala 759 km, Bc. Renáta Čukanová z FChT s výkonem 471 km v běhu a prof. Radovan Soušek z DFJP, jenž na kole překonal 4 252 km.
Letos kromě pohybu lidé z univerzity také pomáhali. Prostřednictvím aplikace EPP od Nadace ČEZ zajistili šek na 150 tisíc korun pro kolegu, akademika a bývalého proděkana Fakulty filozofické - PhDr. Ivo Říhu, Ph.D., který trpí onemocněním ALS.
„Dřív by mě nenapadlo, že budu vypadat takhle. Kulturistika ze mě udělala jiného člověka,“ říká Matěj Kubelka. Student Fakulty elektrotechniky a informatiky si cílené formování těla zamiloval. Vyrýsované svalstvo jezdí předvádět i na soutěže.
Matějova cesta za svaly začala kde jinde než v posilovně. Nejdřív tam jako doprovod chodíval se svými rodiči. Během střední školy mu přišlo smysluplnější trávit čas tam než se poflakovat někde po městě. „Vždycky jsem hodně sportoval a fotbal a parkour mi rozházely kolena. Přišel jsem do posilovny hledat tipy na kompenzační cviky a celkové zpevnění těla. Najednou už jsem neskákal po zdech, ale zvedal jsem čím dál těžší závaží v posilovně,“ líčí Matěj. A právě tam potkal kluka, co kulturistiku dělal, a řekl si, že to zkusí. A tím to všechno začalo. Příprava, tréninky, strava, psychika, objemová fáze a do toho odvracení jízlivých poznámek, že hazarduje se zdravím. Matěj se nedal a šel si za svým. Vloni bodoval na soutěži Mistrovství Moravy juniorů, na Mistrovství Čech mužů a neztratil se ani na Mistrovství České republiky juniorů. Letos zkoušel hned tři kategorie na Mistrovství Čech dorostu a juniorů v Kutné Hoře – Classic Physique, kulturistiku nad 77 kg a klasickou kulturistiku. Mezi konkurencí 84 soutěžících bral deváté, osmé a čtvrté místo, a k tomu další cenné zkušenosti. „Je potřeba makat dál,“ dodává nadšeně.
Jste v posilovně víc než doma nebo ve škole?
Mívám to vyrovnané, ale když jsem kombinoval vícero sportů, měl jsem i 13, 14 tréninků týdně, a to už bylo hodně náročné. Někdy jsem potřeboval, aby měl den víc než 24 hodin (smích). Teď už to tak nedělám a soustředím se na kulturistiku. V závěru kulturistické přípravy se dostanu maximálně na šest tréninků v týdnu.
Co vás na kulturistice baví?
Baví mě forma sebeprezentace, kterou umožňuje. Vzhled člověka, ladnost pohybů, tvrdost svalů i svalový rozvoj, kterého člověk dokáže za určitý čas dosáhnout. To, jak člověk dokáže formovat svoje tělo, je až neskutečné.
Co je vlastně cílem kulturistiky?
Je to sportovní disciplína, ve které jde o to mít esteticky ideální, maximálně osvalené a vyrýsované tělo. A docílíte toho správným silovým tréninkem, specifickou stravou a pravidelnou regenerací.
Jaká kategorie vás zaujala?
Začínal jsem v kategorii Men′s Physique. Je lehčí a přirovnal bych ji k mužské plážové postavě. Na sobě jsem měl delší plavkové kraťasy, což bylo pro začátek fajn. Asi po dvou letech jsem si řekl, že zkusím tu surovější kulturistiku. A tam už jsem musel obléknout soutěžní plavky, taková malá tanga…
Styděl jste se, když jste je měl poprvé?
Přechod do malých plavek mě z počátku děsil, ale po hodinách trénování v nich jsem si na ně zvykl a na závodní stage jsem se postavil s nulovým studem.
Soutěžící jsou vždycky hodně opálení, chodíte do solária?
Před prvními závody mi solárium doporučili navštěvovat. Ale po první zkušenosti se závodní barvou jsem zjistil, že další návštěva už není potřeba. Barva totiž zařídí, co má. Je navržená tak, aby fungovala pod světly a zvýraznila detaily svalů.
Musíte si tělo také holit?
Pravidlo o tom, že soutěžící musí být oholený, není. Na druhou stranu je to žádoucí. Chlupy rozmazávají linie svalů, zakrývají vyrýsování a zkreslují práci s barvou a světlem. A týká se to všech partií – nohou, rukou, hrudníku, zad i břicha. Hladká pokožka je lepší i kvůli nanášení barvy.
Co porotu zajímá nejvíc?
Podle kategorie se většinou hodnotí stavba těla, tvrdost svalů a jejich připravenost. Zohledňuje se, kolik procent tuku člověk má. A také se řeší třeba to, jak je daný sval žílovaný.
Co se děje před nástupem na pódium?
Vrcholí poslední přípravy. Dostávám ještě pokyny od trenéra, udělám pár kliků a pumpuju svaly, kontroluju postoj. Nádech – výdech a jde se nahoru. Teprve tam se ukáže, jestli měsíce disciplíny a dřiny stály za to. Já se nahoru vždycky těším.
Nejste nervózní?
Už nejsem. Chodím si to tam užít, protože se můžu fakt předvést. Nastupuju spolu s ostatními soutěžícími dané kategorie. Poté nás porovnávají v pěticích a následně se v rámci semifinále dělají takzvané callouty, což znamená, že se volají závodníci ve skupinách po pěti (1–5, 6–10 atd.). Ve finále je na řadě přednes volné sestavy, kde závodník pózuje na hudbu dle vlastního výběru zhruba jednu minutu, a pak se ještě přechází na porovnání finalistů.
Máte tam čas na něco myslet?
Ani ne. Jsem maximálně koncentrovaný. Míří na mě reflektory, které mě mají co nejlépe nasvítit, a mám lehkou mlhu před očima. Jsem rád, že vůbec vidím rozhodčí, na které se v průběhu svého přednesu soustředím nejvíc a jsem s nimi v očním kontaktu.
Trénujete si jednotlivé pózy před zrcadlem?
Před zrcadlo chodím každý den. Fotky posílám i trenérovi, aby moje pózy zhodnotil. Pak je ladíme během osobního tréninku. Ale je důležité zkoušet si držení těla hlavně mimo zrcadlo. Když vstupuju na stage, kde žádné zrcadlo není, musím mít natrénováno hlavně bez něj. Pak už vím, jak se do které pozice dostanu a vypadám v ní nejlépe. Musím, říct, že fáze „učím se pózovat“ byla nejhorší. To, že pak vylezu na pódium, je už to nejmenší (smích).
Nechytají vás při pózování křeče?
Křeče mě chytají, ale není to pravidlo. Vždy záleží na tom, jak má závodník natrénováno, zda dobře solil či pil. Práce s dechem je náročná a jak držíte svaly zatnuté, rychle se okysličují. Pokud na to nejsou zvyklé, začnete se potit a klepat a prozradí, že nejste trénovaný.
Jak tenhle sport vnímají vaši kamarádi?
Kámoši si mě spíš dobírají. Jestli dneska budu zase cvičit, jestli už jsem se najedl… Tohle popichování i kritiku jsem se naučil už nevnímat. Chápou mě a moje rozhodnutí dělat kulturistiku respektují. Už se mi několikrát stalo, že kluci, kteří z toho nejdřív měli srandu, za mnou přišli a vyzvídali: Hele, já bych to chtěl vyzkoušet a ty už se v tom orientuješ? Myslíš, že bys mi pomohl? A třeba se potom tomu i chvilku věnovali.
Co vás ještě letos čeká?
Letos plánuju nejdelší soutěžní přípravu. Vždycky jsem podstoupil maximálně tři soutěže, teď bych se chtěl dostat na pět soutěží. Ale jsou i závodníci, kteří jsou schopni během jediného víkendu dát dva závody. Kulturistika není o tom, jak silné tělo člověk má, ale spíš jak všechno dokáže zvládnout v hlavě.
Jak to myslíte?
Je důležité být na kulturistiku připravený také mentálně. Je o velkém odříkání, musíte být k sobě hodně tvrdý a plnit plán, který vás k vašemu cíli dostane.
Máte nějaký cíl do budoucna?
V kulturistice je mým aktuálním snem podívat se v poslední juniorské sezóně na mistrovství Evropy do Španělska. Samozřejmě je to velký cíl, ale mezi ty malé rozhodně patří se každým rokem zlepšovat.
TEXT Zuzana Paulusová : FOTO Archiv Matěje Kubelky
Tento text najdete v exkluzivním vydání časopisu Univerzity Pardubice MY UPCE, vydání č. 117 z května 2026, v tištěné i on-line podobě.
Ve čtvrtek 21. května 2026 přivítala naše fakulta žáky 1. ročníků VOŠ, SPŠ a JŠ Kutná Hora, kteří si na jeden den mohli vyzkoušet, jaké je to být vysokoškolákem na FEI UPCE.
Během úvodního programu se žáci dozvěděli více o fakultě, možnostech studia i studentském životě. Následně se přesunuli do jednotlivých učeben a laboratoří, kde na ně čekaly praktické ukázky z různých oblastí výuky.
Program nabídl pestrý průřez studiem na FEI – od robotiky a moderních technologií až po databázové systémy a informatiku. Žáci si mohli některé technologie sami vyzkoušet, nahlédnout do práce v laboratořích a získat představu o tom, co je může během vysokoškolského studia čekat.
Návštěva proběhla v přátelské atmosféře a věříme, že pro mnohé žáky byla inspirací při rozhodování o jejich budoucím studiu.
Univerzita Pardubice o uplynulém víkendu nechyběla na oblíbeném Majálesu Pardubice. V univerzitním stanu si návštěvníci mohli zahrát beer pong a další hry nebo si vyrobit festivalový náramek.
Součástí tradiční studentské akce bylo korunování krále a královny majálesu. Letos studující vybrali ze svých řad Jennifer Volákovou a Josefa Melichara z Fakulty chemicko-technologické.
Se speciálně upravenou choreografií na majálesu vystoupila skupina studujících Tanečníci z UPCE.
Oddělení propagace a vnějších vztahů
Univerzita Pardubice (UPCE) připravila druhý ročník setkání Technology Day pro municipality. Představila konkrétní možnosti využití svých výzkumných kapacit v praxi. Setkání organizovalo univerzitní Centrum transferu technologií a znalostí (CTTZ).
Program Technology Day nabídl čtyři tematické bloky:
Své znalosti prezentovali výzkumníci z Fakulty chemicko-technologické, Fakulty filozofické a Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice.
Jednotlivé příspěvky doplnila diskuse a příklady dobré praxe. Součástí programu bylo také vystoupení partnerských organizací, které mohou pomoci s financováním projektů a přenosem znalostí do praxe. Patřilo mezi ně například Centrum pro regionální rozvoj České republiky nebo místní akční skupiny, které podporují rozvoj regionů a čerpání prostředků z evropských i národních programů.
Akce se konala v návaznosti na iniciativu Úřadu vlády České republiky Science2Policy, která podporuje efektivní využívání vědeckých poznatků ve veřejné správě. Na organizaci se podílela také regionální iniciativa PARádní kraj zaměřená na inovace v Pardubickém kraji.
V rámci prestižní soutěže Studentská tvůrčí a odborná činnost (STOČ) 2026, která sdružuje talentované studenty z technických oborů napříč univerzitami, zaznamenal náš student Bc. Jan Teplý (1. ročník programu Automatické řízení) výrazný úspěch.
V odborné sekci „Mechatronické a robotické systémy“ obsadil skvělé 2. místo, čímž potvrdil vysokou kvalitu práce i odbornou připravenost našich studentů.
Soutěž STOČ každoročně představuje nejlepší studentské projekty z oblasti automatizace, robotiky, informatiky a dalších technických disciplín a je důležitou platformou pro prezentaci inovativních nápadů i praktických řešení.
Tento výsledek je důkazem nejen individuálního nasazení a talentu studenta, ale také kvalitního zázemí a podpory, kterou studentům poskytujeme. Jsme rádi, že naši studenti dokáží uspět v konkurenci napříč univerzitami a dlouhodobě potvrzují, že technické obory mají u nás silnou tradici i budoucnost.
Svého zástupce měla na soutěži i SPŠE a VOŠ Pardubice. Maturant Marek Šedivý prezentoval svůj výrobek "Laboratoř pro měření antén". Markova točna pro měření antén spolu s jeho řídicí deskou a SW zaujala odbornou porotu natolik, že mu udělila 2. místo v kategorii "Tvůrčí činnost studentů středních škol."
Marek při tvorbě svého projektu úzce spolupracoval právě s naší fakultou, na jejíž půdě projekt realizoval. Projekt jeho točny tak nalezne přímé uplatnění při výuce a vědeckém působení akademických pracovníků FEI UPCE.
Udržitelné jaro na Univerzitě Pardubice přineslo pestrou sérii akcí, které propojily studující, zaměstnané i veřejnost. Společně jsme posílili povědomí o principech udržitelnosti a udělali něco pro univerzitní prostředí i pro sebe.
Děkujeme všem, kteří se zapojili a nekončíme! V pondělí 18. května budeme pokračovat v úklidu kampusu, sraz v 16:30 za zastávkou u klubu Dýdy Baba.
Foto: Pavla Ribárová, Tereza Volfová, Radka Stárková, Adrián Zeiner, Radek Plžík
