Novým prorektorem pro vzdělávání a kvalitu na Univerzitě Pardubice bude od 1. května doc. Petr Nachtigall z Dopravní fakulty Jana Pernera. Do funkce ho dnes uvede rektor prof. Libor Čapek. Nahradí dosavadního prorektora doc. Davida Veselého z Fakulty chemicko-technologické. Nového prorektora potvrdil tento týden Akademický senát UPCE.

„Ve své funkci bych velmi rád navázal na práci svého předchůdce. Žijeme v čím dál více digitální době, proto je mým cílem zvyšování míry digitalizace našich studijních agend. Také využívání AI pro odbřemenění našich zaměstnanců i studentů od rutinních úkonů je výzvou. V této souvislosti ale nesmíme zapomínat na vlastní úsudek, logické myšlení a kritickou analýzu informací, ze kterých čerpáme. V globálním světě máme přístup k nepřebernému množství informací. Bude velkým úkolem naučit studenty nacházet ty, které jsou relevantní a fakticky správné. K tomu bude nutné dále posilovat pedagogické kompetence našich vyučujících. V neposlední řadě jsme univerzitou, která je oborově velmi pestrá, což přináší mnoho výzev. Na druhou stranu to poskytuje řadu synergií v podobě inspirativních pohledů z různých stran,“ přiblížil doc. Petr Nachtigall.

Doc. Ing. Petr Nachtigall, Ph.D. je rodák z Frenštátu pod Radhoštěm, narodil se v roce 1982. Je absolventem Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice. Doktorský titul získal v roce 2010 s disertační prací zaměřenou na intermodální přepravní systémy. V roce 2024 byl jmenován docentem, kdy obhájil habilitační práci Vliv nových systémů zabezpečení jízdy vlaku na kapacitu železniční infrastruktury.

Působí na Katedře technologie a řízení dopravy DFJP UPCE. Spolupracuje s AŽD Praha zejména v oblasti brzdných křivek ETCS. Doc. Nachtigall zasedá v Dozorčí radě Dopravního podniku města Pardubic. Od roku 2026 je členem předsednictva Akademického senátu UPCE.

Nová zamyšlení, čerstvá témata a spousta inspirace. Jarní číslo MY UPCE je tu a přináší mix rozhovorů s našimi pedagogy, studujícími i absolventy.

Víte, že na Fakultě restaurování pracuje vnučka slavného Otty Wichterleho, která vdechuje nástěnným malbám druhý život? Že u nás studuje atletka, co miluje běh i chemii, a na Fakultě elektrotechniky a informatiky také jeden kulturista? Že měl Arnošt z Pardubic silnou artrózu? A proč je pro pedagoga Jirku Nožičku z Dopravní fakulty Jana Pernera důležitá volnost? 

Odpovědi a další zajímavé čtení najdete na stránkách květnového vydání. Jeden časopis, spousta témat, žádná nuda.

K dostání ve stojanech MY UPCE na vybraných místech v kampusu už od tohoto čtvrtka. A listovat jím můžete také online. 

Tak příjemné čtení!

Oddělení propagace a vnějších vztahů

Na základě § 26 zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách
a Volebního řádu Akademického senátu Fakulty elektrotechniky a informatiky
zveřejňuje volební komise

Kandidátní listinu do Akademického senátu
Fakulty elektrotechniky a informatiky

Kandidujícími akademickými pracovníky do voleb na 6 míst v komoře akademických pracovníků jsou (v abecedním pořadí):

Ing. Lukáš Čegan, Ph.D., Katedra informačních technologií
Ing. Roman Diviš, Ph.D., Katedra softwarových technologií
Ing. Karel Juryca, Ph.D., Katedra elektroniky a rádiových systémů
Ing. Libor Kupka, Ph.D., Katedra automatizace a matematiky
Ing. Filip Majerík, Ph.D., Katedra informačních technologií
Mgr. Jaroslav Marek, Ph.D., Katedra automatizace a matematiky
Ing. Jan Panuš, Ph.D., Katedra informačních technologií
doc. Ing. Jan Pidanič, Ph.D., Katedra elektroniky a rádiových systémů
Ing. Martin Pozdílek, Ph.D., Katedra informačních technologií
Mgr. Alena Pozdílková, Ph.D., Katedra automatizace a matematiky
RNDr. Josef Rak, Ph.D., Katedra automatizace a matematiky
Ing. Pavel Rozsíval, Katedra elektroniky a rádiových systémů
Ing. Dominik Štursa, Ph.D., Katedra informačních technologií

Kandidujícími studenty do voleb na 3 místa v komoře studentů jsou (v abecedním pořadí):

Ing. Tomáš Dokoupil, student doktorského studijního programu Elektrotechnika a informatika
Bc. Jakub Graňák, student navazujícího magisterského studijního programu Automatické řízení
Ing. Jakub Ksiažek, student doktorského studijního programu Elektrotechnika a informatika
Ing. David Le, student doktorského studijního programu Elektrotechnika a informatika
Ing. Vítek Rais, student doktorského studijního programu Elektrotechnika a informatika
Bc. Jan Teplý, student navazujícího magisterského studijního programu Automatické řízení

Informace o volbách

Termín a způsob konání voleb:

• středa 6. 5. 2026, 9:30 – 14:00 hodin,
• čtvrtek 7. 5. 2026, 9:30 – 14:00 hodin.

Volby budou probíhat v 1. NP (přízemí) ve vestibulu u hlavního vchodu budovy CA na nám. Čs. legií 565.

Je-li akademický pracovník zároveň studentem zapsaným na fakultě, může volit do komory senátu, do které byl navržen na člena senátu a potvrdil svoji kandidaturu. V případě, že nekandiduje, má právo volit do komory senátu, kterou si zvolí. Své rozhodnutí je povinen sdělit před obdržením volebního lístku (čl. 1 odst. 6 VŘ AS FEI).

Každý oprávněný člen akademické obce má jeden hlas, je povinen hlasovat osobně, není možné zastupování a je povinen při obdržení volebního lístku prokázat svou totožnost přítomným členům volební komise (čl. 2 odst. 6 VŘ AS FEI).

Pardubice 28. dubna 2026

Ing. Libor Havlíček, Ph.D., v. r.
předseda volební komise

Delegace se zástupci 12 českých vysokých škol, včetně rektora UPCE prof. Libora Čapka a prorektorky prof. Petry Bajerové v USA jednala se středoamerickými univerzitami o konkrétních možnostech spolupráce ve vzdělávání i výzkumu.

Největší česká akademická delegace v USA za poslední roky navštívila Bradley University, Iowa State University, University of Wisconsin-Milwaukee, Milwaukee School of Engineering, University of Wisconsin - La Crosse, Southern Illinois University Edwardsville, University of Wisconsin - Whitewater. Diskutovali možnosti vzájemné spolupráce a možnosti výměnných pobytů studentů. Současně navštívila v Cedar Rapids - National Czech & Slovak Museum & Library a University of Iowa.

V Chicagu se setkali se zástupci Northwestern University, University of Chicago a Illinois Institute of Technology.

Po návštěvě chce vedení UPCE s těmito univerzitami nadále spolupracovat a navázat na první kontakt jednáním o stážích a výměně studentů.

Připište si poslední kilometry do výzvy Rozhýbejme univerzitu netradičně – orientačním během v prostředí kampusu UPCE. Trať je navržena tak, aby byla vhodná jak pro běh, tak pro svižnou chůzi a zvládli ji i úplní začátečníci. O den později se pak společně vydáme na procházku s rektorem prof. Liborem Čapkem podél Labe zakončenou setkáním v loděnici, kde bude pro všechny účastníky připraveno drobné pohoštění.

Orientační běh v kampusu – úterý 28. 4., 9:00–14:00

Sraz / start: pod tělocvičnou KTS

Trať měří přibližně 2 km a start je možný kdykoliv během konání akce. Není potřeba žádné speciální sportovní vybavení ani výkonnost – důležitá je chuť se hýbat a vyzkoušet si něco nového. Akce je otevřená všem studujícím i zaměstnaným, bez ohledu na zkušenosti s orientačním během.

doc. Ing. Petr Nachtigall, Ph.D.

Rozhýbejme univerzitu s rektorem – středa 29. 4., 16:00

Start: Vestibul KTS

Zveme všechny zapojené studující i zaměstnané. Přijďte symbolicky uzavřít letošní ročník, potkat se s ostatními účastníky a užít si společný pohyb v neformální atmosféře.

Katedra tělovýchovy a sportu

Prezident České republiky Petr Pavel a jeho manželka Eva poprvé navštívili Univerzitu Pardubice. Prezident v zaplněné aule diskutoval se studujícími, první dáma se setkala s týmem prof. Holčapka, který se věnuje výzkumu v oblasti včasné diagnostiky rakoviny.

Foto: Michal Král, Milan Reinberk, Jiří Sejkora

Prezident České republiky Petr Pavel spolu s manželkou Evou Pavlovou zavítali ve středu 22. dubna na Univerzitu Pardubice. Během návštěvy se zajímali nejen o názory vysokoškolských studujících, ale také o špičkový výzkum v oblasti včasné diagnostiky rakoviny, kterému se věnuje tým na Fakultě chemicko-technologické.

Prezident Pavel při své první návštěvě univerzity diskutoval ve zcela zaplněné aule se stovkami studentek a studentů. Ti se nejvíce zajímali o prezidentův názor na otázky spojené s válkou na Ukrajině či na stav vysokého školství v České republice. 

„Máme na to být mezi nejlepšími univerzitami světa. K tomu směřuje i nový zákon o vysokých školách, který by k tomu měl nastavit podmínky. Moderní, flexibilní školství nám umožní, abychom se drželi na prvních příčkách napříč obory. Potřebujeme provázat akademickou sféru s byznysem, dávat prostor vzniku start-upů a zavádění výsledků univerzitního výzkumu co nejrychleji do praxe. Budu podporovat veškeré aktivity, které povedou k dobře nastavené nové legislativě,“ přiblížil prezident Petr Pavel.

Setkání zakončil společným fotografováním. Převzal také z rukou rektora univerzity prof. Libora Čapka Pamětní medaili Univerzity Pardubice.

První dáma Eva Pavlová se mezitím zaměřila na výzkum metody umožňující včasné odhalení rakoviny slinivky a dalších nádorových onemocnění pouze z krevního vzorku. Tento výzkum vede tým prof. Michal Holčapek z Fakulty chemicko-technologické UPCE. Setkala se s mezinárodním týmem mladých vědkyň a vědců a navštívila laboratoře Katedry analytické chemie, kde tato světově unikátní metoda vznikla.

Profesor Holčapek jí za účasti prorektorky pro vnější vztahy prof. Petry Bajerové a proděkana fakulty doc. Petra Česly přiblížil princip lipidomické analýzy, která vedla nejen k vědeckému objevu, ale i ke vzniku univerzitní spin-off společnosti Lipidica. Právě v laboratořích firmy nyní probíhá klinické testování této přelomové metody, kterou univerzita rozvíjí ve spolupráci s holdingem FONS JK Group.

Výsledky výzkumu byly publikovány mimo jiné v prestižním vědeckém časopise Nature Communications. Prof. Michal Holčapek za svůj přínos obdržel například ocenění Česká hlava. Univerzita Pardubice pak za založení společnosti Lipidica získala Cena Neuron.

Foto: Michal Král, Milan Reinberk

Výzva k Akademické obci FEI UPCE

Vyhlášení voleb do Akademického senátu
Fakulty elektrotechniky a informatiky

Akademický senát Fakulty elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice (dále jen AS FEI) vyhlašuje v souladu s Volebním řádem Akademického senátu Fakulty elektrotechniky a informatiky ze dne 6. 6. 2017 (dále jen VŘ AS FEI) termín voleb do Akademického senátu Fakulty elektrotechniky a informatiky na

6. a 7. května 2026

Kandidovat i volit mohou pouze členové akademické obce fakulty. Do AS FEI se volí zvlášť 6 senátorů z řad akademických pracovníků a 3 senátoři z řad studentů. Akademičtí pracovníci volí zástupce z řad akademických pracovníků, studenti volí zástupce z řad studentů.

Upřesnění termínu a místa konání voleb:

• středa 6. 5. 2026, 9:30 – 14:00 hodin,
• čtvrtek 7. 5. 2026, 9:30 – 14:00 hodin.

Volby budou probíhat v 1. NP (přízemí) ve vestibulu u hlavního vchodu budovy CA 
na nám. Čs. legií 565.

Průběh voleb řídí volební komise jmenovaná AS FEI ve složení:

• Ing. Libor Havlíček, Ph.D., KAM – předseda
• Ing. Jan Merta, Ph.D., KST
• Ing. Tomáš Krejčí, Ph.D., VC FEI
• Ing. Radek Matoušek, KIT
• RNDr. Jaromír Zahrádka, Ph.D., KAM

Vyzýváme všechny členy akademické obce fakulty, aby podávali návrhy kandidátů do AS FEI. Návrhy na kandidáty může podávat každý člen nebo skupina členů akademické obce fakulty. Návrhy se podávají písemně členům volební komise nejpozději 10 dní před prvním dnem konání voleb (tj. do 26. 4. 2026).

Písemný návrh kandidáta musí obsahovat následující údaje: jméno a příjmení kandidáta, jméno a příjmení navrhovatele a podpis navrhovatele, souhlas kandidáta s kandidaturou a jeho podpis (čl. 2 odst. 3 VŘ AS FEI, lze použít přiložený formulář). 

Je-li akademický pracovník zároveň studentem zapsaným na fakultě, může volit do komory senátu, do které byl navržen na člena senátu a potvrdil svoji kandidaturu. V případě, že nekandiduje, má právo volit do komory senátu, kterou si zvolí. Své rozhodnutí je povinen sdělit před obdržením volebního lístku (čl. 1 odst. 6 VŘ AS FEI).

Volební komise sestaví a zveřejní kandidátní listinu nejpozději 7 dní před prvním dnem voleb, tj. do 29. 4. 2026 (čl. 2 odst. 3 VŘ AS FEI).

Každý oprávněný člen akademické obce má jeden hlas, je povinen hlasovat osobně, není možné zastupování a je povinen při obdržení volebního lístku prokázat svou totožnost přítomným členům volební komise (čl. 2 odst. 6 VŘ AS FEI).

Zveřejnění výsledků voleb provede volební komise nejpozději do 3 pracovních dnů po posledním dni voleb, tj. do 13. 5. 2026 (čl. 2 odst. 10 VŘ AS FEI).

Harmonogram voleb:

V Pardubicích dne 14. dubna 2026

Ing. Libor Havlíček, Ph.D., v. r.
předseda volební komise

Středa 15. dubna se na Fakultě elektrotechniky a informatiky nesla ve znamení pohybu, setkávání a skvělé atmosféry. Studenti i zaměstnanci se zapojili do výzvy Rozhýbejme univerzitu, v rámci které společně uběhli a ušli kilometry pro fakultu. 

Akce nebyla jen o sportovních výkonech, ale především o sdílení času mimo výuku a práci. Neformální program vyvrcholil jarní grilovačkou, která nabídla prostor pro odpočinek, rozhovory i upevnění vztahů napříč fakultou.

Děkujeme všem, kteří se zapojili a přispěli k vytvoření příjemné a přátelské atmosféry. Věříme, že si účastníci odnesli spoustu pozitivních zážitků.

Těšíme se na další společné akce!

Byl ve špatný čas na špatném místě. Před dvěma lety se mu život obrátil vzhůru nohama. Teda vlastně jednou nohou. Vzala mu ji autonehoda. Ve skříni má absolvent Fakulty elektrotechniky a informatiky David Hybeš ale tři další. A nasazuje je podle toho, co má zrovna v plánu. 

Byly zrovna Vánoce. David Hybeš se rozhodl, že si po práci vyrazí s kamarády na výlet do hor. Mrazivý výšlap na Velkou Deštnou si užili. Všechno se zvrtlo, až když doma vystupoval z auta. Loučil se s kamarády a při tom vyndával věci z kufru auta. Když přišla rána. Zezadu do něho narazilo jiné auto a přimáčklo ho na nárazník. Náraz ho připravil o levou nohu pod kolenem. Kamarád mu ránu okamžitě zaškrtil a zachránil mu tím život. Až do příjezdu sanitky byl David při vědomí a pamatuje si každý moment. Daleko těžší ale bylo ráno. Hluboká beznaděj. Otázky, co bude dál… 

Tehdejší student Fakulty elektrotechniky a informatiky si ale život nenechal vzít. David Hybeš se s ním začal prát. Dva měsíce na traumatologii, rehabilitace, náročná rekonvalescence. Tělo se mu coby sportovci zotavovalo rychle. Pomohlo i to, že ani jednou nenechal svou hlavu pracovat proti sobě. Přenastavil ji na nový mód. A velkým pomocníkem mu kromě rodiny a kamarádů byl i černý humor. Jak sám říká, bez něho by tuhle těžkou životní zkoušku nejspíš nezvládl. „Je to hlavně o hlavě. Tělo se eventuálně zotaví, ale když se nepodchytne psychika, k uzdravení vůbec nemusí dojít,“ potvrzuje ze své zkušenosti David Hybeš. Když se vyhrabal z nejhoršího zvládl dohonit i resty ve škole a úspěšně dokončil studium. Dnes pracuje jako analytik kybernetické bezpečnosti a vrací se zpátky ke sportu.

Koukají na vás lidé divně, protože nemáte nohu?

Koukají. Řekl bych dokonce, že někteří i čumí. A to mi hodně vadí, a dokážu se i ozvat. Tihle lidé se totiž chovají, jako bych byl jiný. Ale já jsem úplně normální kluk, akorát nemám nohu.

Jaký to byl pocit postavit se zpátky na obě nohy?

Živě si to pamatuju. Bylo to úžasné. Byl jsem hrozně dojatý. Z toho, že zase můžu, že konečně zahodím berle a jdu sám po dvou. Přirovnal bych to k pocitu, když se člověk nemůže dlouho hýbat kvůli vyvrtnutému kotníku nebo jinému zranění, které mu znemožní chůzi.

Je těžké chodit s protézou?

Docela jo. Nejdřív jsem si musel zvyknout na posunuté těžiště těla, získat novou rovnováhu a naučit se došlapovat. Na začátku jsem pořád vypadal, že kulhám. Musel jsem hodně trénovat, aby chůze vypadala přirozeně.

Můžete i sportovat nebo jste nějak limitovaný?

Sportovat samozřejmě můžu, ale nedokážu dělat všechny sporty. Normální protéza se totiž hodí jen na něco. Můžu s ní dělat třeba turistiku, hrát fotbal nebo jiné dynamické sporty. Určitě ale nemůžu dělat například triatlon nebo jezdit na lyžích. Na kole se zatím taky neprojedu, protože se nedokážu vyhoupnout do sedla.

Chtěl byste si nějaký sport vyzkoušet?

Láká mě lyžování. Nikdy jsem sice nelyžoval, ale to nemusí být vůbec na škodu. Problémem je trochu cena protézy na lyžování, která se pohybuje v řádech milionů, takže na ni nejspíš nikdy nedosáhnu. Ale některé firmy, které protézy vyrábějí, pořádají zkušební zájezdy pro amputáře. A do toho bych klidně šel.

Kolik stojí vaše protéza?

Její cena se pohybuje okolo 200 tisíc a hradí ji pojišťovna. Ale je to především kvůli tomu, že mám zdravé koleno a pahýl končí až pod ním. Kdybych neměl koleno, cena by výrazně stoupla.

Má noha omezenou životnost?

Každá noha je spotřební materiál. Musí se zhruba za každé tři až pět let vyměnit. Hodně záleží, jak moc je člověk aktivní. Není to tak, že jedna noha vydrží i 20 let. Pohybové části se zkrátka opotřebovávají. Je to vlastně stejné jako s autem. Když se o něj nebudete starat, taky dlouho nevydrží.

Může se protéza třeba zaseknout?

Mám mechanickou protézu, u té se to nestává. Maximálně se může zadřít, kdyby do ní napadal bordel. Je to ale nepravděpodobné. Spíš se jedná o nejrůznější opotřebení. 

Máte doma víc protéz?

Mám celkem tři. Chodeckou, kterou mám zrovna na sobě. Pak mám jednu starou variantu, která se jmenuje prvovybavení. To je ta noha, se kterou jsem se učil chodit. Když bych je měl srovnat, tak stará noha je jako felicie a nová jako ferarri (smích). A pak mám ještě běžeckou nohu.

Proč zrovna běžeckou?

Protože celý život běhám a chtěl bych se k tomu vrátit. Jako malý jsem začínal s orientačním během a když jsem přišel do Pardubic, přeběhl jsem k silničnímu běhu. Jezdil jsem dokonce na závody a dvakrát jsem uběhl pardubický půlmaraton. To jsem ale ještě měl obě nohy svoje.

Chcete zase uběhnout půlmaraton?

Moc bych si to přál. Původně jsem odhadoval, že ho poběžím do dvou let od toho, co jsem se s protézou sžil. Teď už vím, že to bude kvůli komplikacím pahýlu trvat déle. Jsem ale optimistický a myslím, že to do dalšího roku zvládnu.

Tenhle sen vás teď žene dopředu?

Dá se říct, že jo. Hodně mě to motivuje. Začal jsem kvůli tomu cvičit i silové tréninky. Sport byl vždycky můj denní drive a jsem rád, že se postupně vracím i k běhu. Chce to prostě čas, protože je to mnohem složitější disciplína než chození. 

V čem?

Běh s protézou vyžaduje víc techniky. Musím korigovat to, že jedna noha jakoby vystřeluje dopředu. Teoreticky můžu běhat dokonce rychleji, protože běžecká protéza má dole pružinu, která po zmáčknutí vygeneruje do nohy víc energie. 

Kolik kilometrů jste už uběhl?

S tréninkem jsem sice už začal, ale jde to pomalu. Zatím jsem zkoušel jenom kraťoučké vzdálenosti okolo dvou kilometrů. Nespěchám na sebe.

Sledujete jiné hendikepované běžce?

Sleduju je na sociálních sítích. Díky tomu se utvrzuju v tom, že to dělám dobře a hodně mi to pomáhá. Dokážou ale uběhnout i 10 kilometrů. Takové běžce obdivuju. 

Chcete také mapovat svoji cestu zpátky k běhu?

Chtěl bych začít dávat příspěvky na Instagram. Jednak proto, aby fanoušci viděli, jak cvičím, trénuju a posouvám se dál. A jednak proto, abych v tomhle směru dělal i osvětu. Mně samotnému to na začátku hodně pomohlo. Rád bych byl inspirací pro ty, které potkal podobný osud jako mě. Aby věděli, že život nekončí a jde to. Tak mě můžete sledovat taky a držet mi palce.

Kdy nakonec David Hybeš dostudoval a jak mu se školou i v rekonvalescenci pomohli kamarádi? Zjistíte v podcastu UPCE On Air. 

TEXT Zuzana Paulusová : FOTO Adrián Zeiner, archiv Davida Hybeše

Tento text najdete v exkluzivním vydání časopisu Univerzity Pardubice MY UPCE, vydání č. 116, v tištěné i on-line podobě.