Umělá inteligence a počítačové vidění už nejsou jen tématem vědeckých laboratoří. Stále častěji nacházejí uplatnění v praxi a stávají se součástí technologií, se kterými se setkáváme každý den.
O tom, jak počítače „vidí“, kde se počítačové vidění využívá a jak může umělá inteligence pomáhat lidem při rozhodování se rozpovídal náš kolega Dominik Štursa.
Celý rozhovor najdete na webu Parádního kraje: Dominik Štursa: Počítače učíme dívat se na svět jako člověk
V rámci programu Erasmus+ KA171 uskutečnil doc. Jan Pidanič z Fakulty elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice výukovou mobilitu na Faculty of Computer Science, University of Indonesia.
Hlavní částí pobytu byla výuka v anglickém jazyce určená studentům magisterských a doktorských programů. Intenzivní kurz využil problematiku vlivu větrných elektráren na radarové systémy jako praktický příklad propojení zpracování signálů, matematického modelování, simulací v prostředí MATLAB a analýzy reálných dat.
Součástí mobility byly také konzultace diplomových a disertačních prací, diskuse se studenty a jejich školiteli a spolupráce na připravovaných odborných publikacích a projektových záměrech. Pobyt tak podpořil nejen mezinárodní výuku, ale také společné vedení studentů, výzkumnou a publikační činnost a přípravu dalších aktivit obou univerzit.
Výuka současně rozvíjela digitální kompetence, otevírala témata zelené transformace a obnovitelných zdrojů energie a přispěla k vzájemnému poznávání českého a indonéského akademického i kulturního prostředí – v souladu s hlavními prioritami programu Erasmus+.
V návaznosti na spolupráci s University of Indonesia navštívili v červenci Fakultu elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice dva akademičtí pracovníci a doktorandka: Ejo Imandeka, Ph.D., Imam Arif Rahardjo a Irdina Wanda Syahputri. Návštěva byla zaměřena na rozvoj společné výzkumné, publikační a vzdělávací činnosti. Imam Arif Rahardjo působí na Faculty of Engineering, Universitas Negeri Jakarta, a jeho pobyt byl orientován na posílení mezinárodní spolupráce a kvality vzdělávání. Doktorandka Irdina Wanda Syahputri se během pobytu věnovala výzkumu zaměřenému na využití prompt engineeringu a velkých jazykových modelů při výuce procesů softwarového inženýrství. Na FEI konzultovala návrh a validaci konceptu vzdělávacího systému založeného na LLM, sbírala expertní zpětnou vazbu a diskutovala podobu experimentu, kterým má být ověřena jeho účinnost ve výuce. Součástí programu byla rovněž prohlídka odborných laboratoří FEI, představení výzkumného a technického zázemí fakulty a diskuse o možnostech spolupráce v oblasti informačních technologií, umělé inteligence, zpracování dat a vedení studentů. Hosté se setkali také s Ing. Janem Panušem, Ph.D., vedoucím Katedry informačních technologií.
Návštěva přispěla k prohloubení vztahů mezi českými a indonéskými pracovišti a vytvořila další prostor pro společné publikace, projektové návrhy, výzkumné pobyty a spolupráci při vzdělávání a vedení studentů.
Doprava budoucnosti nestojí jen na nových vlacích, automobilech nebo moderních tratích. Stále důležitější roli hrají přesná data, bezpečná lokalizace, chytré senzory a systémy, které dokážou dopravu plánovat a řídit efektivněji než kdy dřív. Právě na tyto oblasti se zaměřil projekt PosiTrans Univerzity Pardubice, který propojil vědce s technologickými firmami. Výzkum významně podpořily fondy EU.
Projekt Posi᠆Trans, tedy vývoj lokalizačních, detekčních a simulačních systémů pro dopravní a přepravní procesy, probíhal v letech 2018 až 2022. Zapojily se do něj Fakulta elektrotechniky a informatiky a Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzity Pardubice spolu se šesti významnými firmami z oblasti dopravy, radarových technologií, elektroniky a informačních systémů. Konkrétně šlo o společnosti ČD – Informační Systémy, ERA, Mikroelektronika, OLTIS Group, RADOM a RETIA.
Spolupracovaly dva odborné týmy s více než dvěma desítkami výzkumníků. Jejich cílem bylo hledat nové způsoby, jak dopravu zpřesnit, zvýšit její bezpečnost a zlepšit plánování provozu. Výzkum se přitom týkal železnice, městské dopravy i logistiky.
„Konkrétní výsledky projektu lze rozdělit do několika oblastí. První se týkala bezpečné lokalizace dopravních prostředků. Nešlo o běžnou navigaci známou například z mobilních telefonů. V železniční dopravě nebo v autonomních vozidlech nestačí znát přibližnou polohu. Je potřeba mít jistotu, že údaje o poloze, rychlosti a čase jsou určeny spolehlivě a bezpečně,“ vysvětlil děkan Fakulty elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice Petr Doležel.
Další významná část projektu směřovala k radarovým a senzorovým technologiím. „Ve spolupráci s firmami se zkoumaly metody bezkontaktní detekce, klasifikace objektů a práce s radarovými nebo vizuálními daty. Výzkum se zaměřil například na počítání cestujících, sledování pohybu osob ve veřejné dopravě nebo rozpoznávání objektů za zhoršených podmínek,“ přiblížil Petr Doležel. Tyto technologie mohou dopravcům poskytovat přesné informace o obsazenosti vozidel, pomáhat při řízení provozu nebo zvyšovat bezpečnost dopravy.
Třetí část projektu tvořilo modelování dopravy a logistiky se zaměřením na propustnost železničních tratí. Výzkumníci zjistili, že při hodnocení kapacity tratí nestačí pouze spočítat, kolik vlaků může po trati projet. Důležitá je také stabilita jízdních řádů, možnosti křižování vlaků, typ zabezpečovací techniky nebo budoucí koncepty řízení železniční dopravy.
„Pomocí simulačního softwaru OpenTrack vznikaly modely železničního provozu, které umožnily testovat situace, jež by v reálném provozu nebylo možné bezpečně ověřit. Součástí výzkumu byl například i stochastický model přestupních vazeb mezi železniční a autobusovou dopravou,“ uvedl Petr Doležel.
Výsledky výzkumu a vývoje nezůstaly jen ve formě laboratorních testů. Navázaly na ně další české i evropské projekty. V současnosti například pokračuje spolupráce také v projektu CIDET, který se zaměřuje na komunikační, informační a detekční technologie.
Klíčovou roli v projektu sehrála podpora z fondů Evropské unie. Ty financovaly moderní přístrojové vybavení, hardware, software, specializované licence i práci výzkumných týmů. Peníze z fondů EU zároveň umožnily propojit dvě univerzitní fakulty a technologické firmy do jednoho rozsáhlého projektu.
„Bez evropské podpory bychom výzkum sice realizovali, ale rozhodně ne v takovém rozsahu, tempu a s tak širokým zapojením firem. Dotace nám umožnila propojit univerzitní výzkum s aplikační sférou a vytvořit dlouhodobou spolupráci,“ zdůraznil Petr Doležel. Celkové náklady na projekt činily zhruba 60 milionů korun, z čehož téměř padesát milionů pokryla podpora z fondů EU.
Přínos projektu pocítila nejen univerzita, ale také zapojené firmy. Ty získaly přístup k univerzitnímu know-how, metodám testování a vyhodnocování dat. Výsledky mohou rozvíjet ve svých dalších technologických projektech. Univerzita naopak posílila vazby na praxi, modernizovala své výzkumné zázemí a vytvořila lepší podmínky pro zapojení studentů a mladých vědců do výzkumu.
K rozvoji chytrých technologií v oblasti dopravy v projektu PosiTrans Univerzity Pardubice přispěly i fondy EU. Nejen o tom, jak pomůže v běžné dopravě, jsme hovořili s děkanem Fakulty elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice Petrem Doleželem.
Jak může projekt ovlivnit každodenní život lidí – třeba jako cestujících nebo řidičů?
Cestující si většinou neuvědomí, že za přesnějšími informacemi o spojích, lepším návazným přestupem nebo bezpečnějším provozem může stát výzkum podobného typu. Právě takto se ale výsledky do každodenního života promítají. Pokud dokážeme přesněji určovat polohu vlaků nebo vozidel, lépe detekovat situace v dopravním prostoru a kvalitněji modelovat provoz, může to vést ke spolehlivější dopravě. Pro cestujícího to znamená lepší plánování návazností, menší riziko zpoždění nebo přesnější informace o provozu. Pro řidiče zase méně rizikovou a plynulejší dopravu.
Existují už příklady reálného nasazení těchto nových technologií?
Ano, ale je potřeba rozlišit různé typy výsledků. U některých, například u řešení poskytujících informace o obsazenosti vozidel hromadné dopravy nebo o vytížení infrastruktury, už můžeme mluvit o praktickém využití nebo o navazujícím aplikačním vývoji směrem ke komerčnímu uplatnění. U jiných, zejména u bezpečnostně kritických systémů, je cesta k plnému provoznímu nasazení delší, protože musí projít ověřením, validací, standardizací a certifikací. Konkrétně výsledky v oblasti bezpečné lokalizace vlaků pomocí družicových systémů se dále využily v mezinárodních aktivitách zaměřených na zapojení evropské družicové navigace do systému ERTMS. To je typický příklad technologie, která se nemůže zavést ze dne na den, ale kde projekt přispěl k metodám, požadavkům a postupům, které jsou pro budoucí nasazení nezbytné.
Co evropský projekt přinesl samotné Univerzitě Pardubice?
Projekt především zvýšil výzkumné kapacity ve směrech, které jsou pro naši univerzitu dlouhodobě důležité, tedy v oblasti dopravních technologií, elektrotechniky, informatiky, lokalizačních a detekčních systémů, modelování dopravy a logistiky. Velmi důležitá byla také modernizace výzkumného zázemí Univerzity Pardubice. Díky projektu bylo možné pořídit specializované přístroje, měřicí techniku, software a další vybavení, jejichž získání by bylo bez této podpory mnohem obtížnější. Pořízená infrastruktura současně vytvořila lepší podmínky i pro další výzkum, pro spolupráci s firmami a také pro zapojení studentů a mladých výzkumníků. Projekt zároveň posílil vazby univerzity na aplikační sféru. Nešlo jen o jednorázovou spolupráci, ale o vytvoření vztahů, na kterých je možné stavět i po skončení projektu.
Pomáhá taková spolupráce rychlejšímu zavádění výsledků do praxe?
Ano, jednoznačně. Právě spolupráce s aplikační sférou je jedním z hlavních předpokladů, aby výsledky výzkumu nezůstaly pouze v odborných článcích nebo laboratorních prototypech. Firmy a instituce z praxe dokážou už během řešení projektu definovat, jaké parametry musí mít výsledné řešení, jaké jsou provozní limity, jaké normy nebo certifikační požadavky je nutné splnit a kde by se technologie mohla reálně uplatnit. Pro univerzitu je to velmi cenná zpětná vazba. Výzkumné týmy díky tomu neřeší problémy izolovaně, ale od začátku zvažují použitelnost technologií v konkrétním dopravním nebo logistickém prostředí.
Také letos vznikla na Fakultě elektrotechniky a informatiky řada kvalitních bakalářských a diplomových prací, které zaujaly svou odbornou úrovní, inovativním přístupem i praktickým přínosem. Při slavnostních bakalářských sponzích a inženýrských promocích proto byli oceněni autoři těch nejlepších.
Vedle Studentské ceny rektora a Ceny děkana FEI byly tradičně uděleny také ceny našich generálních partnerů ELDIS Pardubice, s.r.o. a RETIA, a.s. a hlavního partnera Foxconn CZ s.r.o.
Ocenění získali:
Studentská cena rektora I. stupně
Studentská cena rektora II. stupně
Cena děkana FEI
Cena společnosti ELDIS Pardubice, s.r.o.
Cena společnosti RETIA, a.s.
Cena společnosti Foxconn CZ s.r.o.
Všem oceněným srdečně gratulujeme a přejeme mnoho dalších úspěchů v profesním i osobním životě. Zároveň děkujeme našim partnerům za dlouhodobou podporu talentovaných studentů a rozvoj technického vzdělávání.
Dne 26. června se uskutečnily slavnostní akademické obřady – bakalářská sponze a inženýrská promoce, během nichž naši absolventi převzali své diplomy a završili důležitou etapu studia. Atmosféru tohoto výjimečného dne si můžete připomenout ve fotogalerii.
Všem absolventkám a absolventům srdečně gratulujeme a přejeme mnoho úspěchů, inspirace i spokojenosti v profesním i osobním životě. Budeme rádi, když s Univerzitou Pardubice zůstanete i nadále v kontaktu prostřednictvím absolventského programu: https://absolventi.upce.cz/.
Automatizace (prezenční i kombinovaná forma studia)
Komunikační technika (prezenční i kombinovaná forma studia)
Informační technologie (prezenční forma studia)
Lhůta pro podání přihlášek ke studiu a uhrazení poplatku
10. srpna 2026
Termín konání přijímací zkoušky
26. srpna 2026
Termín pro doložení elektronické konverze maturitního vysvědčení nejpozději
11. září 2026
Uchazeči budou na základě zaevidované přihlášky elektronickou formou informováni o průběhu přijímacího řízení a nejpozději 14 dní před konáním přijímací zkoušky obdrží pozvánku k přijímací zkoušce.
Program zasedání:
Věda se dá poznávat jeden v laboratořích. To úspěšně potvrdil další ročník Vědecko-technického jarmarku Univerzity Pardubice, kdy Pernštýnské náměstí zaplnily desítky pokusů, hlavolamů, vědeckých stanovišť a aktivit pro děti.
Popularizátorům ze všech sedmi fakult univerzity se podařilo vytvořit atraktivní program, který srozumitelnou a zábavnou formou přiblížil moderní technologie, přírodní vědy i technické obory. Jak funguje umělá inteligence? Co všechno dokážou mikroorganismy? A jakou cestu urazí bavlna, než se z ní stane tričko? Náměstí se proměnilo v otevřenou laboratoř plnou pokusů, objevů a interaktivních aktivit pro děti, školní skupiny i veřejnost. Program nabídnul například poznávání minulosti všemi smysly, cestu světem bankovek, pohled na Pardubický kraj z výšky nebo experimenty zaměřené na fyziku či fungování lidského zraku. Návštěvníci si vyzkoušeli také kreativní komunikaci prostřednictvím umění, seznámili se s požární ochranou nebo kreativně vyjádřili své pocity přes umění.
Součástí letošního ročníku byly nově také partnerské organizace a spolky zaměřené na vzdělávání dětí a mládeže, které program rozšířily o logické hry, stavebnice či pohybové aktivity.
Foto: archiv UPCE, fotograf Adrián Zeiner; archiv MMP, fotograf Tomáš Kubelka
a
se uskuteční v rámci jednoho obřadu dne 26. června 2026 v 10:30 hod. v Aule Arnošta z Pardubic. Sraz absolventů je z důvodu nácviku obřadu stanoven na9:30 hodin v posluchárně A1 univerzitní auly.
se uskuteční 26. června 2026 v 12:30 hod. v Aule Arnošta z Pardubic.
Sraz absolventů je z důvodu nácviku obřadu stanoven na 11:30 hodin v posluchárně A1 univerzitní auly.
Organizační pokyny:
