Doprava budoucnosti nestojí jen na nových vlacích, automobilech nebo moderních tratích. Stále důležitější roli hrají přesná data, bezpečná lokalizace, chytré senzory a systémy, které dokážou dopravu plánovat a řídit efektivněji než kdy dřív. Právě na tyto oblasti se zaměřil projekt PosiTrans Univerzity Pardubice, který propojil vědce s technologickými firmami. Výzkum významně podpořily fondy EU.

Projekt Posi᠆Trans, tedy vývoj lokalizačních, detekčních a simulačních systémů pro dopravní a přepravní procesy, probíhal v letech 2018 až 2022. Zapojily se do něj Fakulta elektrotechniky a informatiky a Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzity Pardubice spolu se šesti významnými firmami z oblasti dopravy, radarových technologií, elektroniky a informačních systémů. Konkrétně šlo o společnosti ČD – Informační Systémy, ERA, Mikroelektronika, OLTIS Group, RADOM a RETIA.

Spolupracovaly dva odborné týmy s více než dvěma desítkami výzkumníků. Jejich cílem bylo hledat nové způsoby, jak dopravu zpřesnit, zvýšit její bezpečnost a zlepšit plánování provozu. Výzkum se přitom týkal železnice, městské dopravy i logistiky.

Přesná lokalizace je klíčová

„Konkrétní výsledky projektu lze rozdělit do několika oblastí. První se týkala bezpečné lokalizace dopravních prostředků. Nešlo o běžnou navigaci známou například z mobilních telefonů. V železniční dopravě nebo v autonomních vozidlech nestačí znát přibližnou polohu. Je potřeba mít jistotu, že údaje o poloze, rychlosti a čase jsou určeny spolehlivě a bezpečně,“ vysvětlil děkan Fakulty elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice Petr Doležel.

Další významná část projektu směřovala k radarovým a senzorovým technologiím. „Ve spolupráci s firmami se zkoumaly metody bezkontaktní detekce, klasifikace objektů a práce s radarovými nebo vizuálními daty. Výzkum se zaměřil například na počítání cestujících, sledování pohybu osob ve veřejné dopravě nebo rozpoznávání objektů za zhoršených podmínek,“ přiblížil Petr Doležel. Tyto technologie mohou dopravcům poskytovat přesné informace o obsazenosti vozidel, pomáhat při řízení provozu nebo zvyšovat bezpečnost dopravy.

Třetí část projektu tvořilo modelování dopravy a logistiky se zaměřením na propustnost železničních tratí. Výzkumníci zjistili, že při hodnocení kapacity tratí nestačí pouze spočítat, kolik vlaků může po trati projet. Důležitá je také stabilita jízdních řádů, možnosti křižování vlaků, typ zabezpečovací techniky nebo budoucí koncepty řízení železniční dopravy.

„Pomocí simulačního softwaru OpenTrack vznikaly modely železničního provozu, které umožnily testovat situace, jež by v reálném provozu nebylo možné bezpečně ověřit. Součástí výzkumu byl například i stochastický model přestupních vazeb mezi železniční a autobusovou dopravou,“ uvedl Petr Doležel.

Výsledky výzkumu a vývoje nezůstaly jen ve formě laboratorních testů. Navázaly na ně další české i evropské projekty. V současnosti například pokračuje spolupráce také v projektu CIDET, který se zaměřuje na komunikační, informační a detekční technologie.

Přínos pro školu i firemní sektor

Klíčovou roli v projektu sehrála podpora z fondů Evropské unie. Ty financovaly moderní přístrojové vybavení, hardware, software, specializované licence i práci výzkumných týmů. Peníze z fondů EU zároveň umožnily propojit dvě univerzitní fakulty a technologické firmy do jednoho rozsáhlého projektu.

„Bez evropské podpory bychom výzkum sice realizovali, ale rozhodně ne v takovém rozsahu, tempu a s tak širokým zapojením firem. Dotace nám umožnila propojit univerzitní výzkum s aplikační sférou a vytvořit dlouhodobou spolupráci,“ zdůraznil Petr Doležel. Celkové náklady na projekt činily zhruba 60 milionů korun, z čehož téměř padesát milionů pokryla podpora z fondů EU.

Přínos projektu pocítila nejen univerzita, ale také zapojené firmy. Ty získaly přístup k univerzitnímu know-how, metodám testování a vyhodnocování dat. Výsledky mohou rozvíjet ve svých dalších technologických projektech. Univerzita naopak posílila vazby na praxi, modernizovala své výzkumné zázemí a vytvořila lepší podmínky pro zapojení studentů a mladých vědců do výzkumu.

Petr Doležel: Projekt posílil vazby univerzity na aplikační sféru. Nešlo jen o jednorázovou spolupráci

K rozvoji chytrých technologií v oblasti dopravy v projektu PosiTrans Univerzity Pardubice přispěly i fondy EU. Nejen o tom, jak pomůže v běžné dopravě, jsme hovořili s děkanem Fakulty elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice Petrem Doleželem.

Jak může projekt ovlivnit každodenní život lidí – třeba jako cestujících nebo řidičů?
Cestující si většinou neuvědomí, že za přesnějšími informacemi o spojích, lepším návazným přestupem nebo bezpečnějším provozem může stát výzkum podobného typu. Právě takto se ale výsledky do každodenního života promítají. Pokud dokážeme přesněji určovat polohu vlaků nebo vozidel, lépe detekovat situace v dopravním prostoru a kvalitněji modelovat provoz, může to vést ke spolehlivější dopravě. Pro cestujícího to znamená lepší plánování návazností, menší riziko zpoždění nebo přesnější informace o provozu. Pro řidiče zase méně rizikovou a plynulejší dopravu.

Existují už příklady reálného nasazení těchto nových technologií?
Ano, ale je potřeba rozlišit různé typy výsledků. U některých, například u řešení poskytujících informace o obsazenosti vozidel hromadné dopravy nebo o vytížení infrastruktury, už můžeme mluvit o praktickém využití nebo o navazujícím aplikačním vývoji směrem ke komerčnímu uplatnění. U jiných, zejména u bezpečnostně kritických systémů, je cesta k plnému provoznímu nasazení delší, protože musí projít ověřením, validací, standardizací a certifikací. Konkrétně výsledky v oblasti bezpečné lokalizace vlaků pomocí družicových systémů se dále využily v mezinárodních aktivitách zaměřených na zapojení evropské družicové navigace do systému ERTMS. To je typický příklad technologie, která se nemůže zavést ze dne na den, ale kde projekt přispěl k metodám, požadavkům a postupům, které jsou pro budoucí nasazení nezbytné.

Co evropský projekt přinesl samotné Univerzitě Pardubice?
Projekt především zvýšil výzkumné kapacity ve směrech, které jsou pro naši univerzitu dlouhodobě důležité, tedy v oblasti dopravních technologií, elektrotechniky, informatiky, lokalizačních a detekčních systémů, modelování dopravy a logistiky. Velmi důležitá byla také modernizace výzkumného zázemí Univerzity Pardubice. Díky projektu bylo možné pořídit specializované přístroje, měřicí techniku, software a další vybavení, jejichž získání by bylo bez této podpory mnohem obtížnější. Pořízená infrastruktura současně vytvořila lepší podmínky i pro další výzkum, pro spolupráci s firmami a také pro zapojení studentů a mladých výzkumníků. Projekt zároveň posílil vazby univerzity na aplikační sféru. Nešlo jen o jednorázovou spolupráci, ale o vytvoření vztahů, na kterých je možné stavět i po skončení projektu.

Pomáhá taková spolupráce rychlejšímu zavádění výsledků do praxe?
Ano, jednoznačně. Právě spolupráce s aplikační sférou je jedním z hlavních předpokladů, aby výsledky výzkumu nezůstaly pouze v odborných článcích nebo laboratorních prototypech. Firmy a instituce z praxe dokážou už během řešení projektu definovat, jaké parametry musí mít výsledné řešení, jaké jsou provozní limity, jaké normy nebo certifikační požadavky je nutné splnit a kde by se technologie mohla reálně uplatnit. Pro univerzitu je to velmi cenná zpětná vazba. Výzkumné týmy díky tomu neřeší problémy izolovaně, ale od začátku zvažují použitelnost technologií v konkrétním dopravním nebo logistickém prostředí.

Zdroj: denik.cz, redaktorka Eva Čepičková

Také letos vznikla na Fakultě elektrotechniky a informatiky řada kvalitních bakalářských a diplomových prací, které zaujaly svou odbornou úrovní, inovativním přístupem i praktickým přínosem. Při slavnostních bakalářských sponzích a inženýrských promocích proto byli oceněni autoři těch nejlepších.

Vedle Studentské ceny rektora a Ceny děkana FEI byly tradičně uděleny také ceny našich generálních partnerů ELDIS Pardubice, s.r.o. a RETIA, a.s. a hlavního partnera Foxconn CZ s.r.o.

Ocenění získali:

Studentská cena rektora I. stupně

• Ing. Jakub Graňák

Studentská cena rektora II. stupně

• Ing. Pavel Tlustoš
• Ing. Martin Seidl

Cena děkana FEI

• Bc. Libor Balabán
• Bc. Nicol Jachanová

Cena společnosti ELDIS Pardubice, s.r.o.

• Ing. Petr Bordovský
• Bc. Josef Adámek

Cena společnosti RETIA, a.s.

• Ing. Benjamín Šafář
• Bc. Radek Ott

Cena společnosti Foxconn CZ s.r.o.

• Ing. Tomáš Patzák
• Bc. Ondřej Jákl

Všem oceněným srdečně gratulujeme a přejeme mnoho dalších úspěchů v profesním i osobním životě. Zároveň děkujeme našim partnerům za dlouhodobou podporu talentovaných studentů a rozvoj technického vzdělávání.

Dne 26. června se uskutečnily slavnostní akademické obřady – bakalářská sponze a inženýrská promoce, během nichž naši absolventi převzali své diplomy a završili důležitou etapu studia. Atmosféru tohoto výjimečného dne si můžete připomenout ve fotogalerii.

Všem absolventkám a absolventům srdečně gratulujeme a přejeme mnoho úspěchů, inspirace i spokojenosti v profesním i osobním životě. Budeme rádi, když s Univerzitou Pardubice zůstanete i nadále v kontaktu prostřednictvím absolventského programu: https://absolventi.upce.cz/.

Bakalářské studijní programy:

Automatizace (prezenční i kombinovaná forma studia) 

Komunikační technika (prezenční i kombinovaná forma studia)         

Informační technologie (prezenční forma studia)       

Důležité termíny:        

Lhůta pro podání přihlášek ke studiu a uhrazení poplatku

10. srpna 2026

Termín konání přijímací zkoušky   

26. srpna 2026

Termín pro doložení elektronické konverze maturitního vysvědčení nejpozději

11. září 2026

Uchazeči budou na základě zaevidované přihlášky elektronickou formou informováni o průběhu přijímacího řízení a nejpozději 14 dní před konáním přijímací zkoušky obdrží pozvánku k přijímací zkoušce.

Fakulta elektrotechniky a informatiky | Studuj UPCE

E-Přihláška

Program zasedání:

1. Zahájení, jmenování skrutátorů.
2. Schválení programu zasedání.
3. Informace o činnosti předsednictva AS FEI.
4. Seznámení s výsledky voleb do Akademického senátu FEI.
5. Návrh rozpočtu FEI na rok 2026.
6. Projednání závažných změn ve studijních programech FEI. 
7. Různé.

Věda se dá poznávat jeden v laboratořích. To úspěšně potvrdil další ročník Vědecko-technického jarmarku Univerzity Pardubice, kdy Pernštýnské náměstí zaplnily desítky pokusů, hlavolamů, vědeckých stanovišť a aktivit pro děti. 

Popularizátorům ze všech sedmi fakult univerzity se podařilo vytvořit atraktivní program, který srozumitelnou a zábavnou formou přiblížil moderní technologie, přírodní vědy i technické obory. Jak funguje umělá inteligence? Co všechno dokážou mikroorganismy? A jakou cestu urazí bavlna, než se z ní stane tričko? Náměstí se proměnilo v otevřenou laboratoř plnou pokusů, objevů a interaktivních aktivit pro děti, školní skupiny i veřejnost. Program nabídnul například poznávání minulosti všemi smysly, cestu světem bankovek, pohled na Pardubický kraj z výšky nebo experimenty zaměřené na fyziku či fungování lidského zraku. Návštěvníci si vyzkoušeli také kreativní komunikaci prostřednictvím umění, seznámili se s požární ochranou nebo kreativně vyjádřili své pocity přes umění. 

Součástí letošního ročníku byly nově také partnerské organizace a spolky zaměřené na vzdělávání dětí a mládeže, které program rozšířily o logické hry, stavebnice či pohybové aktivity.

Foto: archiv UPCE, fotograf Adrián Zeiner; archiv MMP, fotograf Tomáš Kubelka 

Slavnostní inženýrská promoce absolventů studijních programů:

• Automatické řízení
• Informační technologie
• Komunikační a radarové systémy

a

Slavnostní bakalářská sponze absolventů studijních programů:

• Aplikovaná elektrotechnika
• Komunikační technika
• Webové technologie

se uskuteční v rámci jednoho obřadu dne 26. června 2026 v 10:30 hod. v Aule Arnošta z Pardubic. Sraz absolventů je z důvodu nácviku obřadu stanoven na9:30 hodin v posluchárně A1 univerzitní auly.

Slavnostní bakalářská sponze absolventů studijních programů:

• Automatizace
• Informační technologie

se uskuteční 26. června 2026 v 12:30 hod. v Aule Arnošta z Pardubic. 
Sraz absolventů je z důvodu nácviku obřadu stanoven na 11:30 hodin v posluchárně A1 univerzitní auly.

Organizační pokyny:

• Vstup na slavnostní obřad nebude umožněn pozdě příchozím a nevhodně oblečeným absolventům. Vyžaduje se společenský oděv a obuv.
• Záznam z obřadu a fotografie bude možné objednat přímo v den konání ve vestibulu auly.
• Rodiče a hosté budou mít přístup do auly 15 min. před zahájením obřadu a po zahájení musí setrvat na svých místech. S ohledem na slavnostní a důstojný charakter obřadu je třeba zvážit účast malých dětí, aby nedošlo k narušení průběhu obřadu. Slavnostní obřad potrvá přibližně 1 hodinu.

Vítězové dubnové výzvy Rozhýbejme univerzitu převzali ocenění. Nejúspěšnější sportovce jednotlivých kategorií při slavnostním setkání vyzdvihl rektor univerzity prof. Libor Čapek. Do šestého ročníku výzvy se zapojilo všech sedm fakult a rektorát. Akce se zúčastnil dosud nejvyšší počet účastníků, 1 153 studujících a zaměstnaných, kteří zaznamenali rekordních 115 984 kilometrů.

Nejlépe si letos opět vedla Fakulta chemicko-technologická, která v součtu zvítězila ve všech třech sledovaných aktivitách – v chůzi, běhu i cyklistice. Druhé místo obsadila Fakulta ekonomicko-správní, třetí skončila Dopravní fakulta Jana Pernera.

Mezi nejlepší účastníky výzvy v kategorii jednotlivců, zahrnující zaměstnané i studující, patřili Bc. Aneta Venclová z FES, která v chůzi zdolala 759 km, Bc. Renáta Čukanová z FChT s výkonem 471 km v běhu a prof. Radovan Soušek z DFJP, jenž na kole překonal 4 252 km.

Letos kromě pohybu lidé z univerzity také pomáhali. Prostřednictvím aplikace EPP od Nadace ČEZ zajistili šek na 150 tisíc korun pro kolegu, akademika a bývalého proděkana Fakulty filozofické - PhDr. Ivo Říhu, Ph.D., který trpí onemocněním ALS.

„Dřív by mě nenapadlo, že budu vypadat takhle. Kulturistika ze mě udělala jiného člověka,“ říká Matěj Kubelka. Student Fakulty elektrotechniky a informatiky si cílené formování těla zamiloval. Vyrýsované svalstvo jezdí předvádět i na soutěže. 

Matějova cesta za svaly začala kde jinde než v posilovně. Nejdřív tam jako doprovod chodíval se svými rodiči. Během střední školy mu přišlo smysluplnější trávit čas tam než se poflakovat někde po městě. „Vždycky jsem hodně sportoval a fotbal a parkour mi rozházely kolena. Přišel jsem do posilovny hledat tipy na kompenzační cviky a celkové zpevnění těla. Najednou už jsem neskákal po zdech, ale zvedal jsem čím dál těžší závaží v posilovně,“ líčí Matěj. A právě tam potkal kluka, co kulturistiku dělal, a řekl si, že to zkusí. A tím to všechno začalo. Příprava, tréninky, strava, psychika, objemová fáze a do toho odvracení jízlivých poznámek, že hazarduje se zdravím. Matěj se nedal a šel si za svým. Vloni bodoval na soutěži Mistrovství Moravy juniorů, na Mistrovství Čech mužů a neztratil se ani na Mistrovství České republiky juniorů. Letos zkoušel hned tři kategorie na Mistrovství Čech dorostu a juniorů v Kutné Hoře – Classic Physique, kulturistiku nad 77 kg a klasickou kulturistiku. Mezi konkurencí 84 soutěžících bral deváté, osmé a čtvrté místo, a k tomu další cenné zkušenosti. „Je potřeba makat dál,“ dodává nadšeně.

Jste v posilovně víc než doma nebo ve škole?

Mívám to vyrovnané, ale když jsem kombinoval vícero sportů, měl jsem i 13, 14 tréninků týdně, a to už bylo hodně náročné. Někdy jsem potřeboval, aby měl den víc než 24 hodin (smích). Teď už to tak nedělám a soustředím se na kulturistiku. V závěru kulturistické přípravy se dostanu maximálně na šest tréninků v týdnu. 

Co vás na kulturistice baví?

Baví mě forma sebeprezentace, kterou umožňuje. Vzhled člověka, ladnost pohybů, tvrdost svalů i svalový rozvoj, kterého člověk dokáže za určitý čas dosáhnout. To, jak člověk dokáže formovat svoje tělo, je až neskutečné. 

Co je vlastně cílem kulturistiky?

Je to sportovní disciplína, ve které jde o to mít esteticky ideální, maximálně osvalené a vyrýsované tělo. A docílíte toho správným silovým tréninkem, specifickou stravou a pravidelnou regenerací. 

Jaká kategorie vás zaujala?

Začínal jsem v kategorii Men′s Physique. Je lehčí a přirovnal bych ji k mužské plážové postavě. Na sobě jsem měl delší plavkové kraťasy, což bylo pro začátek fajn. Asi po dvou letech jsem si řekl, že zkusím tu surovější kulturistiku. A tam už jsem musel obléknout soutěžní plavky, taková malá tanga…

Styděl jste se, když jste je měl poprvé?

Přechod do malých plavek mě z počátku děsil, ale po hodinách trénování v nich jsem si na ně zvykl a na závodní stage jsem se postavil s nulovým studem.

Soutěžící jsou vždycky hodně opálení, chodíte do solária?

Před prvními závody mi solárium doporučili navštěvovat. Ale po první zkušenosti se závodní barvou jsem zjistil, že další návštěva už není potřeba. Barva totiž zařídí, co má. Je navržená tak, aby fungovala pod světly a zvýraznila detaily svalů.

Musíte si tělo také holit?

Pravidlo o tom, že soutěžící musí být oholený, není. Na druhou stranu je to žádoucí. Chlupy rozmazávají linie svalů, zakrývají vyrýsování a zkreslují práci s barvou a světlem. A týká se to všech partií – nohou, rukou, hrudníku, zad i břicha. Hladká pokožka je lepší i kvůli nanášení barvy.

Co porotu zajímá nejvíc?

Podle kategorie se většinou hodnotí stavba těla, tvrdost svalů a jejich připravenost. Zohledňuje se, kolik procent tuku člověk má. A také se řeší třeba to, jak je daný sval žílovaný.

Co se děje před nástupem na pódium?

Vrcholí poslední přípravy. Dostávám ještě pokyny od trenéra, udělám pár kliků a pumpuju svaly, kontroluju postoj. Nádech – výdech a jde se nahoru. Teprve tam se ukáže, jestli měsíce disciplíny a dřiny stály za to.  Já se nahoru vždycky těším.

Nejste nervózní?

Už nejsem. Chodím si to tam užít, protože se můžu fakt předvést. Nastupuju spolu s ostatními soutěžícími dané kategorie. Poté nás porovnávají v pěticích a následně se v rámci semifinále dělají takzvané callouty, což znamená, že se volají závodníci ve skupinách po pěti (1–5, 6–10 atd.). Ve finále je na řadě přednes volné sestavy, kde závodník pózuje na hudbu dle vlastního výběru zhruba jednu minutu, a pak se ještě přechází na porovnání finalistů.

Máte tam čas na něco myslet?

Ani ne. Jsem maximálně koncentrovaný. Míří na mě reflektory, které mě mají co nejlépe nasvítit, a mám lehkou mlhu před očima. Jsem rád, že vůbec vidím rozhodčí, na které se v průběhu svého přednesu soustředím nejvíc a jsem s nimi v očním kontaktu.

Trénujete si jednotlivé pózy před zrcadlem?

Před zrcadlo chodím každý den. Fotky posílám i trenérovi, aby moje pózy zhodnotil. Pak je ladíme během osobního tréninku. Ale je důležité zkoušet si držení těla hlavně mimo zrcadlo. Když vstupuju na stage, kde žádné zrcadlo není, musím mít natrénováno hlavně bez něj. Pak už vím, jak se do které pozice dostanu a vypadám v ní nejlépe. Musím, říct, že fáze „učím se pózovat“ byla nejhorší. To, že pak vylezu na pódium, je už to nejmenší (smích).

Nechytají vás při pózování křeče?

Křeče mě chytají, ale není to pravidlo. Vždy záleží na tom, jak má závodník natrénováno, zda dobře solil či pil. Práce s dechem je náročná a jak držíte svaly zatnuté, rychle se okysličují. Pokud na to nejsou zvyklé, začnete se potit a klepat a prozradí, že nejste trénovaný. 

Jak tenhle sport vnímají vaši kamarádi?

Kámoši si mě spíš dobírají. Jestli dneska budu zase cvičit, jestli už jsem se najedl… Tohle popichování i kritiku jsem se naučil už nevnímat. Chápou mě a moje rozhodnutí dělat kulturistiku respektují. Už se mi několikrát stalo, že kluci, kteří z toho nejdřív měli srandu, za mnou přišli a vyzvídali: Hele, já bych to chtěl vyzkoušet a ty už se v tom orientuješ? Myslíš, že bys mi pomohl? A třeba se potom tomu i chvilku věnovali.

Co vás ještě letos čeká?

Letos plánuju nejdelší soutěžní přípravu. Vždycky jsem podstoupil maximálně tři soutěže, teď bych se chtěl dostat na pět soutěží. Ale jsou i závodníci, kteří jsou schopni během jediného víkendu dát dva závody. Kulturistika není o tom, jak silné tělo člověk má, ale spíš jak všechno dokáže zvládnout v hlavě.

Jak to myslíte?

Je důležité být na kulturistiku připravený také mentálně. Je o velkém odříkání, musíte být k sobě hodně tvrdý a plnit plán, který vás k vašemu cíli dostane. 

Máte nějaký cíl do budoucna?

V kulturistice je mým aktuálním snem podívat se v poslední juniorské sezóně na mistrovství Evropy do Španělska. Samozřejmě je to velký cíl, ale mezi ty malé rozhodně patří se každým rokem zlepšovat.

TEXT Zuzana Paulusová : FOTO Archiv Matěje Kubelky

Tento text najdete v exkluzivním vydání časopisu Univerzity Pardubice MY UPCE, vydání č. 117 z května 2026, v tištěné i on-line podobě.

Ve čtvrtek 21. května 2026 přivítala naše fakulta žáky 1. ročníků VOŠ, SPŠ a JŠ Kutná Hora, kteří si na jeden den mohli vyzkoušet, jaké je to být vysokoškolákem na FEI UPCE.

Během úvodního programu se žáci dozvěděli více o fakultě, možnostech studia i studentském životě. Následně se přesunuli do jednotlivých učeben a laboratoří, kde na ně čekaly praktické ukázky z různých oblastí výuky.

Program nabídl pestrý průřez studiem na FEI – od robotiky a moderních technologií až po databázové systémy a informatiku. Žáci si mohli některé technologie sami vyzkoušet, nahlédnout do práce v laboratořích a získat představu o tom, co je může během vysokoškolského studia čekat.

Návštěva proběhla v přátelské atmosféře a věříme, že pro mnohé žáky byla inspirací při rozhodování o jejich budoucím studiu.