Kampus Univerzity Pardubice v Polabinách si během minulého roku připsal další zajímavost. Každá fakulta získala nové výrazné označení. Unikátní rámy jsou součástí rozvojového plánu Univerzity Pardubice a jejich provedení navrhl architektonický ateliér. Navíc nabízejí hned několik funkcí.

Orientační

Dřevěné rámy tvoří orientační body s označením jednotlivých fakult. „Doposud chybělo viditelnější označení. Každý kolemjdoucí teď bude na první dobrou vědět, že prochází kampusem univerzity a jaká fakulta se nachází v jeho blízkosti,“ říká kvestor Univerzity Pardubice Petr Gabriel. Ke čtveřici rámů označujících Fakultu chemicko-technologickou (FChT), Dopravní fakultu Jana Pernera (DFJP), Fakultu ekonomicko-správní (FES) a Fakultu filozofickou (FF) přibude v dalších měsících rám s názvem univerzity, který vyroste v těsné blízkosti auly a budovaného dopravního terminálu. Každý z rámů je originál, liší se velikostí i vnitřním vybavením. Rám FChT zdobí letopočet 1950, který odkazuje na rok vzniku vysoké školy v Pardubicích, rám FF symbolizuje dialog a má jako jediný dvě lavičky proti sobě, v rámu FES je zakomponován sloupcový graf. Za rámem DFJP ztvárnil postavy představující pohyb známý výtvarník Pavel Koutský.

Selfie prostor

Studenti si mohou z nových prvků v kampusu vytvořit také fotorámy. Mají tak možnost zachytit okamžiky strávené se spolužáky v kampusu nebo si zvěčnit vzpomínku na den, kdy si domů odnesli svůj diplom. S deskami se mohou vyfotit nejen před univerzitní aulou, ale i ve stylovém rámu přímo pod názvem své fakulty. A vejdou se tam i se všemi rodiči, babičkami, tetičkami nebo kamarády. Svá selfíčka pak mohou sdílet na sociálních sítích a přiložit k nim #upce, nebo rovnou označit univerzitní účty @upce_cz.

Chill-out zóna

Rám mohou využít také v průběhu semestru studenti v pauzách mezi přednáškami, k diskusím nebo jen tak k setkávání, odpočinku a času na svačinu nebo chatování. Také je to prvek, který může sloužit jako „meeting point“. Univerzita díky rámům navíc získala čtyři nová místa, na nichž lze uspořádat drobné akce. Třeba rám před Fakultou chemicko-technologickou si letos vybrali snoubenci pro svůj nejdůležitější den. Historicky poprvé kampus zažil svatbu, při níž si řekli své „ano“ naši absolventi a současní zaměstnanci univerzity.

Udržitelnost

Dřevěné konstrukce, které ladí k moderním lavičkám, lehátkům i prostorovým venkovním květináčům, poukazují na snahu univerzity o udržitelnost. Navíc vytvářejí dobré podmínky pro to, aby to v kampusu ještě více ožilo. Učit se i relaxovat tak mohou studenti nyní společně na čerstvém vzduchu, v blízkosti stromů a květin.

Tento text najdete v exkluzivním vydání časopisu Univerzity Pardubice MY UPCE, v tištěné i on-line podobě. 

Jaké smysly odpovídající schopnostem člověka, zvířat či rostlin mají stroje? To jste se od nás mohli dozvědět v pátek 30. 9. na akci Noc vědců.

Některé smysly strojů jsou v určitých ohledech dokonalejší než u lidí. Například zrak stroje je díky pokročilým kamerovým systémům a následnému zpracování obrazu velmi dokonalý. Podobně je na tom sluch stroje nebo vnímání pohybu a vibrací. Pomocí čidel tlaku mohou mít stroje i hmat, ovšem člověku se zatím nevyrovnají. Naopak čich nebo chuť jsou smysly u strojů úzce specializované na spolehlivou detekci jednotlivých látek.

Na Noci vědců si malí i velcí návštěvníci nejprve mohli vyzkoušet kamerové systémy sloužící jako zrak stroje: kameru ve viditelném spektru s detekcí tváří, kameru v blízké infračervené oblasti, hloubkovou kameru a termokameru. Další smysly byly prezentovány na senzorech pro sluch stroje.

Jsme moc rádi za hojnou účast a těšíme se s novou ukázkou zase za rok!

Na celoevropskou akci Noc vědců na Univerzitě Pardubice dorazil rekordní počet návštěvníků. Tradiční akce v kampusu se letos zúčastnilo 2 000 lidí.   

Molekulární gastronomie a pokusy přímo v chemických laboratořích, kreativní jedlé umění s restaurátory, zdravotnický test čichu a zraku v 3D brýlích. Program se nesl v souladu s letošním tématem Všemi smysly a bavil nejen rodiny s dětmi, ale i všechny nadšence vědy a zákonitostí přírody.

Atraktivní aktivity probíhaly v prostorách Fakulty chemicko-technologické a částečně na Dopravní fakultě Jana Pernera v podání popularizátorů vědy ze všech sedmi fakult univerzity. Zájemci se také dozvěděli, jak je to se smysly strojů nebo jaké je to být netopýrem.

Veřejnost měla možnost navštívit železniční dopravní sál, centrální dispečerské pracoviště nebo vědeckou show Michaela Londesborougha. Nechyběla ani soutěž o speciální ceny Noci vědců.

Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se opět za rok touto dobou!

---

Zúčastnili jste se Noci vědců na UPCE? Dejte nám vědět, jak se vám líbil letošní program. 

Statistiky Noci Vědců na UPCE

•  2 000 návštěvníků
• 1200 indexů pro malé vědce
• 15 kg snězeného fondánu
• 20 l džusu = 500 disco drinků
• 20 l kapalného dusíku
• 16 kg suchého ledu
• 200 kopečků zmrzliny
• 250 vyrobených kaleidoskopů
• 800 střel vystřelených ze vzdušného děla
• 120 hořících rukou
• 2 km naběhané na 20 m překážkové dráze

„Projekt SCIENCzEch 22-23 je přidruženou akcí MSCA a Evropské občanské iniciativy podpořené programem Marie Skłodowska Curie actions. Výzva: HORIZON-MSCA-2022-CITIZENS-01 (Marie Skłodowska-Curie actions European Researchers' Night 2022-2023).“

Akce byla podpořena z prostředků statutárního mšsta Pardubice a Pardubického kraje. 

Celoevropskou akci Noc vědců bude opět hostit Univerzita Pardubice. Tradiční akce se tentokrát ponese v souladu s letošním tématem Všemi smysly. Pro rodiny s dětmi, ale i pro všechny nadšence vědy a zákonitostí přírody, se otevře v pátek 30. září kampus univerzity.

Molekulární gastronomie a pokusy přímo v chemických laboratořích, kreativní jedlé umění s restaurátory, zdravotnický test čichu a zraku v 3D brýlích. To vše čeká návštěvníky od 16 do 22 hodin v prostorách Fakulty chemicko-technologické a částečně na Dopravní fakultě Jana Pernera. V atraktivním programu popularizátorů vědy ze všech sedmi fakult univerzity se zájemci dozví také, jak je to se smysly strojů nebo jaké je to být netopýrem.

Přes registraci bude mít veřejnost znovu možnost navštívit železniční dopravní sál, centrální dispečerské pracoviště nebo vědeckou show Michaela Londesborougha. Chybět nebude soutěž o speciální ceny Noci vědců.

Vstup na akci je zdarma. Návštěvníci akce mohou využít také okružní autobusovou linku, která je dopraví přímo do kampusu Univerzity Pardubice.

Informace o akci lze najít také na webu https://www.upce.cz/program nebo v univerzitní facebookové události. Program všech akcí v republice je možné zdarma stáhnout v mobilní aplikaci Noc vědců na Google Play.

Noc vědců vznikla z podnětu Evropské komise v roce 2005. Akce má bořit mýty o vědě i vědcích a ukázat, že věda může být také velmi zábavná a vědci jsou lidé, kteří ji dokáží poutavě představit dětem i dospělým.

Pardubice 26. září 2022

Mgr. Martina Macková
vedoucí Oddělení propagace a vnějších vztahů Univerzity Pardubice

Takový byl Příliv! Začátek nového semestru jako studentská party. 

Zábava, živá hudba, užitečné informace, spolky, sportovní soutěže přímo v kampusu. Studenti Univerzity Pardubice se bavili celé odpoledne do pozdních hodin během tradiční univerzitní akce Příliv. 

Večer zakončila už podruhé pardubická skupina Vypsaná fixa, která kdysi začínala zkoušet právě na kolejích. Nový akademický rok začal na většině ze 7 fakult Univerzity Pardubice tento týden, zcela nově nastoupilo bezmála 3 tisíce vysokoškoláků.

Vážené studentky, vážení studenti,
vážené kolegyně, vážení kolegové,

tento týden zahajujeme na většině fakult nový akademický rok 2022/2023. Rád bych vás všechny pozdravil a přivítal na naší Univerzitě Pardubice.

Chtěl bych ocenit nasazení všech zaměstnanců univerzity, které vede k tomu, že studenti mají v silné konkurenci dalších vysokých škol zájem studovat právě v některém z námi nabízených studijních programů. Všem studentům bych chtěl popřát, aby na naší univerzitě prožili další zajímavý a  inspirativní rok. Pevně věřím, že čas strávený v posluchárnách, učebnách praktické výuky nebo v univerzitní knihovně bude účelně vynaložený, a že nově získané znalosti a osvojené dovednosti v budoucnu přispějí k uplatnění našich absolventů na trhu práce.

Rád bych mezi námi přivítal nové studentky a studenty, nové kolegyně a kolegy, akademické pracovníky a další zaměstnance. Věřím, že tito všichni přispějí k rozvoji naší univerzity. Život v univerzitním prostředí s sebou přináší celou řadu příležitostí v rovině vzdělání, ale také v dalších stránkách života naší akademické obce.

Seznámit se s prostředím kampusu, s možnostmi, které univerzita nabízí, se svými kolegy a dalšími členy naší univerzitní komunity vám nabídla tradiční tradiční akce Příliv.

Všem studentkám, studentům, kolegyním, kolegům a zaměstnancům Univerzity Pardubice přeji úspěšný akademický rok.

Těším se na vzájemné setkávání a spolupráci s vámi.

Váš rektor

prof. Ing. Libor Čapek, Ph.D.

Pokud Vás baví IT, nenechte si ujít blížící se konferenci Funovation Con22, jejímž tématem je právě Zábava & Inovace v IT. 

Těšit se můžete na populární speakery z oblasti improvizace, umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti a geografických informačních systémů, a to vše za zvuků jazzové improvizace. Moderátorem konference bude Martin Vasquez, mistr improvizace, kouč a mentor, který připravuje řečníky v rámci TEDX Pragues na jejich vystoupení. 

Akce se uskuteční v úterý 4. října od 14h v univerzitní aule. Následovat bude after party ve studentském klubu Áčko.

Bližší informace o programu získáte na webu https://www.foxconn.cz/funovation22, kde se rovnou můžete zaregistrovat.

Univerzita Pardubice se řadí mezi lídry v oblasti využití datové analytiky na veřejných vysokých školách v České republice. Už loni sdílela zkušenosti v rámci projektu Digitální univerzita, který realizuje společnost Microsoft. Tento měsíc uspořádala konferenci Datová analytika jako základ digitální transformace univerzit.

Konference se zabývala využitím digitálních datových technologií na českých univerzitách s důrazem na datové sklady, na ně navázaný reporting, analýzy a prediktivní modely. Zabývala se také aktuálními otázkami souvisejícími s digitalizací státní správy. O své zkušenosti s digitalizací se podělily nejen univerzity, ale také zástupci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) nebo společnost Microsoft. 

Panelovou diskusi na konferenci moderoval rektor Univerzity Pardubice prof. Ing. Libor Čapek, Ph.D. a účastnili se jí zástupci managementu českých veřejných vysokých škol i MŠMT. O tom, že je téma pro české vysoké školy aktuální, potvrdilo i velké množství dotazů v diskuzi.

Univerzita Pardubice jako organizátor prestižní konference navazuje na své aktivity z minulého roku. Jejich součástí byla např. přednáška na konferenci Dny vzdělávací činnosti (pořadatel MŠMT) nebo zapojení do projektu Digitální univerzita společnosti Microsoft.

Konference na Univerzitě Pardubice proběhla pod oficiální záštitou MŠMT a na organizaci se podílely také společnosti Microsoft Česká republika a dolphin consulting a.s.

Angličtináři byli desetiletí zvyklí učit žáky a studenty, že hlavou Spojeného království je královna Alžběta II. Nyní se učebnice přepíšou, svět vstupuje do nové éry. „Britové na trůnu jiného panovníka ve velké většině nezažili a úmrtí Alžběty II. tak pro ně znamená velký předěl. Určitě se bude říkat: ‚To se stalo ještě za královny Alžběty…‘,“ domnívá se Olga Roebuck, vedoucí Katedry anglistiky a amerikanistiky Univerzity Pardubice.

Co znamenala královna Alžbeta II. pro Spojené království?

Jak již bylo za tu krátkou dobu od jejího úmrtí mnohokrát zdůrazněno, byla především velkým symbolem stability. Nová britská premiérka, Liz Trussová, dokonce použila až biblické přirovnání ke skále, na které současná Británie stála. V průběhu své vlády se od počátku snažila navázat na svého otce, Jiřího VI. a stát při Britech v dobách dobrých i zlých. V mnoha ohledech tak symbolizovala vlastnosti, které až stereotypně považujeme za britské: klid, distingovanost, smysl pro povinnost a schopnost překonávat těžkosti, jako kdyby se nic nedělo.

Vládla 70 let. Jakými klíčovými událostmi království provedla?

Již v době nástupu na trůn v roce 1953 k ní národ vzhlížel jako k symbolu. Británie se těžce vzpamatovávala z 2. světové války a kromě zdevastovaných průmyslových oblastí se potýkala s přetrvávajícím přídělovým systémem a dalšími ekonomickými dopady poválečné rekonstrukce. Mladá, krásná a šťastná královna uprostřed toho zářila jako drahocenný šperk, což můžeme nakonec slyšet i v autentickém komentáři v televizním přenosu z její korunovace. Jistě zásadní událostí byla pro Británii i divoká 60. léta, kdy tato země udávala celosvětový tón v oblasti populární kultury a členové královské rodiny nezůstávali tohoto dění stranou. A tak mohl John Lennon na jednom koncertu Beatles vyzvat fanoušky, aby do rytmu tleskali a ti v lóžích „chrastili svými šperky“. Nelze nezmínit ani hospodářskou krizi 70. a 80. let a následnou hospodářskou transformaci vedenou tehdejší premiérkou Margaret Thatcherovou. Na konci 90. let byl jistě zásadní a pozitivní zprávou mírový proces v Severním Irsku, završený podepsáním mírové dohody. V neposlední řadě je třeba zmínit i covidovou pandemii, která ve své první vlně Británii těžce zasáhla. A právě v této situaci se Alžběta II. ukázala jako historická osobnost. Ve svém mimořádném projevu k Britům nejen poděkovala všem, kteří nasazovali své životy a drželi zemi jakžtakž v provozu, ale vzpomínkou na své dětství a dobu evakuace, která tehdy rozdělovala rodiny, nabídla paralelu z vlastního života a dala všem naději, že i tato situace se dá zvládnout.

Zpráva nezasáhla jen Spojené království, ale celý svět. Čím si královna získala takovou oblibu napříč kontinenty?

Kromě toho, že byla hlavou Commonwealthu a oficiální hlavou celé řady států, to určitě bylo díky tomu, že i přes hradbu přísného protokolu zůstávala autentická. Stačí se podívat na reakce celé řady státníků i obyčejných lidí, kteří na ni vzpomínají jako na blízkého člověka (např. kanadský premiér Justin Trudeau). Mnoho lidí má na ni vzpomínky, které se pojí s jejich osobními životy. Úmrtí britské královny se tak globálně stává jakousi osobní ztrátou.

Jak ji vnímali Britové?

Pro Brity byla jedním ze základních kamenů jejich identity. Troufám si tvrdit, že její smrt zasáhla jak příznivce, tak odpůrce monarchie. Britové na trůnu jiného panovníka ve velké většině nezažili a úmrtí Alžběty II. tak pro ně znamená velký předěl. Je to konec jedné éry a určitě se bude říkat: „To se stalo ještě za královny Alžběty…“. Její historická role bude jistě zhodnocena s odstupem a bez nostalgie, která se většiny z nás nyní zmocňuje. Faktem ale zůstává, že pro svou královskou roli žila obdivuhodně.

Jaká byla Alžbeta, když nebyla královnou, ale matkou, babičkou, ženou?

Alžběta byla od dětství vychovávaná jako následnice a pro tuto roli byla připravovaná, královnou byla rozhodně na prvním místě. V soukromém životě měla obrovské štěstí v podobě požehnaného a láskyplného manželství. Je o ní také známo, že milovala jízdu na koni a byla vynikající jezdkyní v dámském sedle. Jakkoliv ji mnohé, zejména bulvární, noviny kritizovaly, že veřejně nedává příliš najevo city ke svým blízkým, byla ke své rodině velmi citlivá.

Prolomila někdy nějaká tabu týkající se monarchie?

V 60. letech podlehla tlaku populárních médií a nechala o soukromém životě královské rodiny natočit film, který způsobil jisté kontroverze. Jinak se vždy přísně držela toho, co jí role královny nařizovala.

Změní úmrtí Alžběty II. pohled na královskou rodinu?

Pohled na královskou rodinu se určitě změní za vlády nového krále. Karel III. má na jednu stranu potenciál stát se progresivním panovníkem, protože se zajímá a je aktivně činný v zásadních oblastech, jako je ochrana přírody a ochrana kulturního dědictví. Je to vzdělaný a zkušený člověk. Otázkou zůstává, jak bude všeobecně Brity přijat. Koneckonců, jsou zvyklí ho vnímat v pozici následníka. Takže uvidíme.

Každý, kdo se učil angličtinu, v reáliích narazil na královnu Alžbětu II. I pro anglické pedagogy přichází velká změna. Budou se přepisovat učebnice…

Změna je to obrovská a učebnice se přepisují pořád. Právě i proto, že angličtina je globální jazyk a anglická kultura je tak do jisté míry kulturou globální, dotýká se tato ztráta tolika lidí.

Jak zpráva zasáhla Vás osobně?

Je to pro mne smutná zpráva z důvodů, které jsem již popsala, ale i proto, že jsem měla to štěstí královnu Alžbětu II. vidět při její návštěvě v Brně v roce 1996. Stála jsem tehdy na přecpaném náměstí a když se na balkóně nové radnice objevila královna ve společnosti Václava Havla, byl to zážitek. Dodnes to pro mne symbolizuje pocit svobody a rozletu, který moje generace zažívala v 90. letech. Kromě toho, můj muž je Angličan a přesto, že již přes 30 let žije v Čechách a většinu politických událostí v Británii vnímá s odstupem, úmrtí královny je pro něj také osobní. Jako by se zavřely další dveře domů, do Anglie, kterou znal.

Mgr. Olga Roebuck, Ph.D., M. Litt., Fakulta filozofická, Katedra anglistiky a amerikanistiky

Na Univerzitě Pardubice studuje přibližně sedm tisíc studentů. V současné době nabízí přibližně 180 možností studia v různých programech na sedmi fakultách různých směrů.

Mezi fakulty Univerzity Pardubice patří Fakulta chemicko-technologická, Dopravní fakulta Jana Pernera, Fakulta ekonomicko-správní, Fakulta elektrotechniky a informatiky, Fakulta

filozofická, Fakulta restaurování a Fakulta zdravotnických studií. „Různorodost nabídky studia je zajímavá, protože u nás studují chemici, zdravotníci, dopravní experti, ekonomové,restaurátoři, elektro a IT specialisté, historici a filozofové,“ uvedla vedoucí Oddělení propagace a vnějších vztahů Martina Macková. Univerzita Pardubice má na svých kolejích k dispozici 1 300 lůžek, která jsou obsazená. Mnozí studenti bydlí v pronájmech nebo dojíždí. „Zájem o bydlení na kolejích ještě vzrostl po období pandemie, kdy univerzita poskytovala studentům pro období online výuky slevy a další výhody. Na zájmu se projevil i růst cen pronájmů,“ sdělila Macková.

Studenti Univerzity Pardubice jsou z celé ČR – a samozřejmě i ze zahraničí. „Nabízíme jako jediní fakultu se zaměřením na dopravu nebo také obory na Fakultě restaurování, které přitahují zájem uchazečů i mimo východočeský region. Studenti k nám míří také za kvalitním a tradičním studiem chemie. Velmi žádané je v posledních třech letech studium na Fakultě ekonomicko-správní nebo Fakultě zdravotnických studií. Nejvíce studentů ale stále máme z krajů  - Pardubický, Královéhradecký a Středočeský,“ řekla Macková. Zajímavostí a novinkou pro nadcházející akademický rok je studijní program Digitální podnikání na Fakultě ekonomicko správní, který univerzita nabídla až v červnu a je o něj velký zájem. Anebo studium v anglickém programu na Dopravní fakultě Jana Pernera Transport Operations Management, který se otevře v akademickém roce 2023/24. Pandemie nemoci covid-19 ovlivnila příjezdy a odjezdy studentů v rámci zahraničních výměnných programů Erasmus. „Studenti, kteří vyjeli nebo přijeli na tyto pobyty, museli respektovat omezení, tedy například i online výuku a uzavření škol. Nyní již nabízíme studentům výjezdy jako před pandemií. Ve startujícím akademickém roce podle našich dosavadních čísel a odhadu vyjede nastudijní pobyty a praktické stáže více než 120 studentů do 22 zemí. Přesná čísla zatím nemáme, protože probíhá přihlašování. Jen v zimním semestru přijede na Univerzitu Pardubice přes program Erasmus 74 zahraničních studentů z 18 zemí,“ řekla Macková.

Univerzita dlouhodobě spolupracuje s Pardubickým krajem na několika úrovních. „Kraj například každoročně podporuje popularizační akce univerzity, které mohou podnítit zájem žáků o studium a o vědu. Univerzita se účastní krajských akcí, jako je například Den Pardubického kraje. Spolupracujeme také v rámci projektu Parádní kraj. Komunikujeme ohledně výstavby Fakulty zdravotnických studií v areálu bývalé Tesly nebo výuky vázané na krajskou nemocnici apod. Univerzita Pardubice je jedním z největších zaměstnavatelů v kraji s 1 200 zaměstnanci a také jedinou vysokou školou, proto je komunikace a spolupráce naprosto nezbytná,“ řekla Macková.

Univerzita se zapojila také do pomoci ukrajinským uprchlíkům, kteří utíkají před válkou, a dala k dispozici svoji budovu v kampusu pro jejich ubytování, Tu budou obývat do konce roku. Zároveň Jazykové centrum univerzity spustilo i přes prázdniny jazykové kurzy pro běžence i ve spolupráci s Úřadem práce tak, aby mohli uprchlíci co nejdříve získat práci. Jazykové kurzy od prvních okamžiků uprchlické vlny nabízí také akademici z Fakulty filozofické. „Univerzita dala svůj postoj najevo bezprostředně po vypuknutí války na Ukrajině a v kampusu jsou stále vidět ukrajinské vlajky nebo tabulka vzkazů. Logo univerzity se přebarvilo jako symbol solidarity s napadenou zemí do barev její vlajky.

V aule proběhl koncert na podporu Ukrajiny a mnozí studenti i zaměstnanci pomáhali a pomáhají rodinám nebo ve sbírkách. Sociální sítě univerzity přinesly seriál příběhů ukrajinských i ruských studentů, univerzita je finančně podpořila a vypsala také sbírku,“ dodala Macková.

Na Univerzitě Pardubice studuje přibližně sedm tisíc studentů. V současné době nabízí přibližně 180 možností studia v různých programech na sedmi fakultách různých směrů. Univerzita vzdělává studenty z celé země.

Článek je se svolením převzatý z MF DNES, magazín special.