Vážení zájemci o studium,

děkan Fakulty elektrotechniky a informatiky prodlužuje termín pro podání přihlášek do 2. kola přijímacího řízení do bakalářských oborů:

Informační technologie

Řízení procesů

a zároveň do 1. kola přijímacího řízení do nového studijního programu:

Aplikovaná elektrotechnika

Přihlášky můžete podávat do 29. 8. 2019.

Přihlášky ke studiu lze podávat osobně na studijním oddělení fakulty nebo na standardním formuláři (tiskopis SEVT) na adresu: Univerzita Pardubice, Fakulta elektrotechniky a informatiky, Studentská 95, 532 10 Pardubice. K přihlášce je třeba přiložit doklad o zaplacení poplatku za přijímací řízení.

Poplatek za přijímací řízení činí 500,- Kč.

Poplatek se poukazuje na účet Univerzity Pardubice:
název a sídlo peněžního ústavu: Komerční banka Pardubice
číslo účtu: 37030561/0100
variabilní symbol: 6920
specifický symbol: rodné číslo uchazeče (u papírové přihlášky)
spojová pošta: Pardubice 530 02

Poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením je nevratný.

Pro přijímací řízení zůstávají v platnosti směrnice FEI  Pravidla pro přijímací řízení do 1. ročníku bakalářských a navazujících magisterských studijních programů 2019/2020.

(https://fei.upce.cz/fei/deska/prijimaci-rizeni.html)

Co účastníkům dal Erasmus+? 

• Více než 70 % si po návratu lépe uvědomuje, čemu se chtějí v profesním životě věnovat
• 80 % získalo zaměstnání do tří měsíců po získání diplomu
• Přes 90 % se lépe naučilo pracovat s lidmi z jiných kultur a cítí se Evropany

Program Erasmus+ zvyšuje úspěšnost studentů v osobním i profesním životě a pomáhá vysokým školám více inovovat. Vyplývá to ze dvou nových nezávislých studií, které zveřejnila Evropská komise.

Obě rozsáhlé studie, založené na hodnocení a připomínkách téměř 77 000 studentů a vysokoškolských pracovníků a více než 500 organizací, měřily a analyzovaly přínos programu pro jeho hlavní účastníky. Z výsledků je patrné, že díky Erasmu+ jsou mladí lidé v Evropě více připraveni na novou digitální éru a umí se lépe prosadit v budoucím pracovním životě. Program má také pozitivní vliv na vysoké školy, které díky němu více inovují, intenzivněji se zapojují do mezinárodních projektů a lépe reagují na potřeby pracovního trhu.

Závěry studií s potěšením komentuje komisař pro vzdělávání, kulturu, mládež a sport Tibor Navracsics: „Je úžasné pozorovat, jak se mladí lidé, kteří programem prošli, dokážou úspěšně pohybovat na moderním trhu práce a v rozmanitější společnosti. Absolventi Erasmu+ se cítí být lépe připraveni na nové výzvy, mají lepší profesní vyhlídky a více si uvědomují, co jim Evropská unie v každodenním životě přináší. Vysoké školy zapojené do tohoto programu se vyznačují nejen větší otevřeností světu, ale ze své pozice mohou také lépe reagovat na potřeby pracovního trhu.“

Studie ukázaly především toto:

• Erasmus+ pomáhá studentům s profesní orientací a pomáhá jim rychleji získat práci.

Více než 70 % studentů, kteří se programu zúčastnili, si podle svých slov lépe uvědomuje, čemu se chce po návratu ze zahraničí ve své budoucí pracovní kariéře věnovat. Zkušenosti odjinud těmto studentům také umožňují přehodnotit svá studia tak, aby více odpovídala jejich ambicím. Ze studie zkoumající vliv Erasmu+ na vysokoškolské vzdělávání také vyplynulo, že 80 % absolventů bylo zaměstnáno do tří měsíců od získání diplomu a 72 % absolventů považuje zahraniční zkušenosti za faktor, který jim pomohl získat první práci. Devět z deseti absolventů programu Erasmus+ uvedlo, že dovednosti a zkušenosti získané v cizině uplatňuje v každodenní práci. Program řeší nesoulad mezi požadovanými a nabízenými schopnostmi tím, že se soustředí na rozvoj „měkkých“ a mezioborových dovedností, které zaměstnavatelé potřebují.

• Erasmus+ zesiluje pocit přináležitosti k Evropě

Přes 90 % studentů, kteří se do programu zapojili, se také naučilo lépe pracovat a spolupracovat s lidmi z jiných kultur a cítí se být Evropany. Nejsilněji se tento výsledek programu projevuje u studentů, kteří před jeho absolvováním nebyli o smyslu EU příliš přesvědčeni, a u studentů, kteří se vydali na pobyt do země s většími kulturními rozdíly. Nejvíce se s EU ztotožňují absolventi Erasmu+ pocházející z východní Evropy. 

• Erasmus+ podporuje digitální transformaci a sociální začlenění

Většina zapojených vysokých škol je díky projektům spolupráce v rámci tohoto programu lépe připravena na digitální transformaci. Využíváním nových technologií a inovativních výukových metod se zlepšuje jejich schopnost inovovat a spolupracovat na mezinárodní úrovni. Akademičtí pracovníci, kteří využili Erasmu+, do svých hodin častěji zvou lidi z praxe – zaměstnance z různých podniků do své výuky zapojuje 60 % z nich. Z jejich „nemobilních“ kolegů tak činí jen 40 %. Více než 80 % akademiků uvádí, že se na základě zkušeností ze zahraničí rozpracovávají inovativnější studijní osnovy. Dvě třetiny zúčastněných vysokých škol navíc konstatovaly, že celounijní projekty rovněž přispívají k většímu sociálnímu začlenění a ve vysokém školství pomáhají bránit diskriminaci.

Ze studií dále vyplynulo, že bývalí studenti, kteří se zúčastnili programu Erasmus+, jsou se svým zaměstnáním spokojenější než ti, kteří jej neabsolvovali. Jejich povolání mají také větší mezinárodní rozměr a je u nich dvakrát pravděpodobnější, že budou pracovat v zahraničí. Program Erasmus+ rovněž podporuje podnikání. Každý čtvrtý projekt spolupráce přispěl k podnikatelskému vzdělávání a zintenzivnil podnikání. Třetina projektů pomohla vytvořit spin-offy či start-upy.

Souvislosti

V rámci programu Erasmus+ se během let 2014 až 2018 vydaly na studijní pobyt, praktickou stáž nebo výukový pobyt v zahraničí přes 2 miliony studentů a pracovníků vysokých škol. Ve stejném období bylo poskytnuto financování EU na téměř 1 000 strategických partnerství Erasmus+ mezi vysokoškolskými institucemi a na 93 znalostních aliancí mezi vysokými školami a podniky. Více než 40 % z těchto partnerství a aliancí vybavovalo studenty a akademické pracovníky prospektivními dovednostmi v souvislosti s problematikou životního prostředí a změny klimatu, s energetikou a zdroji, s digitalizací a s podnikáním.

Dvě zmiňované studie (studie zkoumající vliv Erasmu+ na vysokoškolské vzdělávání a studie zkoumající strategická partnerství a znalostní aliance Erasmus+ ve vysokoškolském vzdělávání) posuzovaly dopad programu na dvě hlavní skupiny účastníků: jednotlivce a organizace.

V první studii bylo analyzováno téměř 77 000 účastnických reakcí, včetně odpovědí zhruba 47 000 studentů, 12 000 absolventů a 10 000 vysokoškolských pracovníků. Závěry druhé studie se zakládají na reakcích 258 strategických partnerství a znalostních aliancí Erasmus+ (zastupujících 504 organizací), kterým bylo v letech 2014–2016 poskytnuto financování, a na 26 podrobných případových studiích.

Článek byl převazt z europa.eu. 

Už tento týden Česká republika volí 21 zástupců do Evropského parlamentu. Vysoké školy připravují studenty pro kvalifikovaná povolání v období tzv. vzdělanostní ekonomiky, podporují samostatné, společensky odpovědné a kritické myšlení, jež má zásadní význam pro ekonomickou, politickou a kulturní soudržnost evropských společenství. I proto zástupci českých univerzit vyzývají studenty, aby byli aktivní a k volbám přišli.

„Společná Evropa je úžasný prostor pro výměnu informací, zkušeností i šance k rozvoji. Naši studenti mají možnost přes program Erasmus rozšiřovat svoje znalosti nebo řešit svoje vědecké projekty na jiné univerzitě v jakékoliv zemi starého kontinentu,“ říká rektor Univerzity Pardubice prof. Jiří Málek.

 Na evropských vysokých školách dnes studuje více než 20 milionů lidí. Celkem 61 tisíc studentů i akademických pracovníků vysokých českých škol mělo možnost poznat výuku na evropských i mimoevropských univerzitách nebo vyjelo do  zahraničí na pracovní stáže.
„Fakt, že je Česká republika členem Evropské unie, získává také naše věda a výzkum,“ připomíná rektor Jiří Málek. „Zapojením do rámcových programů unie a excelentních výzkumných projektů Evropské výzkumné rady se úroveň našich vědeckých týmů zvyšuje. Zkvalitňuje se také výuka, zejména v doktorských studijních programech. Proto je tak důležité projekt společné Evropy podporovat,“ apeluje na účast ve volbách prof. Jiří Málek.
 
Programy Erasmus+ a Erasmus Mundus umožnily získat mezinárodní zkušenost desítkám tisíc studentů i akademických pracovníků. Čeští vysokoškolští pedagogové využili podporu z programu Erasmus a možnost přednášet v zahraničí i začlenit se do mezinárodního výzkumu v rámci 13 tisíc výjezdů.

Česká konference rektorů pokládá také volby do Evropského parlamentu za klíčové kvůli rozvoji vzdělávání v České republice. Je nesmírně důležité, aby Českou republiku v nadcházejícím volebním období na evropské úrovni zastupovali kvalifikovaní a kompetentní lidé, kteří budou schopni ve spolupráci se zástupci ostatních evropských zemí pracovat na vytváření silného vzdělávacího systému pro znalostní ekonomiku, která obstojí v rostoucí globální konkurenci s velkými, stále razantněji se prosazujícími ekonomickými mocnostmi. Česká konference rektorů proto vyzývá všechny občany, zejména studenty a zaměstnance vysokých škol, aby využili svého demokratického práva a zúčastnili se voleb do Evropského parlamentu a aby při rozhodování o tom, komu dát svůj hlas, vybírali z těch kandidujících stran, které prosazují rozvoj a prohlubování evropské spolupráce,“ uvedli v prohlášení zástupci českých vysokých škol.

V uplynulých deseti letech Česká republika čerpala pro tuto oblast z evropských fondů podporu v celkové výši 85 miliard korun. Evropská unie svými projekty podpořila zejména rozvoj studijních programů, nejprve mimo Prahu (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ve výši 16 miliard korun), posléze v celé České republice (Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání – 37 miliard korun). Pomohla také vytvořit bázi moderní vědecké infrastruktury a zaměstnat špičkové výzkumníky (Operační program Výzkum a vývoj pro inovace – 32 miliard korun). Díky těmto projektům se podařilo modernizovat vysoké školství České republiky a přispět ke konkurenceschopnosti vysokých škol České republiky v mezinárodním měřítku.

Úplné znění prohlášení Česko konference rektorů najdete v odkazu. 

Dne 17. 4. 2019 se v prostorách Fakulty elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice pod záštitou děkana fakulty Ing. Zdeňka Němce, Ph.D.  uskutečnil workshop projektu „CZ.02.1.01/0.0/0.0/17_049/0008394 - Spolupráce Univerzity Pardubice a aplikační sféry v aplikačně orientovaném výzkumu lokačních, detekčních a simulačních systémů pro dopravní a přepravní procesy (PosiTrans)“. Workshopu se zúčastnili členové výzkumných týmů z Fakulty elektrotechniky a informatiky a Dopravní fakulty Jana Pernera, ale také zástupci partnerských institucí z aplikační sféry a další hosté patřící k odborné komunitě.

Během dopoledního programu workshopu byly představeny pokroky v řešení obou výzkumných záměrů projektu. Nejprve v rámci výzkumného záměru „Výzkum metod detekce a lokalizace pro aplikace v inteligentních dopravních systémech“ vystoupili se svými příspěvky doc. Ing. Aleš Filip, CSc., Ing. Tomáš Zálabský, Ph.D. a prof. Ing. Antonín Kavička, PhD.,  následně v rámci výzkumného záměru „Modelování dopravních systémů a logistických procesů“ doc. Ing. Josef Bulíček, Ph.D. a Ing. Roman Hruška, Ph.D. Všechny příspěvky byly podpořeny rozsáhlou diskusí. V odpolední části programu svůj pohled na problematiku prezentovali zástupci partnerských průmyslových podniků a byly diskutovány i některé administrativní aspekty řešení projektu. Pro zájemce zejména z řad hostů byla také připravena prohlídka po infrastrukturním zázemí Fakulty elektrotechniky a informatiky a program byl uzavřen neformální debatou u kulatého stolu, která se protáhla do pozdních odpoledních hodin.

 Lze konstatovat, že workshop splnil očekávání a pro řešení projektu PosiTrans byl přínosem.

Ing. Galina Mužáková

Projektový manažer

Studetni FEI – Vojtěch Kršík, Ondřej Chrbolka, Miroslav Jiránek, Filip Skála a Vojtěch Laňka – se spolu s dalšími pěti studenty UPa v rámci programu Language and Culture Jazykového centra UPa, zúčastnili minulý týden pobytu na švédské Univerzitě Uppsala ve vzdáleném kampusu na malebném ostrově Gotland. Program plný společných přednášek, cvičení a projektů především se švédskými studenty katedry vzdělávání vyústil ve vytvoření pěti krátkých videí na různorodá interkulturní témata. Studenti porovnávali přístup jednotlivých kultur například ke zdravotní či sociální péči, k LGBT komunitě, ke vzdělávání, náboženství a volnočasovým aktivitám. Společně také pronikli do způsobu výuky neortodoxní katedry Game Designu a měli možnost obohatit svůj život o nové zkušenosti. Studenti nejen ve všech aktivitách obstáli, ale svým nadšeným a profesionálním přístupem své kolegy ve Švédsku nadchli. Věříme, že tato zkušenost obohatila studijní porfolio studentů na celý život.

Markéta Denksteinová

Jazykové centrum, UPa

V úterý 23. 4.  a ve středu 24. 4. 2019 bude Studijní oddělení FEI uzavřeno z důvodu pracovní cesty.

Microwave and Radio Electronics Week 2019

Pardubice, Czech Republic

www.marew.cz

Mezinárodní vědecká konference „Microwave and Radio Electronics Week 2019 - MAREW 2019“ na Fakultě elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice.

Ve dnech 16. až 18. dubna 2019 se na Fakultě elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice koná mezinárodní vědecké symposium s názvem „Microwave and Radio Electronics Week 2019 - MAREW 2019“.

V rámci třídenního mezinárodního setkání odborníků probíhají přednášky zaměřené na rádiové a radarové systémy, mikrovlnnou techniku, zpracování signálů, moderní komunikační technologie nebo informační technologie.

Akci MAREW 2019 podporuje svou účastí řada významných firem z celé České republiky, které pořádají specializované workshopy. Setkání více než 120 odborníků pořádá Fakulta elektrotechniky a informatiky ve spolupráci s dalšími českými a slovenskými technickými univerzitami. Každodenně probíhají přednášky významných odborníků z institucí a univerzit z 19 zemí, jako jsou Indie, Rusko, Ukrajina, Malajsie, Velká Británie, Francie atd.

Zdeněk Němec

General Chair of the MAREW 2019

Jan Pidanič

TPC Chair of the MAREW 2019

K efektivnějšímu provozu v mladoboleslavském závodě firmy ŠKODA AUTO, a.s. přispěli svým výzkumem experti z Fakulty elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice. Výsledky projektu zaměřeného na optimalizaci svozu prázdných obalů v rámci podnikové logistiky už firma začala využívat.

„Fakulta má jako jednu z priorit přímou spolupráci s aplikační sférou, protože to umožňuje uplatnit výsledky vlastního výzkumu při řešení konkrétních problémů podniků. Tento typ součinnosti přispívá k aktuálně velmi žádané participaci výzkumných institucí na navrhování inovací v rámci různých průmyslových odvětví,“ říká děkan Fakulty elektrotechniky a informatiky Ing. Zdeněk Němec, Ph.D.

Pro výrobní závod odborníci Univerzity Pardubice prověřovali prognostický plán výroby, který je mimo jiné spojený s přesuny prázdných obalů. Součástky potřebné pro výrobu jsou totiž dodávány do výrobních hal ve specializovaných znovupoužitelných obalech. Po jejich vyprázdnění se přesouvají do skladů prázdných obalů, odkud je kamiony odvážejí nazpět externím subdodavatelům.

Vyřešit bylo nutné nejen organizaci skladování, manipulační činnost a plánování odvozů prázdných obalů, ale také vše vymyslet tak, aby se kamiony zdržely v areálu závodu co nejkratší dobu a firma skladovala jen minimální počet prázdných obalů. Odborníci z Fakulty elektrotechniky a informatiky zkoumali možné scénáře organizace logistických procesů spojených s prázdnými obaly pomocí počítačových simulací. Jejich prostřednictvím prověřovali důležité provozní ukazatele jako dobu pobytů kamionů v závodě, čekací doby kamionů před jednotlivými sklady a měnící se stavy zaplněnosti skladů. Nakonec mladoboleslavskému závodu navrhli optimalizovanou strategii plánování svozů prázdných obalů jednotlivými kamiony z více skladů v závodě.

„Navržené inovace v oblasti strategie plánování svozných jízd kamionů a doporučení ohledně navýšení počtů nakládko-vykládkových míst v silně vytížených skladech mají velký potenciál ke zvýšení efektivity logistických procesů týkajících se prázdných obalů. Proto je spolupráce s Univerzitou Pardubice na logistických projektech pro nás vždy přínosná a inspirativní,“ uvedl Jiří Cee, vedoucí Logistiky značky ŠKODA a dlouholetý externí spolupracovník univerzity.

Řešený projekt nám prostřednictvím příslušných počítačových simulací poskytl objektivizující argumenty ohledně charakteristik prognózovaného provozu, jejichž získání by jinak bylo velmi obtížné. Získané poznatky aktuálně uplatňujeme při plánování příslušných logistických procesů,“ dodal koordinátor projektu Martin Berný ze společnosti ŠKODA AUTO, a.s.

Na Fakultě elektrotechniky a informatiky se oblasti dopravních simulací dlouhodobě věnuje specializovaný výzkumný tým. Jeho členové při řešení různých aplikačních projektů úzce spolupracují s odborníky z dalších pracovišť, a to zejména z Dopravní fakulty Jana Pernera a z Fakulty riadenia a informatiky Žilinské univerzity.

Poptávka po aplikačním výzkumu, jehož výsledky přispívají k zavádění inovací a zvyšování konkurenceschopnosti podniků, se v posledních letech stále zvyšuje. Univerzita Pardubice podporuje projekty smluvního výzkumu, v jejichž rámci dochází k transferu technologií a znalostí, které jsou výsledkem výzkumně-vývojových činností různých univerzitních pracovišť.

Ve čtvrtek 11. 4. 2019 se ruší úřední hodiny studijního oddělení FEI v celém rozsahu.

Pardubická univerzita vznikla přesně před čtvrtstoletím. Tradice vysokého školství v krajském městě jde ale ještě mnohem dál. Začalo to u chemie.

31. března 1994 se z úzce zaměřené Vysoké školy chemicko-technologické stala Univerzita Pardubice. Ta dnes poskytuje vysokoškolské vzdělání nejen v technických oborech, ale také v oblasti humanitních věd, zdravotnictví a dokonce i restaurování uměleckých děl. Šest fakult sídlí v krajském městě, nejmenší fakultu má pardubická univerzita v Litomyšli.

Pardubice městem chemie a studentů

Už na podzim roku 1945 přišly pardubické chemické továrny s nápadem na založení Vysoké školy chemické přímo v Pardubicích. „Ještě nějakou dobu trvalo, než se škola připravila. Protože vysoká škola, to není jen o budovách, vybavení, přístrojích a technice, ale hlavně vždy o lidech. A to jak učitelích, tak studentech,“ dodává rektor Univerzity Pardubice Jiří Málek.

Vysoká škola chemická v Pardubicích byla z rozhodnutí československé vlády zřízena 27. června 1950. V příštím roce tedy pardubická univerzita oslaví 70. výročí vysokoškolského vzdělávání. První přednášky začaly 15. října 1950, a to v adaptovaných prostorách pekařské a cukrářské průmyslovky. Tehdy měla Vysoká škola chemická 120 posluchačů.

V roce 1951 vysoká škola získala budovu bývalé státní průmyslové školy na náměstí Čs. legií v Pardubicích, kterou Univerzita Pardubice využívá dodnes. Celý areál prošel v posledních 10 letech rozsáhlou rekonstrukcí a dnes je z ní moderní komplex, kde souzní historická i novodobá architektura. Primárně dnes objekt slouží Fakultě elektrotechniky a informatiky, Centru materiálů a nanotechnologií a je místem dalších vzdělávacích a tvůrčích činností převážně pro doktorandy.

V listopadu 1953 se status školy změnil. Vzniká známá VŠChT, Vysoká škola chemicko-technologická. Začalo na ní působit mnoho významných vědců a pedagogů, kteří založili první specializované katedry. Postupně se původní čtyřleté studium změnilo v pětileté a studenti si mohli vybírat ze sedmi specializací chemie a technické chemie.

Nové budovy a kampus

S narůstajícím počtem studentů musela VŠChT řešit i otázku budování nových učeben, rozšíření zázemí školy a také ubytování pro své posluchače. Na počátku 60. let vznikl na okraji Pardubic pavilon pro technologické katedry a k historické budově na náměstí Čs. legií bylo přistavěno severní a západní křídlo. Na pravém břehu Labe se staví vysokoškolské koleje, menza a také sportoviště.

V lednu 1991 v Pardubicích vzniká nová fakulta. K Fakultě chemicko - technologické přibyla Fakulta územní správy, o dva roky později přejmenovaná na Fakultu ekonomicko-správní. Součástí vysoké školy se také stává Ústav cizích jazyků (později přejmenovaný na Ústav jazyků a humanitních studií, který se stal základem dnešní Filozofické fakulty). V roce 1993 vzniká Dopravní fakulta Jana Pernera.

V březnu 1994 se z Vysoké školy chemicko-technologické stává oficiálně Univerzita Pardubice. „Jsem rád, že Univerzita Pardubice má v názvu jméno města, tak, jak je to běžné ve světě. Jsme na to opravdu pyšní,“ dodává rektor pardubické univerzity Jiří Málek.

V roce 2002 Univerzita Pardubice zakládá další dva vysokoškolské ústavy, Ústav elektrotechniky a informatiky a Ústav zdravotnických studií. V červenci 2005 se k univerzitě připojila také Fakulta restaurování, která původně v Litomyšli vznikla jako soukromá škola. Dnes je nejmenší fakultou pardubické univerzity.

Ve stejném roce dochází k přejmenování Fakulty humanitních studií na Fakultu filozofickou, v roce 2007 se z Ústavu zdravotnických studií stala samostatná Fakulta zdravotnických studií. Od ledna 2008 má Univerzita Pardubice sedm fakult, nejmladší fakultou je Fakulta elektrotechniky a informatiky, která vznikla z Ústavu elektrotechniky a informatiky.

Nejen moderní kampus u Labe

V 90. letech získala škola nový komplex budov na pravém břehu Labe a tím možnost dalšího rozvoje. Na podzim roku 1997 byla otevřena moderní Univerzitní knihovna, o dva roky později univerzitní aula a další posluchárny. Nový areál Fakulty chemicko-technologické při svém otevření v roce 2008 získal prestižní ocenění Grand Prix architektů.

Následovaly další investiční projekty, které podpořil stát a Evropská unie. Vzniklo nové univerzitní výukové zázemí, a to jak v městské části Polabiny, tak v centru města i v Technologickém areálu v Doubravicích. Nové ateliéry a vybavení získala i Fakulta restaurování v Litomyšli.

Univerzita Pardubice je jediná vysoká škola univerzitního typu v Pardubickém kraji. Za dobu své existence, samozřejmě se svoji předchůdkyní, Vysokou školou chemicko-technologickou, vychovala desítky tisíc odborníků. „Z hlediska rozpočtu a finančních prostředků Univerzita Pardubice stále roste. V posledních letech se počty studentů udržují poměrně na stálých číslech, což souvisí s demografickým vývojem ve společnosti,“ vysvětluje rektor univerzity.

„Jsem pyšný na naše špičková pracoviště, vážím si práce učitelů a také badatelské práce. Univerzita je totiž o propojení těchto dvou činností. Kdybych měl vybrat, na co jsem hrdý a co obdivuji, tak to jsou právě vědecké projekty, které mají přesah do výuky. Máme jich celou řadu, některé projekty jsou umístěné na tzv. evropské Roadmap, mapě evropských výzkumných infrastruktur."

„Na naší univerzitě působí odborníci, kteří publikují v těch nejprestižnějších vědeckých časopisech na světě, účastní se světových konferencí, ale jezdí za nimi i další odborníci ze zahraničí. To je věc, která mě dělá velkou radost,“ dodává rektor Univerzity Pardubice Jiří Málek. 

Článek byl převzat z redakce Český rozhlas Pardubice.