Vědci z Univerzity Pardubice interaktivní a zábavnou formou představují různé oblasti výzkumu přímo na gymnáziích. Na Gymnázium Josefa Ressela v Chrudimi zavítali odborníci hned se čtyřmi tematickými bloky. 

Gymnazisté si otestovali své znalosti z práva, psychologie, sociologie a ekonomie v interaktivním kvízu s JUDr. Barborou Kovářovou z Fakulty ekonomicko-správní. Výzkumníci dr. Karel Juryca a Ing. Jiří Roleček z Fakulty elektrotechniky a informatiky demonstrovali princip určování směru příchodu akustického signálu pomocí více mikrofonů.

Doc. Tomáš Syrový z Fakulty chemicko-technologické připravil téma využití generativní umělé inteligence v grafickém designu. Při modelové situaci od dr. Kateřiny Horáčkové a Mgr. Martiny Rabové z Fakulty zdravotnických studií studenti zjistili, jak vypadá zásah záchranářů a oživování raněného. Žáci Sportovního gymnázia Pardubice se dozvěděli zajímavá fakta o dopingu na přednášce prof. Petry Bajerové z Fakulty chemicko-technologické.

Další prezentace Univerzita Pardubice připravuje i v příštím školním roce. V září se akademici chystají zpestřit výuku na Gymnáziu Dašická v Pardubicích a také na Gymnáziu Dr. Emila Holuba v Holicích.

Do stojanů v kampusu Univerzity Pardubice dorazilo nové vydání časopisu MY UPCE. Nenechte si ujít rozhovor s motokrosovým závodníkem Danielem Mandysem. Student Fakulty ekonomicko-správní baví fanoušky akčními videi na sociálních sítích.

Autorka sci-fi knih, doktorandka Fakulty chemicko-technologické Marie Znamínková, si splnila dětský sen. Právě dopisuje poslední díl trilogie Generace, připravuje také scénář pohádky a vidět ji můžete i v televizních seriálech.

Jaké pivo mají v Etiopii? Odpovídá absolvent Fakulty elektrotechniky a informatiky Lukáš Horník, jehož do Afriky přivedla práce elektro-projektanta.

Tyto i další zajímavé texty najdete už teď ve 114. vydání časopisu Univerzity Pardubice MY UPCE v tištěné i on-line podobě.

Na Fakultě elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice se uskutečnilo pracovní jednání se zástupci společnosti Quantasoft s.r.o., která je klíčovým partnerem v rámci řešení výzkumného projektu „Inovativní inteligentní video analytický systém pro 3D vizualizaci a monitorování stavu ochrany perimetru“.

Tento projekt je realizován v rámci 10. veřejné soutěže programu TREND – Technologičtí lídři, vyhlášené Technologickou agenturou České republiky (TA ČR). Jeho řešení bylo zahájeno v roce 2024 a ukončení je plánováno na rok 2026.

Cílem projektu je vývoj pokročilého softwarového řešení pro 3D vizualizaci a inteligentní videoanalýzu zaměřeného na monitorování stavu ochrany perimetru v reálném čase. Výsledný systém bude využívat prvky umělé inteligence a moderní metody zpracování obrazu k efektivnímu detekování a vyhodnocování narušení chráněných oblastí.

Pravidelná setkání mezi akademickým týmem FEI UPCE a odborníky ze společnosti Quantasoft zajišťují úzkou spolupráci mezi výzkumem a praxí, která je klíčová pro úspěšnou realizaci projektu a následný transfer výsledků do reálného prostředí.

Univerzita Pardubice má nově dvě speciální luční louky ve tvaru svého loga. Na plochách u Fakulty chemicko-technologické a u Technologického pavilonu v Doubravicích už brzy vykvetou druhově pestré trávy a byliny, které společně vyseli studenti a zaměstnanci. 

Tyto „logolouky“ nejsou jen vizuálně působivým prvkem, který zpestřuje univerzitní kampus. Jsou především živým prostorem, který podporuje biologickou rozmanitost, zadržuje vláhu, přispívá ke snižování teplot v okolí a nevyžaduje časté sečení jako klasické trávníky. 

Tento záměr spojuje identitu univerzity s respektem k životnímu prostředí – ukazuje, že i drobné změny v prostoru mají smysl. Rozkvetlá loga budou nejen krásná, ale i funkční. Univerzita tak dává najevo, že udržitelnost a péče o krajinu jí nejsou lhostejné. Tady univerzita opravdu kvete.

Projekt vznikl ve spolupráci Mgr. Petry Zaninové, manažerky udržitelného rozvoje na UPCE a Fakulty chemicko-technologické. Za pomoc děkujeme také zahradnici Ing. Lence Derbekové.

foto Milan Reinberk 

Tradiční derby dvou univerzitních týmů v e-sportu letos opět vyhrála Univerzita Pardubice. Bojovalo se ve třech hrách. Fanoušci univerzitním reprezentantům fandili v Counter-Strike 2, sledovali jejich strategie v League of Legends a Rocket League . Derby bylo napínavé opět do poslední chvíle. Tým Univerzity Hradec Králové naši hráči porazili 2:1.

Kolik lidí přišlo na fotbalový zápas? Nechovají se fanoušci podezřele? A co když někdo z nich vytáhne zbraň? To jsou informace, které neuniknou umělé neuronové síti, kterou zkoumá a trénuje absolvent a nyní také pedagog a vědec Fakulty elektrotechniky a informatiky Dominik Štursa. K práci potřebuje jen počítač a kameru. Ideálně spíš hodně kamer.

Když na Fakultě elektrotechniky a informatiky pochodují studenti po schodech nahoru a dolů, není to z rozmaru a kvůli jejich potřebě pohybu, pracují na projektu, který jim zadal vyučující. Pedagog a vědec Dominik Štursa se vždy zajímal o strojové učení a nyní prováděl testování společně se svými studenty. „Vzal jsem studenty při výuce předmětu umělé inteligence a říkal jsem jim: choďte po schodech nahoru a dolů. Nafotíme si vlastní sadu dat. A tak jsme chodili,“ říká Dominik Štursa k testování, kterým ověřoval detekci a počítání hlav za pomoci umělé neuronové sítě. 

Je totiž součástí výzkumného týmu profesora Petra Doležela, který mimo jiné vyvíjí systémy na detekci, lokalizaci i klasifikaci nejrůznějších objektů. „Takto nasbíraná data jsme potom vzali, získali jednotlivé snímky a ručně jsme označovali hlavy studentů,“ popisuje vědec. A proč? Aby je stejným způsobem dokázala rozpoznat a spočítat i umělá neuronová síť, jejímž vzorem je chování neuronů v mozku. 

„Neuronové sítě, které využíváme, se učí z toho, co jim na začátku dáme. To znamená, že jim nejprve poskytneme určitá data a ukážeme jim, jaké výsledky od nich očekáváme. Na základě toho si vytvoří vnitřní logiku, kterou pak aplikují na nová, neznámá data,“ vysvětluje Dominik Štursa podstatu práce s umělou neuronovou sítí. Ta poté dokáže například odhalit podezřelé nebo neobvyklé chování a poskytnout o něm informaci někomu dalšímu. A to všechno pomocí počítačového zpracování obrazu. 

Druhé oči vědců

Ke spočítání studentů přitom vědci pomohly „jen“ kamery, které jsou jeho druhýma očima. Uvnitř laboratoře sbírá tým Petra Doležela těmito kamerami cenné výzkumné podklady, zatímco sledování ostatních míst na Fakultě elektrotechniky a informatiky má z bezpečnostních důvodů na starosti vrátná. Jednou už tam ale třeba nebude muset sedět, protože detekovat nežádoucí postavu či předmět za ni zvládne právě vytrénovaná a přesně naučená neuronová síť. 

„Pracujeme s principy, které při rozpoznávání a následném zpracování obrazů používá člověk. Snažíme se, aby počítače dokázaly identifikovat objekty a uživatele v obrázcích a videích a dokázaly jim také porozumět,“ říká Dominik Štursa s tím, že vlastně jen replikují způsob, jakým lidé vidí, a také způsob, jakým chápou to, co vidí. Oproti lidem, kteří vidí pouze barevné spektrum, mají počítače velkou výhodu. Dívají se na svět skrz kamery a můžou tak zaznamenat i jiná spektra. „Kamery nebo obecně roboti můžou vidět třeba infračervené nebo ultrafialové spektrum a podobně. Mohou totiž využívat i jiné fyzikální principy na zobrazování obrazových dat. Na těchto principech pak funguje třeba magnetická rezonance nebo rentgen,“ doplňuje Štursa. V takto pořízených snímcích pomáhá zpracování obrazu například detekovat shluk nádorových buněk nebo vyhodnotit zlomeniny.

Pryč se špatnou sušenkou

Nejčastěji pracuje s dvourozměrnými daty, tedy s fotografiemi, které sám nafotí nebo si je vypreparuje z kamerových záznamů a videí. „V některých případech nemá cenu vyhodnocovat video, protože nám stačí jen jednoduchá informace právě z fotky, jindy zas potřebujeme třeba popsat nějakou polohu v určitém časovém horizontu a k tomu je zas lepší využívat videa. Nedá se proto říct, co je na zpracování lepší,“ vysvětluje. 

Na čem ale záleží, je to, co chce s daty dál provádět. Například fotka poskytne typická statická data, která jsou klíčová třeba pro detekci vadných kusů ve výrobním průmyslu. „Existují základní úlohy, které se v průmyslu vykonávají. Může to být detekce špatných kusů sušenek jedoucích na pásu, které následně odebere robotické rameno. Jsou to poházené součástky v boxu, ze kterých potřebujete odebrat konkrétní součástku a dát ji třeba na desku plošných spojů, která jede zase někam dál, kde se to celé kompletuje,“ dává příklady průmyslových úloh Dominik Štursa. 

Patří k nim také třeba přemísťování a systematické rovnání objektů například na paletu. Jeho úloha v těchto úkonech spočívá v tom, že díky zpracování obrazu poskytne neuronové síti informaci o tom, co je poškozená sušenka a kde se může objevit, nebo jak přesně vypadá daná součástka, kam se vkládá nebo jak se objekty nejlépe rovnají na sebe. Právě to je cesta k další automatizaci a robotizaci nejen průmyslové výroby. 

V bezpečí vždy a všude?

Vize je taková, že nás umělá neuronová síť bude umět ochránit ve veřejném prostoru. Třeba v autobusu, kde dnes už běžně můžeme narazit na kameru. „S její pomocí řidič sleduje prostor autobusu. Letmým pohledem na monitor může ale něco lehce přehlédnout. Zjistí třeba, že někdo usnul na sedačce, ale už neuvidí, že se mu tam na konečné stanici někdo schoval. Právě tuhle informaci mu dá neuronová síť, která rozpozná podezřelé chování,“ popisuje Štursa. 

Dopravcům se ale takové kamery hodí i proto, že monitorují pohyb cestujících a dokážou je také spočítat. „Na základě toho si pak mohou odpovědět na to, zda jezdí dostatek autobusů, nakolik jsou vytížené a jestli jejich trasy není třeba optimalizovat. Data se totiž dají spárovat s informacemi z GPS,“ dodává Štursa. Obdobného počítání osob se dá využít i na místech s velkou koncentrací lidí. Třeba na stadionech. Pomocí nástrojů našich vědců se dá třeba zjistit, zda se v době hrozícího nebezpečí zvládli evakuovat všichni přítomní. „Na základě toho, co kamera vidí, neuronová síť rozpozná nebezpečnou situaci a upozorní operátora: Hele, tady se děje něco podezřelého a je potřeba zakročit,“ popisuje. Pardubičtí vědci se zrovna zabývají vývojem systému pro detekci chování, při němž osoba vytáhne zbraň. 

Pod neustálým dohledem

Systém může pomáhat třeba na letišti, a to v případě, kdy se do hledáčku kamery dostane zapomenuté zavadlo. „Systém se snaží zavadlo s někým spárovat. Podle dalšího vývoje situace vyhodnotí, jestli si jen cestující odskočil na toaletu, nebo se ke kufru už nevrátil,“ doplňuje Štursa, který se podílel i na vývoji systému pro detekci objektů za účelem ochrany vzdušného prostoru. Systém umí na snímcích horizontu najít bezpilotní letadla a drony a určit, kde se nacházejí a zda jsou či nejsou nebezpečné. Tyto systémy se ale neobejdou bez fungování velkého počtu sledovacích zařízení, a právě neustálý dohled kamer mohou mnozí nést s nelibostí. 

Útěchou může být to, že neuronová síť neví o lidech, kteří se vyskytují v jejím zorném poli, žádné informace. „V našich aplikacích pouze indikuje, jestli se tam neděje něco neobvyklého, potažmo nebezpečného. Nejde o žádný zásah do běžného života. Nedělá vlastně nic jiného než ten vrátný, který sedí na židli a kouká na záznam z kamer,“ upřesňuje vědec. 

Dominika Štursu naopak množství kamer v objektech, do kterých přichází, těší. Hlavou se mu v tu chvíli nejspíš honí to, jak obrazové záznamy z nich zpracovat, aby nám zase ulehčily život. 

Dominik Štursa je součástí pětičlenného výzkumného týmu profesora Petra Doležela, který se zabývá aplikovaným výzkumem a experimentálním vývojem v oblasti strojového a hlubokého učení. Řeší nejrůznější úkoly v průmyslových výrobách, jako robotizaci a automatizaci výrobních procesů, detekci a klasifikaci objektů, segmentaci a shlukování dat či extrakci vlastností vizuálních a dalších dat. Jejich nejnovější technologie Neural Vision View, kterou v současnosti využívají dva partneři z komerční sféry, přispívá ke zvýšení přesnosti a spolehlivosti robotických systémů v praxi. Nabízí i nové možnosti využití v oblasti bezpečnostních systémů, biomedicíny nebo odpadového hospodářství. S technologií se probojovali do finále prestižní soutěže Transfera Technology Day a získali ocenění TOP Inovační projekt Parádního kraje.

TEXT Zuzana Paulusová : FOTO Adrián Zeiner, Ivana Mlatečková

Tento text najdete v exkluzivním vydání časopisu Univerzity Pardubice MY UPCE i v on-line podobě.

Čtyři fakulty Univerzity Pardubice připravily na Kolínském Majálesu zajímavý program, který spojil vzdělávání se zábavnou interakcí. Návštěvníci tradiční kulturní akce se tak dozvěděli více o možnostech studia a univerzitním životě v Pardubicích. 

Fakulta zdravotnických studií zaujala veřejnost i studenty ukázkou KPR (kardiopulmonální resuscitace). Zájemci si mohli vyzkoušet poskytnutí první pomoci včetně práce s defibrilátorem, a ti aktivnější se zapojili do soutěže o nejkvalitnější resuscitaci. Fakulta ekonomicko-správní nabídla kvíz, ve kterém návštěvníci přiřazovali měny ke státům. Fakulta elektrotechniky a informatiky přitáhla pozornost kolemjdoucích zábavnou matematikou a Fakulta filozofická promítala krátké studentské filmy.

Text a foto: Pavla Ribárová

7. května jsme se zúčastnili Kolínského Majálesu, kde jsme veřejnosti i středoškolákům představili Univerzitu Pardubice z trochu jiné perspektivy. Na krásném historickém náměstí jsme společně s dalšími třemi fakultami připravili program, který spojil vzdělávání se zábavnou interakcí.

Za univerzitu se zapojily Fakulta zdravotnických studií (FZS), Fakulta ekonomicko-správní (FES), Fakulta filozofická (FF) a Fakulta elektrotechniky a informatiky (FEI). Chtěli jsme návštěvníkům dát možnost něco si vyzkoušet a dozvědět se i něco více o možnostech studia a univerzitním životě v Pardubicích.

FZS zaujala veřejnost i studenty ukázkou KPR (kardiopulmonální resuscitace). Zájemci si mohli vyzkoušet poskytnutí první pomoci včetně práce s defibrilátorem, a ti aktivnější se zapojili do soutěže o nejkvalitnější resuscitaci. FES nabídla kvíz, ve kterém návštěvníci přiřazovali měny ke státům. FEI přitáhla pozornost kolemjdoucích zábavnou matematikou a FF promítala krátké studentské filmy.

Celodenní program doprovázela skvělá hudební atmosféra, o kterou se postarali talentovaní studenti kolínských středních škol a hlavní program pak uzavřela skupina ATMO music a Michal Horák. 

Majáles pro nás byl skvělou příležitostí setkání se se studenty místních středních škol. Mnozí z nich se aktivně zapojovali, ptali se na studijní programy a zajímali se o to, jak život na univerzitě skutečně vypadá.

– text a foto: Pavla Ribárová

Naši studující se zúčastnili volejbalového turnaje v rámci PCU Games, který se konal od 23. do 26. dubna 2025 v belgických Antverpách. Celkem se přihlásilo 46 univerzitních týmů z 12 zemí, což vytvořilo velmi silnou konkurenci. Ženy vybojovaly zlaté medaile, muži pak bronzové.

Atmosféra byla skvělá a organizace turnaje byla na vysoké úrovni, což přispělo k celkovému úspěchu akce. Turnaj nabídl jedinečný mezinárodní studentský sportovní zážitek, který podporuje sportovní etiku, fair play a univerzitní přátelství. Jejich hodnoty jsou zaměřeny na podporu sportovního ducha, respektu a přátelství mezi sportovci z různých zemí a kultur. 

Ženský tým hrál systémem každý s každým na dva vítězné sety. Přestože ženy postupovaly ze skupiny z druhého místa, fantasticky zahrály finálový zápas a v tie-breaku dokázaly porazit domácí tým. Muži byli rozděleni do dvou skupin, kde vítězové skupin hráli o medaile a druzí ze skupin o 3. místo. Mužský tým bohužel prohrál jedno utkání ve skupině, což rozhodlo o jejich účasti v boji o bronzovou medaili.

Tento úspěch je skvělým výsledkem pro Univerzitu Pardubice a je důkazem, že univerzitní volejbal na naší škole dosahuje vynikajících výsledků. 

„Jsem nesmírně hrdá na naše studenty. Ženský tým předvedl fantastický výkon, zejména ve finálovém zápase, kde dokázaly porazit domácí tým v tie-breaku. Mužský tým také bojoval statečně, a i přes jednu prohru ve skupině si vybojovali bronzovou medaili. Je to skvělý úspěch pro naši univerzitu. Chci poděkovat všem našim studentům za jejich tvrdou práci, odhodlání a talent. Reprezentovali naši univerzitu vzorně a přinesli nám úžasné výsledky. Jsme na vás nesmírně hrdí a těšíme se na další úspěchy v budoucnu. Děkuji také vedení Univerzity Pardubice, že nám umožnilo tuto akci absolvovat," uvedla Mgr. Pavla Procházková z Katedry tělovýchovy a sportu Univerzity Pardubice.

Mužský tým se ještě předvede na FINAL FOUR Univerzitní volejbalové ligy, které se bude konat 6. - 7. 5. 2025 na Sokole v Brně, kam jste zváni. První zápas hrají v úterý od 19:30 proti UTB Zlín a bude to hodně těžký zápas.

Volejbal ženy

1. místo: Univerzita Pardubice (Česká republika)

2. místo: AP University of Applied Sciences and Arts Antverpy (Belgie)

3. místo: Maastrichtská univerzita (Nizozemsko)

Volejbal muži

1. místo: AP University of Applied Sciences and Arts Antverpy (Belgie)

2. místo: České vysoké učení technické v Praze (Česká republika)

3. místo: Univerzita Pardubice (Česká republika)

Soupiska UPCE – ženy

Soupiska UPCE – muži

Fakulta elektrotechniky a informatiky rozšiřuje své akademické kompetence – nově je oprávněna vykonávat habilitační řízení v oboru Zpracování signálů a dat.

Toto oprávnění bylo fakultě uděleno na základě akreditace schválené Národním akreditačním úřadem pro vysoké školství České republiky. Jedná se o významný krok, který potvrzuje odbornou úroveň fakulty v této dynamicky se rozvíjející oblasti.

Akreditace umožňuje fakultě připravovat a vést habilitační řízení pro akademické pracovníky, kteří se chtějí habilitovat a získat titul docent.

Více informací o habilitačním řízení a podmínkách účasti naleznete ZDE.