Přejít k hlavnímu obsahu

Přihlášení pro studenty

Přihlášení pro zaměstnance

Publikace detail

Numerous cold arousals and rare arousal cascades as a hibernation strategy in European Myotis bats
Autoři: Blazek Jan | Zukal Jan | Bandouchova Hana | Berkova Hana | Kovacova Veronika | Martinkova Natalia | Pikula Jiri | Rehak Zdenek | Škrabánek Pavel | Bartonicka Tomas
Rok: 2019
Druh publikace: článek v odborném periodiku
Název zdroje: Journal of Thermal Biology
Název nakladatele: Elsevier Science
Místo vydání: Oxford
Strana od-do: 150-156
Tituly:
Jazyk Název Abstrakt Klíčová slova
cze Četné studené arousals a vzácné arousal kaskády jako strategie hibernace v evropských Myotis netopýrů Hibernace netopýrů optimalizovat trvání torpor záchvaty a probuzení ve vztahu k hibernaculum mikroklimatických podmínek a tukových zásob. Shlukování má významné fyziologické a ekologické výhody a podporuje úspěšnou hibernaci jedinců. Takové shluky mohou pomáhat udržovat optimální teplotu, což umožňuje lepší využití energie než u netopýrů žijících osamoceně. Probuzené netopýry ve shluku však mohou pravděpodobně rušit ty, kteří dosud hibernují, a zahájit tak energeticky náročný proces probouzení. Naše studie byla provedena během dvou zim ve dvou různých hibernacích (jeskynní a důlní) v České republice, kde byl u netopýrů velkých (Myotis myotis) již dříve diagnostikován syndrom bílého nosu. Ve 118 probouzecích epizodách jsme zaznamenali 193 jednotlivých probouzení, u kterých byla pozorována oteplovací fáze, přičemž 135 (69,9 %) bylo studených probouzení, kdy netopýři přestali zvyšovat tělesnou teplotu při <= 10 °C. Zbývající probouzení byla standardní normotermická probouzení, kdy povrchová teplota těla (srsti) dosahovala > 20 °C. Studená probouzení se vyskytovala v polovině a na konci období hibernace, což naznačuje, že byla reakcí na vyrušení sousedem ve stejném shluku. Kaskády vzbuzení, kdy se netopýři budili sériově, byly vzácné (12,7 %) a dosáhly maxima v polovině ledna. Naše údaje naznačují, že netopýři rodu Myotis si prodlužují období torporu pomocí četných chladných probuzení, ale jen málo kaskád probuzení. Po příletu netopýra vykazují shlukování netopýrů toleranci k vyrušování konspecifi. Shlukové chování; Myotis myotis; Synchronizované oteplování; Torpor; Normotermické a chladové probuzení
eng Numerous cold arousals and rare arousal cascades as a hibernation strategy in European Myotis bats Hibernating bats optimise the duration of torpor bouts and arousals in relation to hibernaculum microclimatic conditions and fat reserves. Clustering has significant physiological and ecological benefits, promoting successful hibernation of individuals. Such aggregations may help maintain optimal temperatures, allowing better energy utilisation than in solitarily bats. However, aroused bats in a cluster could conceivably disturb those still hibernating, starting an energy-demanding arousal process. Our study was conducted over two winters in two different hibernacula (cave and mine) in the Czech Republic, where Greater mouse-eared bats (Myotis myotis) have previously been diagnosed with white-nose syndrome. In 118 arousal episodes we recorded 193 individual arousals in which a warming phase was observed, 135 (69.9%) being cold arousals, where bats ceased increasing their body temperatures at <= 10 degrees C. The remaining arousals were standard normothermic arousals, where body (fur) surface temperatures reached > 20 degrees C. Cold arousals occurred during the mid- and late hibernation periods, suggesting they were a response to disturbance by a neighbour in the same cluster. Arousal cascades, where bats aroused in series, were rare (12.7%) and reached a maximum in mid-January. Our data suggest that Myotis bats prolong their torpor bouts using numerous cold arousals but few arousal cascades. Upon arrival of a bat, the clustered bats show tolerance to disturbing by conspecifics. Clustering behaviour; Myotis myotis; Synchronised rewarming; Torpor bout; Normothermic and cold arousals